V Krkonoších turisté cíleně zneužívají nouzové útulny k plánovanému přespávání. V okolí se hromadí odpadky a nezodpovědné chování návštěvníků zatěžuje přírodu. Strážci parku na důsledné kontroly nemají dost kapacity, jak České televizi řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Pokuty za zneužití útulen ale návštěvníkům nehrozí. Správa parku opakovaně upozorňuje, že útulny mají sloužit jen v nouzi, například při nepřízni počasí.
Pro studentku Annu jsou přechody hor oblíbenou formou letní dovolené. Na vícedenní túru se často vydává právě do Krkonoš. Přespání venku podle ní patří k zážitku. „Pro mě je nouzová možnost spíš chalupa, v hezkém počasí radši volím přespání venku, respektive v útulně,“ sdělila.
Podobného názoru je i řada dalších turistů, kteří útulny běžně využívají k přenocování. „Je pravda, že naposledy se nás tam sešlo hodně, v jedné útulně nás spalo snad jedenáct,“ doplnila Anna z Prahy.
Podle Radka Drahného je ale tento přístup návštěvníků problematický, protože útulny prvotně nemají sloužit k přespávání. „Původní myšlenka je, že se tam máte přijít schovat před nepřízní počasí, když je na horách silný vítr, prší vodorovně, mrzne. Máte si tam převléknout tričko, sníst si tam svačinku.“
Nezodpovědný přístup turistů se podepisuje na okolní přírodě. Útulny, kterých je v Krkonoších přes dvacet, nejsou vybavené sociálním zařízením, potřebu tak nocležníci vykonávají venku a zanechávají po sobě kapesníky a i další odpadky. „Když se kolem těch útulen podíváte, tak to nevypadá vůbec vábně,“ doplnil Drahný.
Například kolem útulen v Krušných horách jsou i mobilní toalety. O takovém řešení ale KRNAP neuvažuje, ani o kompostovacích WC. Podle Drahného by nebyli schopni zajistit pravidelnou údržbu. „Správa parku není instituce, která se má starat o servisování veřejných záchodů.“
Útulny pod dohledem strážců parku
Kontrolu nouzových útulen mají na starosti strážci národního parku. Na celé území Krkonoš jich je ale jen 19 a podle Drahného tak nemají šanci všechna místa obcházet pravidelně. „Matematika je neúprosná – jeden strážce na tři tisíce hektarů,“ shrnul Drahný. Doplnil, že útulny patří mezi priority, do některých míst se ale strážci podívají málokdy. „Jsou místa, na která se nedostanou třeba celý rok, někde hlouběji v území. Ale ty turistické hotspoty jsou samozřejmě pod dennodenní kontrolou.“
Navzdory tomu, jak zneužívání útulen zatěžuje přírodu, KRNAP za to turisty nepokutuje. „Není to nelegální. My jenom ukazujeme na ten negativní jev, který se s tím pojí,“ objasnil mluvčí parku. „Chceme návštěvníkům vysvětlit, že v Krkonoších máme od boudy k boudě jeden a půl kilometru a že najít si v noclehárně v horské boudě ubytování za pár set korun je možná dobrým řešením.“
Podle webových stránek horských chat se průměrná cena za přespání ve společném pokoji v boudách na české straně Krkonoš pohybuje okolo 800 korun za noc. To je pro některé turisty už vysoká cena. „Jako studentka beru výlety do hor jako levnou variantu cestování. Ocenila bych třeba možnost přespání v boudě nebo její bezprostřední blízkosti s vlastním vybavením za dvě nebo tři stovky. Takhle je to klidně 900 za noc a jinou alternativu KRNAP nenabízí,“ vysvětlila Anna z Prahy.
Podle Drahného ale využívání služeb horských chat podporuje podnikatele v regionu. „Když na té boudě nebudete spát a budete si tam za dva roky chtít dát třeba kafe, tak taky můžete narazit na tvrdou kliku, protože ten boudař třeba nepřežije.“






