Neziskové organizace čelí sílící politické kritice. Podle Čunka řeší některé z nich neexistující problémy

Nahrávám video

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce seškrtat miliardy, které dává stát neziskovým organizacím. Jednotliví ministři mají „ušetřit“ tři z více než 13 miliard. Někteří vládní i opoziční politici tvrdí, že se stal z neziskovek „velmi výnosný způsob obživy“ pro některé jejich představitele. Šéf Centra Paraple David Lukeš ale v úterní Devadesátce ČT24 ujišťoval,  že neziskové organizace musí povinně předkládat vyúčtování a zveřejňovat podrobnosti o tom, jak státní dotace využívají.

Neziskové organizace působí v mnoha různých odvětvích. Nejvíce jich spadá pod ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí, mnoho také pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Z prohlášení politiků vyplývá, že nechtějí sahat na dotace pro sportovní organizace, neziskovky z kulturní sféry nebo organizace, které pomáhají handicapovaným lidem či seniorům.

Další organizace ale budou muset důkladně obhájit, že to, co dělají, je pro stát přínosné. Trnem v oku totiž jsou i opozičním politikům. V 90' ČT24 kritizoval zaměření některých neziskových organizací lidovecký senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. „Neziskové organizace, o jejichž významu bych skutečně dokázal velmi diskutovat, jsou například organizace působící v právních službách. Ony se předně zabývají životním prostředím,“ řekl. Domnívá se, že tyto organizace zdržují stavbu dálnic.

Genderové nebo lidskoprávní neziskovky? Tam by Čunek škrtal

Exministr Čunek se vymezil i proti dalším organizacím. „Stát by měl velmi vážit, které z neziskových organizací mu přináší benefit neboli zastupují jeho službu v sociální oblasti. Pokud se týká oblastí genderové, lidskoprávní a podobně? Jistě bych nedovedl všechny vyjmenovat ani šmahem odsoudit, ale jistě jsou tam organizace, které jsou zbytné,“ poznamenal zlínský hejtman. 

Ředitelka veřejně prospěšné společnosti Gender Studies Helena Skalová se však domnívá, že i organizace, které se snaží odstraňovat nerovnosti mezi ženami a muži, pomáhají státu dělat to, co sám efektivně nedokáže.

„Organizace fungují, protože ve společnosti existují problémy,“ zdůraznila Skálová s tím, že ta její například provozuje bezplatnou právní poradnu pro rodiče malých dětí, kteří jsou diskriminovni na trhu práce. „Někdo by mohl namítnout: Máme legislativu, rodiče malých dětí jsou chráněni zákonem. Bohužel to tak v praxi nefunguje,“ upozornila Helena Skalová.

Senátor Čunek o tom však přesvědčen není. „Žijeme ve světě, kde je nedostatek pracovní síly, a to jak mužů, tak žen. Zaměstnavatelé se předhání v tom, jak vytvořit podmínky zaměstnancům. Ještě aby si stát platil organizace, které vynakládají finanční prostředky – podle mě – úplně zbytečně, protože problém vlastně neexistuje,“ podivil se.

To Helena Skalová odmítla. „Neziskové organizace mají svou roli, dokážou řešit problémy přímo zdola. Vznikají v reakci na problémy, které existují, které reflektuje vláda, které reflektuje mezinárodní společenství,“ upozornila. Připomněla přitom, že jsou neziskové organizace považovány za jeden ze tří pilířů demokratické společnosti – vedle státního a firemního sektoru.

Celková výše dotací neziskovým a podobným organizacím v posledních letech
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Ředitel Centra Paraple David Lukeš pak dodával, že „jeden ze základních principů (demokracie) je možnost sdružovat se“. Míní, že pokud stát chce podporovat některá odvětví – v tomto případě obecně životní prostředí – měl by ho skutečně podporovat. „Jestli se stát zavázal, že ho má podporovat, tak by neměl zpochybňovat existenci, ať už se ta organizace stará o přechod křečků pod dálnicemi,“ uvedl.

Neziskové organizace musí vyúčtovat vše do posledního haléře

David Lukeš také upozorňoval, že jsou neziskové organizace z hlediska toho, co dostávají od státu, pod drobnohledem. „Máme auditovanou účetní závěrku, vydáváme výroční zprávu. Jsou zveřejněné příjmy i výdaje a stát to kontroluje. Peníze musíte vyúčtovat do posledního halíře,“ shrnul.

Samotné revizi toho, jak neziskové organizace fungují a zda je opravdu podporovat všechny v dosavadním rozsahu, o kterém hovoří vládní politici, se však nebrání.

„Revize vždycky má smysl. A politici by měli s revizí začít u sebe. Když slyším, kolika orgánů a komisí jsou členy, tak to se podle mě ani nedá stihnout. Stejně tak si myslím, že revizi si zaslouží i neziskový sektor. Spousta neziskovek je určitě založených účelově, pokud je vyhlášena zajímavá výzva,“ uvedl. Dodal však, že pokud se něco takového děje, je to i chyba státu, protože v tom případě nefunguje správně kontrola.

Škrtání dotací by zřejmě našlo podporu ve sněmovně

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček si myslí, že je neziskovek příliš. „Stal se z toho velmi výnosný, ziskový způsob obživy pro některé, kteří v nich pracují,“ řekl.

Předseda KSČM Vojtěch Filip by potom nezůstal u tří miliard. Podle něj by se mohly „snížit prostředky na neziskové organizace až na polovinu“. Neziskové organizace také dlouhodbě kritizuje Okamurova SPD. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...