Novináři by měli věcem přijít na kloub. Někteří nechtějí klást nepříjemné otázky, říká Kubík

Novináři by měli klást nepříjemné otázky, třeba i na úkor toho, že jim politik už příště rozhovor nedá. Mám rád, když jdou věci do hloubky, když tam není přeuctivost vůči autoritám, říká Jiří Kubík. Nynější šéfredaktor serveru Seznam Zprávy, často ve spolupráci s kolegyní Sabinou Slonkovou, za svou kariéru odhalil mnoho velkých politických kauz. Mimo jiné i jednu z nejznámějších: Olovo. I o tom Kubík mluví v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

V Mladé frontě Dnes pracoval Jiří Kubík šest let, když v roce 2000 vyšel v novinách článek o tom, že v poradním týmu tehdejšího premiéra Miloše Zemana vznikl dokument, který měl zdiskreditovat jeho stranickou kolegyni z vládní ČSSD Petru Buzkovou.

Takzvanou operaci Olovo odhalil Jiří Kubík společně se Sabinou Slonkovou. On-line média byla v té době na samých počátcích, a tak museli autoři článku čekat, až si lidé dojdou koupit noviny. „Ráno (v tištěném médiu, pozn. red.) vždycky znamenalo, jestli to vyvolalo zájem, jestli to někdo bude řešit, jestli si o tom budou lidé povídat. Musím říct, že operace Olovo patřila mezi ty věci, které vyvolaly obrovský poprask,“ vzpomíná Kubík.

Následovalo trestní oznámení a poté i stíhání, po jehož celou dobu odmítali Kubík se Slonkovou prozradit svůj zdroj. Potýkat se museli investigativní novináři také s reakcemi kolegů z branže. „Jsou takové hraniční kauzy, že někteří novináři mají potřebu se vůči nim vymezit. Bylo to samozřejmě i u operace Olovo, kdy část některých médií začala psát o tom, že je to vlastně od nás nesprávná cesta zveřejnit takový dokument, informovat o tom,“ popisuje.

Oba reportéři následně odmítli abolici, kterou jim udělil prezident Václav Havel. „Odmítnutím jsme mohli docílit toho, že policie případ dál vyšetřovala, aby se dobrala nějakému konci, jestli jsme se něčeho dopustili, nebo nedopustili,“ vysvětluje Kubík. Státní zastupitelství nakonec jejich stíhání zastavilo.

Z padesáti elévů zbyl jeden

Se Sabinou Slonkovou se Jiří Kubík poprvé setkal už v 90. letech. V MfD tehdy pracoval jako politický zpravodaj, Slonková se věnovala kriminálním případům. „Začal jsem se zabývat i financováním stran, což se v roce 1996 ukázalo jako velké téma,“ uvádí Kubík s tím, že ve financích ODS se tehdy objevily dva sponzorské dary od dvou osob se zvláštními jmény: Lajos Bács a Radjiv Sinha.

„Tam to vlastně celé začalo. Začali jsme se ptát, kdo to jsou ti sponzoři, a viděli neochotu ODS,“ vzpomíná Kubík. Se Slonkovou následně odhalili, že se jedná o fiktivní jména, která měla zastřít dar od bývalého tenisty a majitele Třineckých železáren Milana Šrejbra. „Na téhle kauze se potkal politický background s kriminální novinařinou,“ doplňuje Kubík.

V budoucnu společně se Slonkovou odhalili ještě celou řadu dalších kauz. Vypátrali například ve švýcarské Ženevě syna Andreje Babiše. „Jako dvojice jsme Sabina a já dokázali získat velké množství informací a pak je dát dohromady, napsat článek. S nikým jiným jsem nedokázal psát v takovém souznění,“ říká Kubík.

O jiné kariéře, než je novinařina, Kubík prakticky nikdy neuvažoval. Přiznává, že kdyby mu to s povoláním nevyšlo, neví, co by dělal. Na začátku 90. let proto nastoupil ke studiu žurnalistiky na Univerzitě Karlově a poté se dostal na stáž do Lidových novin, kde si ho nechali i delší dobu po stáži jako jediného z padesáti elévů.

