Nemají na opravy ani adekvátní mzdy pro personál. Sociální služby zápolí s nedostatkem peněz

V domově pro seniory v brněnských Řečkovicích žije Marie Dohnalová už sedm let. Pochvaluje si přilehlou zahradu, prostory i personál. Podle jejích vlastních slov se tu o ni dobře starají a ještě je vše krásně voňavé.

Jenže udržet domov hezký se stává čím dál větší výzvou. „Šatna je dávno za zenitem. Potřebovala by vyměnit. Stejně jako hydraulické zvedací plošiny, výtahy na stravu, bojlery, pračky. A není fond, kde o tyhle věci vůbec žádat,“ vypočítává oblastní ředitel organizace Naděje Jiří Valnoha.

Kvůli nedostatku peněz už jeden ze čtyř domovů museli uzavřít. Trápí je taky nedostatek personálu – nemohou mu totiž nabídnout adekvátní mzdu. „Máme třeba inzerát na zdravotní sestru měsíc propagovaný na nejlepších pracovních portálech. A přestože má stovky zhlédnutí, tak životopis nepřišel ani jeden,“ zoufá si Valnoha.

Srdcaři s brigádami

„Bohužel jsme tady víceméně srdcaři. Pečovatelky i sestřičky mají ještě brigádu, aby se v dnešní době vůbec mohly uživit,“ potvrzuje jeho slova vrchní sestra řečkovického domova pro seniory Radka Bajerová.

Kvůli tíživé finanční situaci v neziskovém sektoru se některé organizace spojily a vytvořily kampaň s názvem Stejná odměna. Ta upozorňuje na rozdíly v odměňování pracovníků. Třeba zdravotní sestra si v nestátním zařízení vydělá v průměru o 16 tisíc méně než v příspěvkové organizaci. Práce ani míra zodpovědnosti se přitom nijak neliší.

Podobné problémy mají i v pražském domově Přístav, kde se starají o starší nebo handicapované lidi bez domova. Nabízejí 50 lůžek, obsazených je ale jen šestačtyřicet. „Poslední čtyři místa čekají na obsazení mimo jiné proto, že se potýkáme s nedostatkem personálu v přímé práci – a to jak toho pečovatelského, tak zdravotních sester,“ říká ředitelka Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše Jitka Klánová. Na čekací listině přitom je dalších 150 lidí.