Na obnovu německých hrobů dá Česko miliony, někde už začali

Nahrávám video

Česko dá příští rok na obnovu německých hrobů v pohraničních oblastech deset milionů korun. V dalších letech by se mohla částka ještě zvýšit za podpory evropských fondů, potřeba je ale podle odborníků i ministerstva pro místní rozvoj ještě mnohem více prostředků. V dřívějších Sudetech se nacházejí statisíce německých hrobů, které jsou dle historiků důležitou součástí tuzemského kulturního dědictví.

V Horšovském Týně v Plzeňském kraji s obnovou německých hrobů začali nedávno. „Jedná se o hroby významných osobností, především německého původu, obětí světových válek a hrobky šlechty. Probíhají zejména zahradnické, kovářské, zednické, kamenické a zlatnické práce,“ shrnuje město.

Revitalizace významných hrobů je součástí projektu Hřbitovní stezka do společné historie. U vstupu na hřbitov bude umístěna informační tabule, na které bude cesta vyznačena. Partnerem projektu je německé město Nabburg.

Ve Sněžníku na Děčínsku hřbitov, na kterém byly hroby německých obyvatel, zanikl. To, že v místě byl, se dozvěděl majitel sousedního pozemku náhodou. Dnes místo posledního odpočinku připomíná pomník. Památník německým obyvatelům odhalili před čtyřmi lety také například na zaniklém lesním hřbitově v Sokolově.

Před dvěma lety v Heřmánkovicích na Broumovsku nechala starostka obce část hrobů německých starousedlíků odstranit. Na zásah si stěžovaly krajanské spolky sudetských Němců, případ začalo vyšetřovat hejtmanství. Po kritice označila starostka záležitost za nedorozumění a slíbila nápravu. Obec bude hroby postupně revitalizovat, vznikne pietní alej.

Česko se zavázalo k péči o německé hroby v mezinárodní smlouvě mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Německem o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992. V Česku jsou podle ministerstva pro místní rozvoj statisíce německých hrobů v neuspokojivém stavu. Například na území Ústeckého kraje je takových zhruba dvacet tisíc. Tisíce jich jsou ale i v Královéhradeckém nebo Plzeňském kraji.

„Potřeba vytvoření dotačního programu vyplývá z aktuálního stavu pohřebišť, která jsou ve velmi špatném stavu, a odklad financování oprav do roku 2029 by znamenal nárůst škod, a tedy i nákladů spojených s opravami v období pozdějším,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Karolína Nová.

Část kulturního dědictví

Podle řešitele výzkumného projektu a Centra pro regionální rozvoj Petra Štěpánka se německé hroby mohou vyskytovat zhruba na třetině českého území. Hroby a hřbitovy přitom podle něj mají architektonickou hodnotu. „Představují významnou část našeho cenného fyzického kulturního dědictví. Jsou nositeli místní identity, jejíž deficit je nezřídka příčinou mnohem hlubších sociálních a hodnotových problémů. Náprava současného stavu je i zájmem těch, kteří nyní v těchto regionech žijí,“ řekl Štěpánek.

Program by měl fungovat mezi lety 2026 a 2029 a za celé období by podpora obnovy německých hrobů mohla činit osmdesát milionů korun. Dotace může pokrýt až sedmdesát procent celkových výdajů a žádat o ni budou moci kromě obcí také například zájmové spolky nebo neziskové organizace. Vyhlášení první výzvy pro rok 2026 plánuje ministerstvo na konci letošního roku nebo začátkem roku příštího.

„Potřeba prostředků je mnohonásobně vyšší, než je momentálně k dispozici. Bavíme se o miliardách. Hrobů v nedobrém stavu je velmi mnoho. Věřím ale, že minimálně symbolicky se přikročí k tomu, co se mělo udělat. Přínos není pouze pro pozůstalé, ale i pro stávající generaci bez rozlišení národnosti. Tato společnost to opravdu potřebuje,“ uvedl vrchní ředitel sekce evropských a národních programů ministerstva pro místní rozvoj Leo Steiner.

Němci v některých oblastech tvořili většinu populace

Sudety je označení pro pohraniční oblasti Česka sousedící převážně s dnešním Německem, Rakouskem a Polskem. Pohraničí začali německy mluvící obyvatelé kolonizovat zhruba v polovině 13. století za vlády krále Václava I. Německá kolonizace se tehdy uskutečňovala i v dalších částech Evropy.

Němci se v severních částech pohraničí v následujících staletích věnovali převážně průmyslu a rozvoji měst. Jižní část byla zaměřená spíše na zemědělství. Významný rozvoj sudetská města jako například Reichenberg (Liberec) zaznamenala v 19. století.

Na území žili společně s Němci i Češi a další etnika a národnosti, Němci ale v některých částech tvořili převážnou většinu populace. Po první světové válce a vzniku Československa tvořili Němci zhruba pětinu až čtvrtinu obyvatelstva republiky. Po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 se pohraničí připojilo k nacistické Třetí říši.

Po ukončení druhé světové války byly zhruba tři miliony Němců z pohraničí vysídleny. Během toho podle česko-německé komise historiků přišlo o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo až tři sta padesát tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Na území po Němcích se následně začali stěhovat Čechoslováci, některé území ale zůstalo neobývané a řada podniků dříve vedených německou populací zanikla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...