Nepříjemné otázky

Za svůj úspěch podle svých slov vděčí Aleně Slezákové, která v té době pracovala jako zpravodajka federální vlády. „Alena si mě uhájila. Nechci říct, že jsem jí byl platný, ale nějak to šlapalo. Já jsem se na tom spoustu věcí naučil. Ptát se politiků, dávat jim i nepříjemné otázky,“ říká Kubík. „Což není nic příjemného,“ dodává.

Právě nepříjemné otázky jsou ale podle Kubíka klíčem ke kvalitní novinařině. „Taky jsem to zažil u některých kolegů, že dávat nepříjemné otázky se jim nechce, protože si nechtějí znepřátelit politika a pak hůř shánět informace,“ míní Kubík.

„Takové to ‚hlavně, aby mi příště přišel do studia, hlavně, aby mi dal rozhovor‘ – to pro mě není novinařina. To je, když to řeknu hnusně, jako když jste součástí propagandy, protože chcete přinášet zprávy, které někdo chce, abyste je přinášela. Novinář by měl chtít přijít věcem na kloub, což neuděláte, když budete za každou cenu chtít být loajální a poslušná vůči autoritám,“ míní investigativec.

S vámi už se bavit nebudeme, slyšel od Mynáře

Kvůli nepříjemným dotazům sám přišel v roce 2013 o rozhovor s čerstvě zvoleným prezidentem Zemanem. Stalo se to podle Kubíka poté, co se Zemana během předvolební debaty ptal na jeho spolupracovníka Miroslava Šloufa. Během debaty pustil Zemanovi také část policejních odposlechů, kde Šlouf mluví s někdejším kmotrem českého podsvětí Františkem Mrázkem.

„Byli jsme domluvení jak s Karlem Schwarzenbergem, tak s Milošem Zemanem, že v případě zvolení uděláme velký rozhovor do novin. Miloš Zeman tehdy zvolen byl, já jsem volal do jeho štábu, zvedl mi to Vratislav Mynář a říkám: ‚Volám vám, abychom se domluvil na rozhovoru s prezidentem Zemanem.‘ A jeho odpověď byla: ‚Pane Kubíku, jestli jste to nepochopil, tak s vámi my už se nikdy bavit nebudeme,‘“ popisuje Kubík.

Role investigativy a novinařiny jako takové je podle Kubíka i v současné době zásadní. „Novinařina je strašně důležitá. Možná ještě víc, než tomu bylo před 31 lety, kdy já začínal. Teď jsme v době, kdy se spousta lidí spokojí s naprosto jalovými informacemi a jsou ochotni jim věřit,“ vysvětluje Kubík. „To, co se na nás bez novinářů valí, a máme toho všichni plné sociální sítě a lidé toho mají plné maily, tak v tom přece nikdo žít nechce,“ podotýká.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vysokoškolské koleje hlásí plno. Místa jsou ještě v Plzni a Ústí nad Labem

Zájem o ubytování na vysokoškolských kolejích letos výrazně roste a na řadě univerzit už jsou kapacity pro nadcházející akademický rok vyčerpané. Studenti z Univerzity Karlovy nebo Univerzity Palackého v Olomouci se musí spolehnout už jen na uvolněná místa ze stornovaných rezervací, zatímco v Plzni či Ústí nad Labem mají zájemci větší šanci kolej získat. Univerzity na zvýšenou poptávku reagují navyšováním kapacit, investicemi do výstavby i úpravami cen.
před 1 hhodinou

VideoPříběh zachránce: Vytáhl ženu z auta v rybníku

Vytáhl ženu z potápějícího se auta a tím jí zachránil život – v úterý za to dostal Jakub Vrbka ze Žďárska ocenění Gentleman silnic. Zařadil se tak mezi 245 lidí v Česku, kteří tento titul v minulosti získali. Žena skončila s lehkým otřesem v nemocnici. Jakubovi již osobně poděkovala a na udílení ocenění pak poslala písemný vzkaz. Vyjádřila v něm svou vděčnost a ocenila jeho odvahu, kterou by ne každý měl: „Bez něj by se mi ven dostat nepodařilo.“ Jako hrdina se Jakub Vrbka necítí, podle něj by to, co on, udělal každý. Záchranu si ale připomíná denně: vždy, když jede do práce kolem rybníka, kde se vše stalo.
před 10 hhodinami

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 12 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 15 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 17 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.