Nejvyšší teplotu pro 16. únor v Česku zaznamenalo 23 ze zhruba 165 míst, kde se měří alespoň třicet let. Rekordní teploty jsou hlavně ze Šumavy. Nejvýše z dlouhodobě měřících meteorologických stanic v pátek teplota vystoupala ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, kde teploměr ukázal 17,4 stupně Celsia. Vyplývá to z informací, které na Facebooku zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
„Dnes je opět velmi teplo na tuto roční dobu,“ napsali na sociální síť v pátek meteorologové. Teplotní rekordy padly už ve čtvrtek na zhruba dvacítce míst, na sobotu meteorologové předpovídají maxima devět až třináct stupňů Celsia. „Nejtepleji je na Šumavě, na Karvinsku a v Javornickém výběžku. Podobné teploty byly například v letech 2020 a 1998,“ doplnil ČHMÚ.
Rekord ve Vyšším Brodě překonal dosavadní maximum 14,6 stupně Celsia z roku 2020. Ze stejného roku jsou i další pátkem přepsané rekordy v šumavské Horské Kvildě a v Karviné. V Kvildě teploměr ukázal 16,7 stupně Celsia, v Karviné o desetinu stupně méně. Přes patnáct stupňů Celsia nová maxima pro 16. únor hlásí také stanice Kvilda-Perla, Hliniště a Churáňov na Prachaticku, Ropice a Lučina na Frýdecko-Místecku, Javorník na Jesenicku a Hojsova Stráž na Klatovsku.
Nejteplejší začátek února za sto let
Teplotní rekordy padaly i minulý týden. Například v sobotu 10. února to bylo asi na třetině stanic. V noci na neděli pak rekordy zaznamenala naprostá většina stanic. Na některých místech meteorologové naměřili nejteplejší únorovou noc v historii měření.
Celkově byl začátek února v Česku nejteplejší za více než sto let. Na vybraných stanicích dosáhla v první únorové dekádě průměrná teplota 6,7 stupně Celsia a na několik týdnů trvající nadprůměrně teplé počasí reaguje i příroda, dříve tak začala například pylová sezona.
Výkyvy teplot, kdy před měsícem bylo dvacet stupňů pod nulou, a teď se hodnoty blíží naopak plus dvaceti stupňům s obavami sleduje dendroložka Eva Mračanská. „Pro přírodu to není dobře, je to velké rozkolísání,“ říká.
Také počasí na horách připomíná spíše duben. Sníh leží pouze v těch nejvyšších polohách, ale i tam taje. Hydrologové proto i nadále registrují zvýšené průtoky v řekách. Například Odrou protéká dvakrát více vody, než je obvyklé, a zvýšené budou řeky i v následujících dnech. Vodohospodáři totiž z přehrad odpouštějí vodu, kterou při povodňové situaci zachytili.
