Monolit komunistické StB právě dostal svou tvář. Zkoumat ji můžete na novém webu

Nahrávám video

Nová webová aplikace, kterou v spustil Archiv bezpečnostních složek, umožní veřejnosti přístup k informacím o tom, jak fungovalo komunistické ministerstvo vnitra o, jaké mělo útvary a kdo jim v letech 1969 až 1989 šéfoval. „Aplikace například umožňuje zobrazovat organizaci federálního ministerstva, jak se měnila den po dni. V tom je unikátní,“ uvedl zástupce ředitelky Archivu bezpečnostních složek Petr Zeman.

V útvarech Státní bezpečnosti, které pod federální ministerstvo vnitra spadaly, umožňuje aplikace zobrazovat také náčelníky a jednotlivé řídicí pracovníky. Základní orientace je dána časovou osou, pod níž se v jednotlivých letech dají informace o aktuální organizaci ministerstva vnitra najít vždy k 1. lednu daného roku. Je však možné zadat také libovolné datum, podle kterého aplikace žádané informace vyhledá.

Najdete konkrétní osobu

Údaje na tomto webu jsou zpracované za období od začátku roku 1969 do 15. ledna 1990, kdy byla Státní bezpečnost zrušena. „Při rekonstrukci personální struktury jsme začali Státní bezpečností. V celém projektu však jsou zahrnuty všechny organizační jednotky federálního ministerstva vnitra, které v tom období vznikaly a fungovaly,“ sdělil Petr Zeman.

Jedna z funkcí umožňuje uživatelům najít konkrétní osobu se všemi základními údaji, včetně hodností a zařazením do struktury ministerstva. Výhodou aplikace je, že její autoři odkryli pravá jména, která byla jinak v záznamech vedena pod krycími jmény. „Takové informace by běžnému badateli nic neřekly. Stejně jako čísla odborů, ze kterých není přímo zřejmé, k čemu byly určeny. Monolit Státní bezpečnosti tím získává svou podrobnější tvář,“ vysvětlil Petr Zeman.

Šustrová: Je správné si vzpomenout, že lidi z StB jsem viděla tady, támhle…

Jedním z těch, na které si StB vedla spis, byla i novinářka a disidentka Petruška Šustrová, která skončila na dva roky ve vězení. Její svazek ale zmizel těsně po listopadu 89.

„Patřil mezi takzvané živé svazky, které byly na rozkaz generála Lorence skartovány. A potom na rozkaz generála Lorence bylo po týdnu skartováno to sdělení o skartování,“ říká dnes Šustrová.

Nahrávám video

Podrobnosti už se tak nedozví, v registru je ale uvedeno číslo správy, odboru a oddělení, které svazek vedly. Kromě toho jí nová aplikace archivu bezpečnostních složek umožní pohlédnout do tváří těch, kteří její sledování nařídili a vedli.

„Je opravdu dobrý a správný, když si člověk může prohlídnout tu galerii těch poskoků toho režimu a vzpomenout si: aha, toho jsem tehdy, tam a tam…“ vrací se Šustrová do doby před rokem 1989. Kdyby chtěla ty, kteří ji sledovali, poznat blíž, mohla by si vypůjčit i jejich personální spisy.

Jak StB a ministerstvo stále více bytněly

Struktura Státní bezpečnosti od roku 1969 téměř až do konce této instituce neustále bytněla, probíhaly nejrůznější reorganizace, přidávaly se i rušily útvary. Na tom je dobře vidět, jak s přibývajícími léty normalizace federální ministerstvo vnitra nabíralo stále nové vlivy a jak Státní bezpečnost prorůstala společností. To přinášelo stále větší nároky na administrativu a komplikovalo efektivitu práce ministerstva.

Internetová badatelna Archivu bezpečnostních složek
Zdroj: ČT24

„Aplikace vznikala dva roky. Zpočátku masovým doplňováním známých údajů. Potom následovala dlouhá fáze verifikace těch údajů, kdy jsme jedno datum dohledávali třeba několik dnů,“ uvedl Petr Zeman. „Byla to mnohdy mravenčí práce a doufám, že právě výsledek může zpřehlednit pro další badatele, nebo třeba studenty, důležité informace z moderní historie naší společnosti. Grafické zpracování je totiž vždy poněkud jednodušší a uživatelsky příjemnější.“

Moderní dějiny na českém internetu

Zatímco nová aplikace Archivu bezpečnostních složek obsahuje údaje o fungování mocenského represivního státního aparátu, kterým federální ministerstvo vnitra před listopadem 1989 bylo, zájemcům o historii Československa v důležitých etapách moderních dějin je k dispozici řada dalších webů.

V evropském měřítku unikátním je archiv příběhů a svědectví lidí, kteří prožili důležité události a období v průběhu 20. století, na webových stránkách Paměť národa. Autorem projektu je společnost Post Bellum a návštěvníkům Paměti národa je dnes k dispozici už přes tři tisíce příběhů včetně audio ukázek i celých nahrávek pamětníků. Projekt je součástí mezinárodního systému sběru orální historie a stále se rozrůstá.

Jednou odnoží projektu je v podobě mapy také webová i mobilní aplikace Místa paměti národa. Podle ní si zájemci ve svém okolí, nebo třeba v místě dovolené mohou naplánovat výlet po místech spojených s Příběhy 20. století. Aplikace je vhodná také pro školy a umožňuje poslech výpovědí pamětníků přímo v místech, kde prožívali události, o kterých vyprávějí.

Železná opona, žaláře, moderní dějiny

Speciální aplikací podobnou Místům paměti národa je interaktivní mapa po stopách lidí zavražděných v letech 1948 až 1989 na železné oponě. Projekt nazvaný „Usmrcení na československé hranici“. Na hranicích Československa zahynulo v tomto období nejméně 266 lidí. Aplikace představuje výsledky projektu, který se zabýval osudy těchto lidí. „Na základě podrobného zmapování jednotlivých případů lze volit vlastní pohledy, a skládat tak příběh této skupiny tragicky zesnulých,“ píše se na webu.

Zásadními místy, kde se teror a násilí komunistického režimu koncentrovaly, byly věznice, zadržovací cely nebo výslechové místnosti, které příslušníci StB proměnili v mučírny. K dispozici jsou například dvě aplikace, jež uživatelům umožní jejich virtuální prohlídku se všemi relevantními informacemi. Jsou to prohlídky věznice v Brně na Cejlu nebo prohlídka komunistického žaláře v Uherském Brodě.

Především pro střední i základní školy, jejich učitele i žáky, ale stejně tak pro kohokoli se zájmem o nedávnou historii je k dispozici unikátní portál Moderní dějiny.cz. Přehledně strukturovaný web průběžně aktualizovaný občanským sdružením Pant obsahuje stovky článků, dokumentů, odkazů nebo třeba výukových listů ke stažení a je využíván při výuce na stovkách škol v Česku, na Slovensku nebo v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...