Obézních dětí přibývá. Ideální váhu jich nemá víc než čtvrtina

Nahrávám video

V době epidemie covidu-19 lidé podle lékařů zaměřujících se na obezitu přibírali kvůli nedostatku pohybu a nevhodné stravě, dospělí kvůli práci z domova a děti kvůli výuce on-line. Často se ale k dřívějšímu aktivnějšímu životnímu stylu nevrátili ani po uvolnění protiepidemických opatření, stále oblíbená je například dovážka jídla. Informovali o tom zástupci České obezitologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Zatímco v roce 2016 mělo nadváhu 7,5 procenta dětí a obézních bylo 10,3 procenta, v roce 2021 to bylo 9,6 procenta a 16,4 procenta. Ideální váhu tak nemá víc než čtvrtina dětí. Podle předsedy sekce pediatrické obezitologie České pediatrické společnosti ČSL JEP Jana Boženského nejvíc tloustly děti, kterým bylo v roce 2021 jedenáct až třináct let.

Největší problém je podle něj pití sladkých a energetických nápojů. „Lahev dokáže v klidu pokrýt polovinu denního energetického příjmu dítěte,“ vysvětlil. Dva litry kolového nápoje mají stejnou energetickou hodnotu jako jedenáct rohlíků. Energetický nápoj vydá za rohlík a obsahem kofeinu za dvě kávy.

Špatný jídelníček a málo pohybu

Podle psycholožky a dietoložky Ivy Málkové z organizace STOB se vlivem protiepidemických opatření, jako byla školní výuka on-line a zákaz volnočasových kroužků, snížily pohybové aktivity dětí.

Snaha o redukci hmotnosti dítěte podle ní znamená pracovat s celou rodinou. „Terapie dítěte s obezitou je terapie celé rodiny, protože rodiče jsou dítěti modelem. Častým problémem je nejen špatná skladba jídelníčku, ale i jídlo navíc, kde je spouštěčem k jídlu ne hlad, ale takzvané obezitogenní prostředí. A dále jídlo jako prostředek k řešení stresu,“ uvedla.

Problém s dětskou obezitou podle lékařů je, že závažné zdravotní komplikace, se kterými se obvykle setkávají lékaři u lidí kolem padesáti nebo šedesáti let, mohou postihnout už třicátníky.

Nadváhu nebo obezitu mají dvě třetiny české populace. U obézních lidí je kromě vyššího rizika rakoviny, ztučnění jater nebo nemocí srdce také častější diabetes druhého typu. Už v roce 2018 bylo v ČR diabetiků více než milion. „Na léčbu cukrovky jde 15 až 20 procent veškerých nákladů na zdravotnictví,“ doplnil přednosta Centra diabetologie IKEM a přednosta České obezitologické společnosti ČSL JEP Martin Haluzík. Pokud v roce 2021 systém veřejného zdravotního pojištění měl náklady 404 miliard korun, jde o 61 až 81 miliard.

Léky určené přímo pro pacienty s obezitou, které jim pomáhají snížit hmotnost, přitom z veřejného zdravotního pojištění hrazené nejsou. Úprava životního stylu je podle Haluzíka nezbytnou podmínkou, umožní ale většinou zhubnout jen zhruba o pět až 10 procent. Největší zdravotní přínosy se přitom projeví od patnáctiprocentního úbytku hmotnosti. „Je paradox, že nemoc, která způsobuje největší komplikace, nemá léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění,“ dodal. S pojišťovnami lékaři o úhradě jednají.

Roli hraje genetika i prostředí

Haluzík zdůraznil, že na obezitu je třeba se dívat jako na civilizační chorobu podobně jako na vysoký krevní tlak, ne jako na něco, za co si pacienti mohou sami, a proto by se s tím sami měli vypořádat.

Obezita je zhruba u poloviny podmíněna geneticky, roli hraje i prostředí včetně sociálního. V poslední době se může projevit i ekonomická situace, a zejména zdražování potravin. „Problém je v tom, že celá řada nejlacinějších potravin je také nejméně zdravých,“ dodal.

Zdravá strava nemusí být podle něj dražší o tolik, o něco ale vždycky dražší bude, například kvůli potřebě přidat do jídelníčku ovoce a zeleninu. Podle Málkové jsou tipy i na webu STOB, radí například plánovat dopředu, vařit doma místo jídla v restauracích nebo nekupovat polotovary. Podle Boženského se dá ušetřit i na pitném režimu, například právě dětmi oblíbených slazených nápojích nebo energetických drincích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 17 mminutami

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 9 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 10 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 15 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 22 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.