Nemocnice omezují péči, chybí jim personál. Vynucený odklad operací přináší rizika

Nahrávám video

Většina nemocnic kvůli nárůstu pacientů s covidem musí odkládat neakutní operace. Nejhorší je situace v Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Některá tamní zařízení už dokonce přestala přijímat pacienty úplně. Důvodem je zejména nedostatek kvalifikovaného personálu blokovaného především péčí o pacienty s covidem. Část zdravotníků je také nemocných, další musí zůstat doma se svými dětmi, protože jejich třída je v karanténě. Odklady zákroků podle lékařů nesou zdravotní rizika.

V prostějovské nemocnici neakutní operace zdravotníci kvůli nárůstu nakažených koronavirem s těžším průběhem neprovádí už měsíc. „Pacienti po chirurgických operacích leží dva až tři dny. Co se týče péče o covidové pacienty, tam je péče spíše interního charakteru a je tam potřeba více personálu, protože jsou v horším stavu,“ přiblížila hlavní sestra z Nemocnice Prostějov Marie Jouklová. Lidé s koronavirem také v nemocnici leží déle - zhruba týden. S výjimkou dvou oddělení proto už všechna ostatní nefungují nebo jsou přetvořená na covidové jednotky.

Zdravotnický personál chybí i v českokrumlovské nemocnici. Jen na anesteziologicko-resuscitačním oddělení tam chybí tři sestry. Na pomoc nastoupili tři vojáci. „Využijeme je na to, aby nám pomohli s přestěhováním materiálu. Dále nám pomohou s hygienou u pacientů, s jejich otáčením,“ sdělila tamní staniční sestra Jana Havlová.

Právě díky tomu, že vojáci díl práce sester zastanou, může oddělení fungovat i v době, kdy část personálu chybí. „Sestřičky například volají, že jim zůstávají doma děti z důvodu karantény celé třídy,“ dodala Havlková.

Podle ředitele nemocnice Vojtěcha Remeně je situace pro zdravotníky velkou zátěží. „Pacienti jsou protivnější, nervóznější. Mají extrémní nároky na zdravotníky. Ti také mají své životy. A to všechno museli opustit, aby pracovali a zachraňovali životy,“ popsal.

Na přetížení nemocnic i personálu upozornil v páteční Devadesátce také epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Připomněl, že zdravotníci musí poskytovat péči kontinuálně po celou dobu epidemie: „Přichází Vánoce a oni nemohou ani moci pomyslet na to, že by je strávili v klidu, protože musí být v práci.“ Dodal, že řada nemocnic je plná. „Problém dnes nejsou ani tak standardní lůžka, kde je poskytována běžná péče, ale lůžka na jednotkách intenzivní péče, která jsou v některých regionech, zejména na Moravě, plně saturována,“ podotkl.

Problém se nevyhnul ani hlavnímu městu - v pražských nemocnicích chybí asi tři sta zdravotníků. Magistrát rozeslal dopis praktickým a ambulantním lékařům s prosbou o pomoc. Plánované výkony však omezily téměř všechny nemocnice. Nejvíce ty na Moravě a ve Slezsku. V některých zařízeních zdravotníci, s výjimkou akutních případů, neoperují vůbec.

Například v Krnově vedení na týden zcela zastavilo i příjem pacientů ve vážném stavu. „Máme jedenáct ventilovaných lůžek, která máme nyní obsazená, takže pacienty zvenku nepřijímáme. Nějakou rezervu máme nachystanou, kdyby došlo ke zhoršení na našich odděleních. Přetváříme také normální pokoje, abychom tam mohli poskytovat highflow (kyslíkovou) terapii,“ uvedl ředitel krnovské nemocnice a senátor Ladislav Václavec (za ANO).

Tamní záchranáři proto vozí spádové pacienty do okolních nemocnic – nejčastěji do Opavy, Frýdku Místku a Ostravy. „Kde mají ještě zbytková intenzivní lůžka, kde mohou pacienty zaintubovat a léčit,“ dodal Václavec.

Nahrávám video

Spor o plošné nařízení omezení péče

Nemocnice zatím o omezení péče rozhodují samy. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) nechce - tak jako to udělal při minulých vlnách epidemie - zdravotnickým zařízením plánované operace zakázat plošně. „Každý ředitel zná svou nemocnici. Má už i zkušenost z minulosti. Ví, jak se situace vyvíjí. Dokáže si řídit v rámci svého zařízení péči tak, aby to zvládl,“ míní.

Jeho pravděpodobný nástupce Vlastimil Válek (TOP 09) má opačný názor. Podle něj by takový krok umožnil nové pacienty lépe rozložit mezi jednotlivé nemocnice, a ulevil tak těm nejpostiženějším. „Zdravotníci, sestry - to nejsou roboti. To jsou lidé, kteří mají svoje rodiny a zaslouží si mít alespoň trochu klidu na Vánoce. A jenom to, že to umožníme plošně, jim to umožní,“ oponoval.

Lékaři: Zákroky nelze odkládat věčně

Podle lékařské komory jsou odklady i neakutních, operací velkým problémem. „Pokud se takové zákroky odkládají, často i výsledek operace je pak horší, protože se dělá v pokročilejším stádiu,“ vysvětlil prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Některým pacientům se navíc odkládají už poněkolikáté. Jednapadesátiletý Radek Koudelka pracuje jako řidič a dispečer. Má problém s pravou kyčlí. Už před dvěma lety mu lékař doporučil operaci, zatím se ale nedočkal. Zákrok mu loni v listopadu odložili. „Udělali z ortopedie covidové oddělení,“ podotkl Koudelka. Stejný scénář se opakuje i letos. „V říjnu mi zavolali, tak jsem si udělal kolečko po všech vyšetřeních a dvanáct dní před operací mi to opětovně zrušili, že zase covidová oddělení,“ řekl. Dodal, že bolest je čím dál větší.

Milan Justin má stejný problém. Cvičení mu pomáhá - potřebuje ale operaci. Také on na ni marně čeká už dva roky. „Vždy se to kvůli koronavirové pandemii odkládá. Že nemají kapacity na to, aby dělali jinou péči,“ sdělil.

Čekání na operaci kyčle až tři roky

Na složité ortopedické zákroky se čekalo delší dobu už před covidovou vlnou - například na operaci kyčelního kloubu. ČT proto oslovila nemocnice napříč republikou, aby zjistila, jaká je situace nyní. Například brněnská fakultní nemocnice u svaté Anny uvádí, že u endoprotézy velkých kloubů se čekací lhůta pohybuje kolem dvou let - dříve to byl v průměru rok. Zhruba o rok se posunulo čekání na tuto operaci také v nemocnici Karviná - Ráj. V současné době je dva až tři roky.

V některých - zejména menších nemocnicích, kde neprovádějí zákroků takové množství - se covidová vlna na odkladu operací tolik nepodepsala. Například Sokolov hlásí, že zatímco dříve se pacient k operaci kyčle dostal zhruba do půl roku, teď musí čekat o dva měsíce déle.

V menší míře se nápor covidových pacientů odrazil na méně složitých operacích - například na poměrně běžném odstranění šedého zákalu. Nemocnice v Uherském Hradišti zastavila oční operativu jen na minimální dobu a tak se u tohoto zákroku stále pohybuje čekací lhůta mezi šesti a sedmi měsíci. Ve Strakonicích se dříve čekalo dva až tři měsíce, nyní zhruba o dva týdny déle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...