Mnichov je stejné trauma jako srpnová invaze, míní Češi. Většina už ale Němcům odpustila

Většina Čechů zná mnichovskou dohodu, neumí ale správně určit, které státy ji uzavřely, a zapomínají na účast Itálie. Pro polovinu Čechů je současně tatáž dohoda stejně traumatizující jako byla okupace Československa v roce 1968. Vlastní zábor Sudet pak Německu stále neodpustila třetina obyvatel. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu společnosti Nielsen Admosphere pro Českou televizi.

O mnichovské dohodě má povědomí 61 procent Čechů, naopak téměř dvě pětiny obyvatel dohodu neznají. Podle tazatelů znalost významně stoupá se vzděláním i věkem; zatímco v generaci seniorů nad 65 let znají dohodu tři čtvrtiny lidí, mezi těmi do 35 let je to méně než polovina Čechů.

Bez ohledu na věk ovšem jen čtvrtina lidí správně určila čtyři mocnosti, které dohodu v Mnichově před osmdesáti lety podepsaly. Tři čtvrtiny dotazovaných správně uvedly, že dohodu uzavřelo Německo s Velkou Británií a Francií, jen třetina oslovených si ale vzpomněla i na účast italského vůdce Benita Mussoliniho. Místo toho Češi tipují, že v Mnichově jednali také zástupci Sovětského svazu nebo přímo Československa – jakkoliv se pro dohodu vžilo označení „o nás bez nás“.

Současně platí, že signatáře dohody lépe znají ti, kteří hodnotí dnešní vztahy s Německem vyhraněněněji. A ti, kteří vztahy považují za dobré, mají obecné povědomí o dohodě lepší než kritici současného česko-německého soužití.

Výzkum agentury Nielsen Admosphere pro ČT
Zdroj: Nielsen Admosphere

Stejně jako samotné povědomí o mnichovské dohodě a jejích aktérech, tak i hodnocení dopadů dohody závisí na vzdělání, věku i místě bydliště respondentů. Celkově je populace v názorech na dohodu rozdělena.

Byl horší Srpen, nebo Mnichov? Postoj Čechů je vyrovnaný

Z výzkumu vyplývá, že Češi považují mnichovskou dohodu za stejně traumatizující událost, jakou byla okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Že byly obě události srovnatelně katastrofální, si myslí 47 procent lidí. Zbylá polovina Čechů je v hodnocení dvou chmurných osmičkových výročí rozdělena téměř přesně na dvě poloviny: jen o jedno procento vedou ti, kteří sovětskou invazi hodnotí hůře než mnichovskou smlouvu.

Dělící čára v hodnocení obou událostí protíná pětačtyřicáté narozeniny oslovených: zatímco mladší považují za větší trauma srpnovou okupaci, ti starší hlasují pro mnichovskou dohodu. Větším traumatem je dohoda také pro ty Čechy, kteří Němcům zabrání pohraničí stále neodpustili. Naopak z obou událostí považují za horší Srpen lidé s vyšším vzděláním nebo lidé žijící ve větších městech.

Výzkum agentury Nielsen Admosphere pro ČT
Zdroj: Nielsen Admosphere

Zábor Sudet už je převážně odpuštěn

Češi už také většinou – v 56 procentech – Němcům zabrání československého pohraničí odpustili. A také míra odpuštění roste se vzděláním a snižuje se s věkem. Zatímco z lidí, kterým ještě nebylo 35 let, odpustily Němcům už tři čtvrtiny, u nejstarší generace je to jenom polovina.

Pětatřicet procent oslovených navíc Němcům neodpustila vůbec. Většinou jde o kritiky česko-německých vztahů: ti, kteří je považují za špatné, Němcům neodpustili v 56 procentech případů.

Odpuštění neznamená, že Češi nepodporují odsun Němců

Odpuštění ale neznamená, že Češi změnili názor na poválečný odsun zhruba tří milionů Němců z československého území, naopak: souhlasí s ním většinových 57 procent lidí. Proti se naopak staví 36 procent dotázaných.

Poválečné vysídlení Němců z Československa podporují častěji muži než ženy a Češi v produktivním věku, kteří už oslavili pětatřicáté narozeniny, ale ještě jim nebylo pětašedesát. Zároveň platí, že ti, kteří mají Němcům zábor pohraničí dosud za zlý, jsou razantnější i v názoru na odsun – rezolutně s ním souhlasí hned 38 procent z nich.

Také u názoru na odsun platí, že stanovisko se mění s rostoucím vzděláním – a ti vzdělanější odsun Němců podporují méně. Zásadně odmítavě se pak k němu staví desetina Čechů.

Téměř polovina Čechů považuje vztahy s Německem za dobré

Výzkum ale ukazuje, že se zátěž historie do vnímání současných vztahů mezi Českou a Spolkovou republikou příliš nepropisuje. Za dobré je označila necelá polovina dotazových, konkrétně 48 procent. Třetina lidí považuje vztahy s Německem za neutrální a jen osm procent Čechů si myslí, že spolu oba státy nevychází vůbec. Desetina lidí nechtěla vzájemné vazby hodnotit.

Pozitivně hodnotí vzájemné vztahy spíše muži a lidé s vyšším vzděláním. Mezi vysokoškoláky chválí vztahy s Německem 71 procent dotazovaných – a dokonce platí, že ti, kteří znají obsah mnichovské dohody, mají dnes k vzájemným vztahům se sousední zemí kladnější postoj.

Výzkumníci rovněž upozorňují, že v této otázce se Češi štěpí podle toho, kde žijí: zatímco obyvatelé menších měst se přiklání k neutrální odpovědi, ti z velkých měst mají na vztahy České republiky s Německem vyhraněnější názory. Více jich považuje vztahy buď za dobré, nebo je hodnotí negativně. 

Československo se mělo bránit

Pokud jde o obligátní mnichovanskou otázku „Měla se Praha bránit?“, většina Čechů odpovídá, že měla.  Shoduje se na tom 56 procent oslovených a tento postoj podporují zejména lidé ve věku mezi 45 a 64 lety. Ti nejstarší jsou naopak nejvíce přesvědčeni o tom, že vojenská reakce přijít neměla. Totéž si myslí většinou vysokoškoláci. Pro vojenskou reakci se ve výzkumu vyslovily spíše ženy než muži. 

Výzkumu pro Českou televizi zpracovala společnost Nielsen Admosphere. Výzkum probíhal mezi 20. a 24. zářím 2018. Zúčastnilo se ho 1011 respondentů, kteří souhrně hodnotili znalost mnichovské dohody a kvalitu vztahů ČR a Německa. Na otázky týkající se podrobností mnichovské dohody odpovídalo 639 respondentů, kteří uvedli, že dohodu znají.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 16 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 11 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami
Načítání...