Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

V zimních obdobích hrají kamna a krby zásadní roli v udržování tepla v domácnostech. Po každém topení však zůstává v topeništi popel, který může při neopatrném zacházení znamenat značné riziko. Nedbalost při nakládání se žhavým popelem je jednou z vyšetřovacích verzí například u nedělního požáru rodinného domu v Horoměřicích u Prahy, který dle odhadu způsobil škodu ve výši dvacet milionů korun.

Institut ochrany obyvatelstva Hasičského záchranného sboru ČR upozorňuje, že zodpovědný přístup k likvidaci popela vyplývá přímo ze zákona o požární ochraně. V něm mimo jiné stojí, že fyzická osoba je povinna „počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení“.

Lidé jsou dle zákona rovněž povinni dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Nedbalost ve zmíněných oblastech pak může vést nejen k vysokým pokutám, ale především k právní odpovědnosti za vzniklé škody.

Popel nesmí přijít do kontaktu s hořlavými materiály

Zásadním pravidlem je, že popel nikdy nesmí přijít do kontaktu s hořlavými materiály. To se týká mimo jiné plastových či papírových odpadních nádob. I když se totiž popel může zdát zcela vychladlý, uvnitř se mohou nacházet žhavé mikročástice, které jsou schopny v kontaktu s hořlavým materiálem vyvolat požár i po mnoha hodinách.

Právě to bylo příčinou požáru novostavby rodinného domu v Rudíkově na Třebíčsku v lednu roku 2024. „Požár zapříčinila nedbalost majitele nemovitosti, který vybraný popel z krbových kamen uložil na terase domu do plastové nádoby, do těsné blízkosti složeného palivového dřeva. Od žhavých uhlíků nejprve chytla plastová nádoba, následně palivové dřevo a požár se ještě před příjezdem jednotek hasičů na místo události stihl rozšířit prakticky na celý dům,“ popsala tehdy mluvčí hasičů Petra Musilová.

Ve Starém městě na Uherskohradišťsku se zase na konci roku 2021 rozšířil požár z popelnice ve dvoře až na střechu rodinného domu. Majitel pak vyšetřovateli sdělil, že do popelnice vysypal popel z kamen. Právě tato nedbalost se ukázala jako příčina požáru.

Nejbezpečnějším řešením je použití uzavíratelné kovové nádoby s víkem. Ta je totiž odolná vůči vysokým teplotám. I tak je nicméně dle Institutu ochrany obyvatelstva nutné před samotným uložením do nádoby nechat popel důkladně vychladnout na bezpečném a nehořlavém místě, a to ideálně po dobu až 48 hodin. Popel v těsné nádobě bez přístupu vzduchu může totiž stále akumulovat teplo, což při předčasném odstranění zvyšuje riziko vznícení okolí.

Klíčové je místo uložení nádoby s popelem

Jak ilustruje popis výše zmíněného požáru na Třebíčsku, je kromě volby nádoby klíčové i místo jejího uložení. Ani kovovou nádobu s popelem by tak lidé nikdy neměli nechávat v blízkosti hořlavých látek, což se kromě palivového dřeva týká i dřevěných konstrukcí, slámy či suché vegetace.

„Ideálním stanovištěm je nehořlavá podložka, například beton nebo keramická dlažba, v dostatečné vzdálenosti od budov. Zvláštní opatrnost je nutná i v případě, že uvažujete o využití popela v zahradě. Zbytky popela v kompostu nebo zeleném odpadu mohou způsobit požár i po několika dnech, pokud nejsou stoprocentně vychladlé a přijdou do kontaktu se suchým listím či trávou,“ zdůrazňují odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva.

Žhavý popel by lidé také nikdy neměli kropit vodou. Vzniklá pára totiž může způsobit popáleniny. Pozor je třeba dávat i na vítr, který zase může žhavé uhlíky rozfoukat po okolí.

V loňském roce hasiči vyjížděli celkem k 18 684 požárům, což bylo o 1503 více než v roce 2024. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo 77 lidí, oznámil v úterý generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.