O stovky zvířat více než obvykle přijaly záchranné stanice. Často to byla zbytečně sebraná mláďata

Veverky, zajíci, ale i mládě muflona. V době pandemie přinesli lidé do záchranných stanic v tuzemsku více než tři a půl tisíce volně žijících zvířat. Tedy zhruba o tři stovky více než za stejné období loni.

Podle koordinátorky Národní sítě záchranných stanic Českého svazu ochránců přírody Zdeňky Nezmeškalové ovlivnilo množství přijatých zvířat to, že lidé trávili více času doma a chodili do přírody. Sbírali podle ní ale i taková, která pomoc ve skutečnosti nevyžadovala; hlavně mláďata.

„V tomto období bylo ve stanicích zaevidováno 3653 zvířat. Nejčastěji přijímaná zvířata byla ve většině případů mláďata, a to kachen, veverek a zajíců. U kachen se jednalo velmi často o hnízdění mimo vodní plochu,“ popsala situaci Nezmeškalová. Ve stanicích tak přibylo od poloviny března do poloviny května o 300 zvířat více než ve stejném období v minulém roce.

Zvlášť u zajíců a veverek mělo podle ní vysoké číslo souvislost s tím, že lidé byli v době pandemie koronaviru více doma a chodili častěji do přírody. „Zatímco u veverek bývá sebrání mláděte oprávněné, protože matka přenáší mláďata mezi hnízdy a většinou to, které upustí, nesebere, u zajíčků naopak dochází a jistě docházelo ke zbytečnému odběru mláďat,“ dodala Nezmeškalová s tím, že ve stanicích během pandemie přijali 274 zajíců.

Odnést z přírody mládě srny či muflona? Chyba

Nezvyklý případ zaznamenali pracovníci záchranné stanice Hrachov na Příbramsku, kam turisté přinesli mládě muflona nalezené v Brdech. Ke svým mladým se však podobně jako srny vrací muflonice během večera. Mláděti tak nic nechybělo a jeho odběr do stanice byl zbytečný.

Podle Jitky Kocíkové z Hrachova je tento případ ojedinělý. „Nepamatuju si, že bychom muflonče někdy dříve přijali. Učili jsme se za pochodu a informace zjišťovali od veterináře,“ popsala Kocíková. Podle ředitele stanice Pavla Křížka si muflonče na lidi ve stanici zvyklo a do přírody ho proto vypouštět nebudou. V novém domově tak dostalo i jméno – Josefína.

Nejvíce přijatých zvířat napočítali od března do května v pražské záchranné stanici, celkem šlo o více než 1600 živočichů. „Je to z toho důvodu, že samotná Praha má rozlohu téměř 500 kilometrů čtverečních a tvoří ji hlavně typické městské prostředí s rušnými ulicemi a silnicemi, tedy místy, kde jsou všude lidé. Je tedy i málo pravděpodobné, že by zvíře v nouzi zůstalo bez povšimnutí,“ vysvětlila Nezmeškalová.

Podle pražské vedoucí ošetřovatelky Zuzany Pokorné bylo hodně zvířat, která do stanice během pandemie přijali, pokousáno od psů. Velkým překvapením pro zaměstnance stanice ale byla záchrana vzácného rorýse velkého, který uváznul na terase jednoho z pražských domů. Rorýs velký v Česku nežije a doposud byl u nás zpozorován pouze čtrnáctkrát. Vedle toho se i do pražské stanice dostávala velmi často mláďata veverek a zajíců. Ve stanici denně přijímají 30 až 50 zvířat.

Raději záchranářům zavolat

Podle ochránců přírody by měli lidé při nalezení mláděte ideálně nejdříve zavolat na nejbližší záchrannou stanici nebo na dispečink stanic (774 155 155), kde si od nich pracovníci vyžádají popis zvířete a okolnosti nálezu, případně i fotografii. Situaci vyhodnotí a doporučí další postup.

Zdeňka Nezmeškalová doporučuje zavolat do stanice i v případě, že lidé najdou zraněné zvíře. Ne vždy je totiž vhodné, aby se zvířetem nezkušení lidé manipulovali. „Každopádně, pokud to jde, jsou ve stanicích rádi za to, když zvíře po dohodě nálezci dovezou,“ doplnila Nezmeškalová.

V záchranných stanicích je aktuálně zaevidováno 7277 volně žijících zvířat. Podle Nezmeškalové byla zatím vypuštěna necelá tisícovka těch, které stanice přijaly v období pandemie koronaviru. Více než 1100 zvířat uhynulo nebo je museli pracovníci stanic utratit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 11 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.