Obtěžuje vás někdo v MHD či na ulici? Ruce před sebe a vykejte, radí expertka

Nahrávám video

Zírání, letmé doteky, urážky, ale i nadávky se čím dál více objevují ve veřejném prostoru. S nevhodným chováním se většinou ženy nejčastěji setkávají v městské hromadné dopravě, obchodě nebo na ulici. Podle odborníků je dobré preventivně takovým situacím předcházet, pokud ale k obtěžování dojde, je vhodné v takové chvíli s agresorem komunikovat a dát mu najevo i fyzicky – postojem, že obtěžovaná osoba nechce, aby narušil její osobní prostor.

„K obtěžování dochází celoročně bez ohledu na měsíce, ale pravda je, že jak odkládáme oblečení s teplým počasím, tak dochází k případům takzvaného catcallingu – to je to pokřikování, lascivní pohledy nebo nějaké nevhodné narážky na vzhled, na oblečení a dlužno říct, že to není obdiv k dané osobě, ale je to projev nějaké nadvlády nebo snaha o ovládnutí,“ popsala instruktorka sebeobrany Lenka Belháčová.

Člověk zároveň nikdy neví, jak se agresor dál zachová a jaký má záměr. „Pokud k tomu dojde, je dobré situaci pojmenovat. Například při zírání v dopravním prostředku můžu říct: „Pane, vidím, že se na mě díváte, potřebujete něco?“ A ten člověk, pokud to nedělá úmyslně, se většinou omluví,“ dodala Belháčová.

Pokud to ale dělá úmyslně, tak v takovém případě bude reakci nějakým způsobem znevažovat. „Typu – můžu se koukat, kam chci, nebo mě urazit, třeba jako to jsou nějaké feministické móresy a podobně,“ uvedla instruktorka příklady.

Tím, že se vůči agresorovi daná osoba vymezí, není kontroverzní ani jednání nevystupňuje. A pokud agresor neodejde, znamená to, že má nějaký plán a testuje si danou osobu. „V momentě, kdy se necítím komfortně, kdy vidím, že je nějaké nebezpečí, že mi hrozí, že agresor narušuje moje hranice, tak si ty hranice vymezím i fyzicky,“ radí expertka.

Protože když se daná osoba ocitne v takové situaci, neměla by se bát, ale zaujmout vůči agresorovi postoj, kdy tak vymezí své hranice nejenom verbálně, ale i fyzicky. Postaví se k němu čelem, nohy má mírně pokrčené a rozkročené na šířku ramen. „Dám ruce před sebe. Postoj není nějakým způsobem útočný, pro agresora nepředstavuje hrozbu. Tímto postojem sděluji – tady jsou moje hranice, pokud je budete překračovat, já jsem připravena se bránit,“ vysvětlila Belháčová.

Častá obava lidí je, zda nemohou natažené ruce v takové chvíli vyvolávat další agresi. „Když k vám někdo přijde a má otevřené dlaně, tak to neznamená hrozbu, ale znamená to, já chci tady klid, neobtěžujte mě. Pro agresora je to signál k tomu, aby respektoval moje hranice,“ poukázala instruktorka.

„Běžte pryč“

Základní postoj má být zároveň signál pro okolí, protože často je konflikt pro kolemjdoucí nečitelný a lidé se bojí zasáhnout. „Říkají si, že je to možná nějaká hádka mezi partnery nebo že si dva opilci mezi sebou poměřují síly. Ale pokud okolí vidí, že jeden stojí v daném postoji, tak už je to pro ně mnohem čitelnější a máme šanci, že nám někdo pomůže,“ dodala Belháčová. Je také šance, že agresor nakonec sám nestojí o takovou pozornost a vzdá to.

Při daném postoji by daná osoba neměla mlčet, ale má se snažit s agresorem komunikovat. „Tím mu dáváme najevo jasný signál, protože chceme, aby od svého záměru upustil,“ vysvětlila instruktorka sebeobrany s tím, že lze v postoji použít pokyny typu – „běžte pryč“ nebo „nechte mě být“.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Filip Jirák

Důležité je podle Belháčové agresorovi vykat, protože je to další prvek, jímž sdělujeme okolí, že se s ním neznáme a že to není jen partnerská hádka. „Je to signál, že se lidé zastaví a dívají se, že se něco děje, a on nechce svědky,“ dodala.

Je dobré si od něj neustále udržovat vzdálenost, mít natažené ruce a pořád opakovat daný postoj. „Agresor se nezjeví úplně před námi, ale nějakým způsobem se snaží vzdálenost zkrátit, takže my v postoji opakujeme náš signál,“ radí expertka.

V moderní sebeobraně je také dobrá pozornost a prevence, uvádí dále Belháčová. Například, když je člověk v MHD a vidí, že se děje něco divného, může se na to podle ní už sám připravit. „Když telefonuji, můžu třeba schovat telefon do kapsy a připravit si obě ruce. Určitě je to lepší než mít připravenou jen jednu,“ doporučila.

Při obtěžování se daná osoba nechce dostat do fyzického konfliktu s agresorem, je tak namístě používat všechny možné způsoby, jak ho odradit. „Abychom pro něj byli příliš těžká kořist, na které by si vylámal zuby. Takže když stojíme v postoji, můžeme sdělovat agresorovi, ať nás nechá být. Pokud ani to nestačí, můžeme přidat jeden jasný příkaz – takzvanou stopku, a to musíme zakřičet velmi nahlas,“ popsala instruktorka.

