Nejdražší parcela budoucnosti: Ustoupí strahovský stadion bagrům?

Nejlukrativnější stavební parcelou budoucnosti by se mohl stát strahovský kopec, tedy alespoň v případě, že by z něj zmizel chátrající spartakiádní stadion.  Debatu o dalším osudu jednoho z největších sportovišť na světě mezi odbornou veřejností znovu rozvířila příprava nového územního plánu hlavního města, který by měl zabránit rozrůstání Prahy do polí.

Zastavit pozvolnou zkázu někdejší chlouby sokolského hnutí i socialistického sportu měla loňská rošáda mezi pražským magistrátem, Fotbalovou asociací ČR a Českou unií sportu. Trojstranná dohoda po letech vyřešila složité majetkové vztahy a polorozpadlé tribuny přiklepla městu. To ale ani tři čtvrtě roku od jejího naplnění neví, jak se stadionem naloží.

„S ohledem na skutečnost, že probíhá de facto kontinuální, dlouhodobá diskuse o rozvoji předmětného území na Strahově a o potřebách vybudovat národní stadion, nelze seriózně potvrdit ani vyvrátit žádnou z variant,“ reagoval na dotaz, zda by bývalému spartakiádnímu stadionu mohlo hrozit zbourání, mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Až se zhroutí sám

Stavba je přitom v katastrofálním stavu, a ať na ni mají experti jakýkoliv názor, v jednom se shodují: pokud se do ní brzy nezačne investovat, půjde k zemi tak jako tak.

„Už dnes jsme skutečně na hraně, je to minimální časový horizont, než se začne stadion sám hroutit. V dilatačních spárách už led, sníh a voda postupně ničí výztuž uvnitř, trhá se beton,“ popisuje stav strahovského kolosu architekt z pražského ČVUT Miloš Kopřiva.

O tom, že se bývalý spartakiádní stadion netěší zrovna dobré kondici, svědčí i váhání pražského magistrátu, zda na tribuny pustit fotografa webu ČT24, který chtěl jejich stav zdokumentovat. „My nechceme, aby se tam někdo procházel. Není to úplně bezpečné,“ vysvětloval Hofman.

  • Celková plocha stadionu: 12 hektarů
  • Celková plocha cvičiště: 6 hektarů
  • Kapacita stadionu: 250 tisíc míst, z toho 56 tisíc míst k sezení
  • V roce 2003 vyhlásilo ministerstvo kultury soubor pozemků a staveb stadionu národní kulturní památkou.

Penězožrout

Najít adekvátní využití pro stadion, který je pro svou velikost zapsán i v Guinessově knize rekordů, není jednoduché. Obrovská plocha cvičiště byla vytvořena k tomu, aby se na ni vešlo na 14 tisíc cvičenců a divák měl patřičný nadhled na obrazce, které na ploše vytvářeli. Jenže spartakiádám s pádem komunistického režimu odzvonilo a Sokoli, pro něž byl stadion určen v předválečných letech, už dnes plochu o rozměrech 200 x 300 metrů zaplnit nedokáží. Raději proto využívají menší stadiony, například ten v pražském Edenu.

Pro dnes módní sporty, které si žádají blízkost diváka k dění na hřišti, je obří plocha zcela nevhodná. Jediné využití, které se pro šestihektarový kolos našlo, tak bylo jeho rozparcelování na osm hřišť, která jako mládežnické tréninkové centrum využívá fotbalová Sparta. Tribuny tím osiřely, opadává z nich omítka, vyrůstají na nich stromky, lavice rezaví.

I současný omezený provoz stadionu je přitom pro město ztrátový. I když náklady magistrát teprve analyzuje, neočekává, že by se to v budoucnu mohlo nějak dramaticky změnit. „Právě probíhají jednání se stávajícími i potenciálními nájemci Velkého strahovského stadionu směřující k uzavření nových nájemních smluv. S vysokou pravděpodobností lze očekávat celkovou ztrátu z jeho provozování,“ říká Hofman.

Zbourání betonového obra by se tak mohlo zdát jako jasná volba. Uprázdněné pozemky by mohl magistrát prodat developerům, což by více než vyvážilo stamilionové náklady na likvidaci železobetonového skeletonu.

Strahovský kopec by se tak mohl stát například luxusní rezidenční čtvrtí. Podle odborníků by se ale dalo pro uprázdněné pozemky najít i lepší využití. „Byla by škoda, aby bylo to exkluzivní místo jednostranně využito jen na luxusní bydlení. Vzhledem k poloze Strahova by se tam měly střídat různé funkce. Zachovat by se měla funkce sportovně-rekreační, ale může se doplnit třeba o funkci kulturní,“ míní historik architektury Zdeněk Lukeš.

Památkáři: Strahov nedáme!

Jenže poslat Strahov do šrotu nebude tak jednoduché, jak by se mohlo vzhledem k jeho zanedbanému stavu zdát. Velký stadion je totiž památkově chráněný.

„Nejcennější je západní tribuna. To je ještě součást bývalého Masarykova stadionu, který projektovali architekti Balcárek a Kopp a dokončen byl v roce 1938. Jsou u toho dvě věže a má to cihelný obklad, což je pozoruhodné,“ připomněl Lukeš s tím, že alespoň tuto část kdysi slavného sportovního areálu by bylo vhodné zachovat.

Snadno zbourat ale nelze ani méně hodnotné tribuny z 50. a 70. let 20. století. Magistrát by totiž musel nejprve přesvědčit ministerstvo kultury, že strahovský kolos ztratil památkovou hodnotu. A to není ani vzhledem ke špatnému technickému stavu tribun zatím pravděpodobné. Včasná rekonstrukce by je totiž stále mohla zachránit.

V první fázi by stačilo opravit dilatace, není třeba dělat žádnou dramatickou rekonstrukci. Jde o to, aby příčné rámy, které to celé nesou, nekorodovaly. To nemusí být stamilionové výdaje. 10 až 15 milionů by stačilo, abychom opravili ty zásadní vady, aby stadion vydržel dalších 10, 15 let, než se rozhodne o jeho budoucnosti.
Miloš Kopřiva
architekt, ČVUT

V úvahu nepřipadá ani zásadní změna účelu využití stadionu, například zastavění jeho plochy budovami určenými pro volnočasové aktivity nebo novým studentským kampusem při současném zachování tribun, jak navrhují někteří architekti v čele s Kopřivou. „Strahov je památkou právě jen jako stadion, takže žádná zástavba naprosto nepřichází v úvahu,“ sdělil webu ČT24 Petr Kukal z kanceláře ministra kultury.

Magistrát zatím konečné rozhodnutí, jak se stadionem naloží, odkládá. Architektonická soutěž z roku 2008, která měla naznačit možné cesty, jak s ním dál, vyzněla naprázdno. Nyní město čeká na výsledky analýzy celoročních strukturovaných nákladů. Ta bude hotová nejdřív příští rok na jaře. Teprve pak by mohli pražští radní začít osnovat další plány, co s megalomanským cvičištěm dál podniknout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...