Návrhy zákonů z krajů nebývají úspěšné, za končící volební období prošly tři

Pravomoc navrhovat zákony a předkládat je parlamentu ke schválení mají vedle poslanců, Senátu a vlády také krajská zastupitelstva. Příliš často však tuto možnost nevyužívají. Důvodem je podle představitelů regionů hlavně nižší šance na schválení. Za končící volební období došly z krajů až k podpisu prezidenta celkem tři zákony. Dalších 13 leží ve sněmovně a většina z nich teprve čeká na projednání. A pokud se na ně do roka nedostane, spadnou takzvaně pod stůl. Celkem se v tomto volebním období k poslancům dostalo 16 předloh z regionů.

„Kraje to mají těžší. Přednost v projednávání mají vládní návrhy, poslanecké návrhy jsou na tom hůř, stejně jako návrhy Senátu, ale myslím, že kraje jsou na tom nejhůř,“ říká Hana Kordová Marvanová (nestr. za STAN), která do sněmovny chodí hájit návrhy zastupitelstva Prahy. 

V dalších regionech to vidí podobně. „Ze zkušeností z minulých let cítíme určitý despekt ze strany Parlamentu České republiky v případě předkládání návrhů zákonů krajem,“ míní Sylvie Adamcová, mluvčí Královéhradeckého kraje. Ten je jedním z osmi regionů, které za poslední volební období pravomoc navrhovat zákony, tedy zákonodárnou iniciativu, nevyužily. 

K nejaktivnějším navrhovatelům zákonů patřily vedle Prahy kraj Liberecký, Pardubický a Moravskoslezský. Po jednom návrhu dorazilo do parlamentu ještě ze Zlínského a Karlovarského kraje. 

Celým legislativním procesem v parlamentu až k podpisu prezidenta za tu dobu prošly pouze tři. První z úspěšných návrhů, který se zrodil po krajských volbách v říjnu 2016, prosadili v parlamentu zástupci Moravskoslezského kraje. Šlo o novelu zákona o obcích, která zařadila Třinec mezi statutární města. „Třinec si povýšení na statutární město prostě zasloužil,“ vysvětluje mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová, když vypočítává, jak se město za poslední roky proměnilo. „Díky povýšení získá Třinec jako lídr mnoha inovativních projektů více možností, jak jít ve svém rozvoji ještě dál,“ říká Birklenová. 

Další schválený návrh, tentokrát z Pardubického kraje, mířil na problém, se kterým se potýkala celá řada úřadů. Šlo o takzvanou systémovou podjatost, kdy například krajští úředníci rozhodují v řízení, ve kterém je jedním z účastníků i sám kraj. Ostatní účastníci pak namítají, že jsou úředníci kvůli svému zaměstnání u kraje podjatí.

„Výklad byl i takový, že pokud se volený zástupce obce či kraje vyjádří k nějaké důležité otázce veřejného zájmu, tak by automaticky mohlo docházet k vyloučení z rozhodování u všech pracovníků úřadu. Bohužel často se stávalo, že tím účastníci řízení záměrně zdržovali rozhodování,“ vysvětluje Dominik Barták, mluvčí Pardubického kraje. Podle novely už pracovní vztah úředníka k obci, kraji nebo ke státu nemůže vést k jeho vyloučení z rozhodování. 

Poslední zákon z návrhu zastupitelstva, který schválil parlament, byla novela živnostenského zákona. „Bylo to asi po deseti nebo jedenácti letech, kdy se Praze podařilo prosadit nějaký zákon. Týkal se činnosti průvodců,“ vypočítává pražská radní Kordová Marvanová. „Prosazovali jsme, aby průvodcovství byla vázaná živnost. Tahle varianta se ukázala jako neprůchodná. Nakonec jsme přistoupili na kompromisní návrh, jinak by žádná novela neproběhla,“ vzpomíná Marvanová. Poslanci totiž předlohu změnili tak, že průvodci místo vázané živnosti musí žádat o průkaz u ministerstva pro místní rozvoj. 

„Druhý zákon, který jsme předkládali, ale pak si ho osvojila vláda, se týkal informací od digitálních platforem typu AirBnB,“ dodává Marvanová s tím, že ještě několik dalších návrhů z Prahy stále čeká ve sněmovně na projednání. 

A stejné je to i u Moravskoslezského a Pardubického kraje. První jmenovaný čeká na projednání své novely zákona o ochraně přírody a krajiny nebo o Státním fondu dopravní infrastruktury, druhý usiluje třeba o změnu financování zdravotních služeb v dětských domovech. 

Právě ve sněmovně končí většina krajských návrhů. Obvykle se nedostanou ani do druhého čtení a po sněmovních volbách takzvaně spadnou pod stůl. „To je pak skutečně zbytečná práce, která odrazuje kraje od dalších počinů. Uvítali bychom uzákonění nějaké doby, do kdy je nutné návrhy krajů projednat, ale je nám zároveň jasné, že taková představa je idealistická,“ říká šéf legislativního oddělení plzeňského krajského úřadu Daniel Hajšman. Vzpomíná při tom třeba na neúspěšný návrh zákona o Národním parku Šumava. 

Společný boj o více peněz

Aby kraje posílily svůj hlas v parlamentu, prosazují některé zákony společně. „Velmi intenzivně komunikujeme například s Libereckým krajem,“ říká mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Obě zastupitelstva navrhla společně ještě s tím pražským jednorázový příspěvek pro kraje jako náhradu za výpadky příjmů i zvýšené výdaje v souvislosti s pandemií koronaviru. Zatímco obce už od státu získaly 1250 korun na obyvatele, kraje požadovaly do svých rozpočtů 500 korun na obyvatele. Stejný návrh zákona přišel i ze Senátu. Na projednání sněmovnou teprve čekají. 

Získat více peněz do svých pokladen se kraje společně pokusily také o několik měsíců dříve. Konkrétně Liberecký, Pardubický a Zlínský kraj do sněmovny poslaly stejné návrhy na změnu zákona o rozpočtovém určení daní. Díky tomu by kraje získaly podíl na penězích vybíraných na silniční dani nebo dani z minerálních olejů. Z něj by chtěly investovat hlavně do oprav silnic nižších tříd. Sněmovna projednávání všech tří předloh spojila do jednoho bodu, v červnu ho ale přerušila. Vláda změny odmítla. 

Kraje zákony nejen navrhují, ale i připomínkují

Návrhy zákonů jsou ale jenom jedním ze způsobů, jak se kraje podílejí na státní normotvorbě. Vyjadřují se i k cizím námětům. Kraje jsou připomínkovým místem hlavně u těch vládních předloh, které se regionů bezprostředně týkají. I zde ale někdy dochází k zádrhelům. „Jsou případy, kdy bývají připomínky krajů nedostatečně vypořádány či téměř ignorovány, například v případě návrhu nového stavebního zákona,“ míní Hajšman z plzeňského krajského úřadu. 

I mimo připomínkové řízení ale dochází ke konzultacím návrhů zákonů s regiony. Vláda k tomu někdy využívá Asociaci krajů, jindy konzultuje návrhy náměstek ministra vnitra s řediteli jednotlivých krajských úřadů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 7 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 13 hhodinami
Načítání...