Takovým příkazem lze pak podle ní spoléhat na to, že se agresor třeba zastaví, trochu i vyděsí a že daná osoba získá pozornost okolí. „Najednou se prostě lidi podívají, co se děje, a to i v místech, kde je relativně dost hluku – třeba někde v baru nebo MHD, ale je to i pro nás stopka, která má funkci, že nás nabije k tomu, že tady už končí ta hranice, kdy já budu komunikovat a začnu se bránit fyzicky,“ uvedla Belháčová.

Tento postup podle ní na základě výzkumu a studií odradí až devadesát procent agresorů. „Takže máme velkou šanci, že se do fyzického konfliktu vůbec nedostaneme,“ podotkla.

Fyzická obrana

Člověk nechce čekat, až agresor zaútočí jako první. „V legislativě máme oporu, takže naše fyzická obrana může začít i v momentě, kdy nám bezprostředně hrozí nějaké napadení,“ přiblížila expertka. Popsala, že člověk může v takovém momentě využít velmi jednoduchý nástroj, který zvládne i v enormním stresu, i když nikdy například nechodil do tělocvičny.

„Stojím v postoji, teď už jsem zakřičela stop a najednou ho udeřím jednou rukou do očí, pak druhou, což mi zajistí nějakou dobu na to, abych dál mohla reagovat, třeba odejít do bezpečí, zamknout se, zavolat pomoc…,“ popsala Belháčová s tím, že nejde o nějaké šťouchnutí, ale jde o opravdový úder. Agresorovi se podle ní nic nestane a nebude mít ani trvalé následky.

Po takovém úderu se spustí reflexy, agresor začne slzet, oči se mu sevřou a místo toho, aby obtěžoval danou osobu, tak si bude podle instruktorky zřejmě držet oči a bude řešit sám sebe.

Další možnou variantou je v dané situaci například i použití pepřového spreje, který také agresora může od útoku odradit, protože mu způsobí dočasné oslepnutí nebo silné pálení a slzení očí.

Provokativní píseň i kampaň v MHD

Právě lascivní vědomé dlouhé zírání, otírání o daného člověka nebo blokování cesty patří mezi projevy, které lze podle odborníků označit za sexuální obtěžování. Téma i v poslední době rezonuje napříč generacemi. Na problém takzvaného catcallingu, tedy pouličního sexuálního obtěžování žen, upozornil na začátku července nový videoklip s názvem Čiči zpěvačky, textařky a tanečnice EllyZ.

„Klip není jen o catcallingu. Je o tichém každodenním boji, který už nechceme vést potichu,“ uvedla zpěvačka. Natáčení bylo podle ní zvláštní směsí emocí. „Radost z tvorby a štěstí, že tenhle klip vůbec vzniká, se střídala s pachutí osobní zkušenosti. Každý „kompliment“, jak tomu říkají někteří muži, ale bohužel i ženy, který bolel víc, než potěšil, zanechal stopu. A právě tu jsme chtěli zachytit,“ popsala umělkyně.

Ve videoklipu se růže, symbol krásy, mění v nástroj nátlaku. Náplasti zobrazují psychické rány, které nejsou vidět, ale zůstávají. Ve scénáři se objevuje i dítě jako připomínka, že nevyžádaná pozornost nezačíná výstřihem, ale často už v dětství.

Na obtěžování ve veřejném prostoru měla loni v létě upozornit i kampaň v pražské městské hromadné dopravě, která u veřejnosti vzbudila velký rozruch. Jejím cílem bylo pojmenovat, co to vlastně obtěžování je, a nabídnout přihlížejícím bezpečný způsob, jak zasáhnout.

Kampaň mohli lidé v metropoli vidět od poloviny srpna do poloviny září na městských reklamních plochách, na zastávkách MHD, v autobusech i v tramvajích. Jejím odborným garantem byla nevládní organizace Konsent, která se také postarala o kreativní ztvárnění. Součástí vizuálů byla výzva k objevení dalších tipů pro aktivní přihlížející přes QR kód.

Zhruba půl roku poté se objevila kampaň v brněnské městské dopravě s názvem Jsme víc než MHD. Brněnský dopravní podnik se ale po několika negativních reakcích rozhodl v lednu předělat jeden ze sedmnácti vizuálů, na němž si mladý muž prohlíží dívku, jež stojí před ním, a slogan zní „Jsme vaše seznamka“.

Podle ředitele odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády Radana Šafaříka se každá třetí žena a každý desátý muž při cestování ve veřejné dopravě v Česku stali obětí sexuálního obtěžování a čtvrtina žen se necítí při cestování bezpečně před sexuálním obtěžováním. Odkázal na výsledky výzkumu z roku 2021.

Zvláště alarmujícím zjištěním podle něj bylo i množství cestujících, kteří se setkali s vážnějšími formami sexuálního obtěžování či sexuálním násilím. „S nevítanými pokusy o hlazení, líbání či fyzické sblížení se setkalo dvacet procent cestujících, s veřejným sebeukájením v dopravě devatenáct procent, osm procent pasažérů bylo donuceno k ukojení rukou nebo jinou částí těla a šest procent cestujících bylo donuceno násilím k sexu či se setkalo s pokusem o sexuální styk nátlakem. Oběťmi byly výrazně častěji ženy,“ vyjmenoval Šafařík.

Proti obtěžování žen na veřejnosti, a to nejen fyzickému, ale i slovnímu, bojuje i řada evropských měst. Například v belgickém Lutychu zřídila kvůli tomu policie i zvláštní tým. Některá města podporují i aplikaci do mobilu, která pomůže v případě potřeby rychle přivolat pomoc nebo doporučí obtěžované osobě nejbližší místo, kam se před útočníkem schovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 45 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.