Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.
Novela zároveň zajistí financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách ze státního rozpočtu a ukotví pozici sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude pomáhat školám například s řešením šikany. Podporovaly to desítky organizací věnující se vzdělávání.
Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků naopak kritizovaly vedle opozice také některé školy, školské odbory a samosprávy. Obávají se toho, že navýšené příjmy z daní jim nebudou stačit. Vláda si od převodu slibuje větší efektivitu ve správě základních a středních škol. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) označil současnou situaci za dlouhodobě neúnosnou mimo jiné s ohledem na velký počet škol s malým počtem žáků.
Krajům a obcím by se příjmy z daňových výnosů měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, z nich mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Financování pro samosprávy se má lišit podle typů škol a počtů dětí
Nový systém financování má podle Beka zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřinkách nebo na zachování škol v příhraničních oblastech.
Novela zavede rovněž systémovou podporu provázejících učitelů. Jde o zkušené učitele, kteří provázejí studenty učitelství na praxích ve školách. Úprava rovněž počítá se zavedením možnosti dát víc peněz školám, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin. Norma umožní takzvané duální vzdělávání, tedy kombinaci vzdělávání ve školách a firmách, či školám umožní kombinovat za určitých podmínek prezenční a distanční vzdělávání.
Novela obsahuje rovněž změny v přihlašování k přijímacím zkouškám na střední školy, například zrušení hybridní formy přihlášky. Do budoucna by si tak uchazeči mohli vybrat z elektronické nebo papírové formy. Novela by měla zavést mimo jiné i možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity.
