O pomníky rudoarmějců se Česko stará dokonale, ujišťuje historik Stehlík. Koněvova socha je něco jiného

Nahrávám video

Péče o pomníky vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa, je příkladná a bezvadná. A to i přesto, že jejich památku narušují živější vzpomínky na rok 1968. Je o tom přesvědčen vojenský historik Eduard Stehlík, který byl hostem Interview ČT24. Odmítl přitom, že by umístění vysvětlující tabulky k soše maršála Koněva památku sovětských vojáků jakkoli poškozovalo, což tvrdí někteří diplomaté z postsovětských států.

Psal se 7. květen 1945 a v Evropě skončila válka, která vzala život milionům lidí. Psal se 8. květen 1945 a v Evropě skončila válka, která vzala život milionům lidí. Psal se 9. květen 1945 a v Evropě skončila válka, která vzala život milionům lidí.

Příměří, kterým kapitulovalo Německo, se totiž podepisovalo hned dvakrát, roli pak sehrál ještě časový posun, takže zatímco druhé příměří se podepisovalo v Berlíně 8. května, v Moskvě již bylo 9. května. Z toho také vyplývá rozdíl mezi tím, kdy se ve které zemi slaví Den vítězství.

„Má to politický podtext a mělo ho to už v době, kdy se příměří podepisovalo. Nejdříve ho podepsali vyslanci admirála Dönitze v Remeši jenom se západními spojenci, nebylo u toho vrchní sovětské velení, které se cítilo být obejito, tak se podepisovala druhá kapitulace v Berlíně. Takže už v době, kdy Německo končí a dochází k podepsání kapitulačního protokolu, každý má jiné představy. (…) Toho dne se začínají rodit zárodky budoucí studené války,“ vysvětlil Eduard Stehlík.

Kapitulace Německa v Berlíně-Karlshorstu
Zdroj: Bundesarchiv/Wikipedia

Povstání nepřišlo pozdě

Že si Česko připomíná konec války, která ostatně stála životy stovky tisíc československých občanů, 8. května a nikoli až o den později, je podle něj správně. „Ten den byla podepsána kapitulace německých jednotek v Evropě. Devátého je ruský modus. (…) Nehledě na to, že 8. května podepsaly kapitulaci německé jednotky v Praze do rukou České národní rady – máme ještě jeden důvod navíc, proč se vázat k 8. květnu,“ upozornil.

Zdůraznil přitom význam národního povstání, které vypuklo 5. května. Odmítl, že by šlo o opožděnou akci a důkaz domnělé zbabělosti českého národa. „Myslím, že je to mýtus, který je zrůdný a nezdravý. Nikdo netušil, do kdy bude válka trvat, nikdo nevěděl, že skončí 8., respektive 9. května. Nikdo nevěděl, jestli tady armáda maršála Schörnera nebude bojovat do června nebo července – bylo zde několik milionů dobře vyzbrojených, odhodlaných mužů,“ upozornil vojenský historik.

Připomněl, že Praha, potažmo české země se v načasování nijak nevymykaly. I ve Varšavě, Miláně nebo Paříži vypuklo povstání tehdy, kdy se do metropolí donesly zprávy o postupujících spojencích. Navíc ztráty na straně povstalců nebyly právě malé – za čtyři dny od vypuknutí povstání do německé kapitulace jich jen v Praze zahynulo přes tři tisíce, z toho zhruba polovina při bojích na barikádách.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hrdinství povstalců však na roli Rudé armády při osvobození Československa nic nemění. S výjimkou části území za demarkační linií osvobodila téměř celou republiku, a ta podle Eduarda Stehlíka dává dodnes jasně najevo svoji vděčnost.

„Česká republika prokazuje těmto vojákům na jejich hrobech úctu permanentně, jejich hroby jsou v dokonalém stavu. Jen za posledních deset let Česká republika – ať už šlo o ministerstvo obrany, nebo místní zastupitelstva, obce a tak dále – dala na údržbu válečných hrobů vojáků Rudé armády skoro sto milionů korun,“ ujistil Stehlík, který na ministerstvu obrany vede odbor válečných veteránů a také je od loňska předsedou rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

„Staráme se o ně dokonale, skvěle, bez sebemenších problémů a prokazujeme jim úctu, kterou si vojáci, kteří tu přišli o život, zaslouží,“ doplnil. 

Rudá armáda osvobozovala. Ale Koněv…?

Jednoznačně tedy odmítá tvrzení velvyslanců Ruska, Běloruska, Arménie, Ázerbájdžánu a Kazachstánu, kteří v lednovém otevřeném dopise obvinili Česko z „pokusu o přepis dějin napsaných krví vojáků“. Dopis vznikl kvůli záměru Prahy 6 umístit vysvětlující tabulku k soše sovětského maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Bubenči.

Socha čelí občas kritice, protože Koněv byl rozporuplnou osobností spojenou nejenom s vítězstvím nad Německem ve druhé světové válce, ale i s krvavým potlačením maďarského povstání v roce 1956, stavbou Berlínské zdi či přípravou invaze do Československa v roce 1968. To ostatně připomněl i kdosi, kdo sochu v úterý potřísnil růžovou barvou a připsal letopočty 1956 a 1968.

Na osobnost maršála Koněva hledí skepticky i Eduard Stehlík a snahu vytvořit z něj reprezentanta všech rudoarmějců bojujících na českém území odmítá. „Koněvův pomník není pomník vojáků Rudé armády,“ zdůraznil v Interview ČT24. Podotkl, že ani Koněvovy velitelské výkony za druhé světové války nebyly zvlášť oslnivé.

„Je celá řada ruských velitelů, kteří za války bojovali lépe než on – byli kvalitnějšími veliteli a hlavně, což jako voják beru, více dbali na životy svých podřízených. (…) Žukov dosáhl stejného úspěchu třeba za polovičních ztrát svých vojáků. To vzbuzuje otázku,“ uvedl. Protože ale socha v Praze již stojí, považuje právě tabulku připravovanou radnicí Prahy 6 za vhodné řešení.

Invazí v roce 1968 si to Sověti pokazili

Rok 1968, který je jednou ze skvrn na památce Ivana Koněva – neboť tehdy svojí přítomností zaštítil zpravodajský průzkum Československa před invazí – je ostatně pro vztah Čechů k Rusům, respektive Sovětům, příznačný.

Podle Eduarda Stehlíka si vpádem Sovětský svaz „zásadně pošramotil pověst“. Do té doby byli rudoarmějci jednoznačně vnímáni jako osvoboditelé z roku 1945. „Jenomže přišel rok 1968, vojáci v prakticky srovnatelných uniformách sem přišli tentokrát ne jako osvoboditelé, ale jako okupanti. (…) A lidé si vždy pamatují to, co přišlo potom, ne to, co přišlo dříve,“ srovnal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Přestože se Eduard Stehlík domnívá, že po revoluci byly události na východní frontě až příliš upozaďovány, v současnosti již je český pohled na události během druhé světové války docela vyrovnaný.

„Už minimálně deset let jsme v normálu. Vycházejí špičkové knihy, které popisují naše vojáky na západě, naše vojáky na východě, čest je vzdávána těm či oněm. Vrací se to tam, kde to mělo dávno být: Máme své hrdiny, kteří bojovali proti společnému nepříteli – proti zrůdnému nacistickému režimu. Je jedno, po boku kterých spojenců se o osvobození zasloužili,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 48 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...