Obyvatelé Roztok proti smrti. Pomáhali vězňům z nacistických transportů, ukazují unikátní záběry

Nahrávám video

Válka se sice chýlila ke konci, nacistická vyhlazovací mašinerie ale běžela dál. Koncem dubna 1945 zamířil transport vězňů z koncentračního tábora v Litoměřicích pravděpodobně do Mauthausenu. Po cestě však vlak se zuboženými vězni na pokraji smrti vyvolal vlnu solidarity. Události v Roztokách u Prahy tehdy zachytily unikátní videozáběry, které v novém dokumentu v Německu vyvolaly mimořádný ohlas. Po historii roztockých událostí pátral Reportér ČT Karel Vrána.

Události spojené s transportem smrti zaujaly německou dokumentaristku Andreu Mocellinovou, která natočila dokument Vlak smrti na cestě za svobodou. Dokument, který v lednu odvysílala i německá veřejnoprávní televize ARD, se minulý týden představil také na německé ambasádě.

Příběh připomíná, jak Češi na sklonku války projevili solidaritu s vězni, kteří projížděli v transportu smrti z Litoměřic. Ten byl největší pobočkou německého koncentráku ve Flossenbürgu. Transport vyrazil po železnici z Lovosic 29. dubna ráno směrem na jih, na Prahu, cíl toho transportu není v dokumentech doložen, nicméně pravděpodobně směřoval do Mauthausenu, domnívá se historička Pavla Plachá.

Když vlak se čtyřmi tisíci nedobrovolnými pasažéry dorazil do Roztok u Prahy, železničáři ho zastavili a lidé se hromadně pokoušeli zuboženým vězňům pomoci, ačkoli sami riskovali život.

„Dopředu jsme věděli, že ten transport přijede, protože on stál krátkou dobu v Kralupech a železničáři si hned dali echo dopředu,“ říká pamětník Miroslav Košťál, kterému v té době bylo pouhých 13 let. 

Zaměstnanci železnice byli první, kteří se dostávali do kontaktu s vězni v transportech smrti. Zároveň byli mnozí z nich zapojeni také do odboje. Výjimkou nebyl ani přednosta stanice v Roztokách Jan Najdr, který se rozhodl za každou cenu transport smrti ve stanici zdržet. To se mu také 29. dubna večer, kdy vlak do stanice přijel, podařilo. „A zdržoval ho tady dvacet hodin s tím, že Praha je ucpaná vojenskými transporty na frontu. A na to se pořád vymlouval, až když mu vyhrožovali, že ho zastřelí, tak teprve potom pustil ten transport dál,“ vypráví Miroslav Košťál.

„Přednostovi stanice se za pomoci pravděpodobně některých roztockých představitelů Sokola podařilo vyjednat s velitelem transportu, aby nemocní z toho vlaku byli vyloženi na nádraží, aby se o ně mohli postarat a aby věznům byla poskytnuta strava,“ říká historička Pavla Plachá.

„Byla jsem s přítelkyní na procházce v roztockém háji, a když jsme se vraceli, od nádraží už jsme slyšeli křik a i střelbu. Došli jsme až na nádraží, tam už lidé nosili jídlo,“ vzpomíná tehdy patnáctiletá Václava Stárková.

„Vlak přijížděl, zastavoval a někteří vězni skákali z vagonů dolu a vrhli se k pumpě, co je hned vedle nádražní budovy,“ doplňuje Miroslav Košťál.

Polévku nosili v konvích na vodu

„Tady okamžitě nastala solidární pomoc, že lidé vařili, většinou polévky. A vím, že se to nosilo v takových konvích na vodu,“ vypráví pamětnice Jaroslava Čerychová. Místní od pomoci neodradil ani zbídačený stav vězňů, trpících tyfem a dalšími nemocemi.

„Ve vagonu ležely hromady lidí. Výkaly, strašný puch to byl! ,Jíst! Jíst,‘ žadonili. A my jsme říkali: ,Dobře! Dobře!‘ Snažili jsme se je uklidnit. A hlavně, kdo to nejvíc potřeboval, že bychom ho dostali ven,“ popisuje Václava Stárková. „Z té hromady lidí, co tam bezvládně ležela, koukala noha a hýbala se,“ vzpomněla s tím, že se s kamarádkou dali do odsunování nemocných. „Tyfus, skvrnitý tyfus, úplavice, i různé hnisavé rány měli, pomalu nebylo poznat, jestli je to žena, nebo muž.“

„Vězni se potom dostali ven z vlaku a na nádraží jim roztocké ženy podávaly polévku, přivážel se chleba. Zároveň roztočtí občané vytvořili umělý chaos a tím se jim podařilo z vlaku dostat ilegální cestou celou řadu vězňů,“ vypověděla historička Plachá.

Zachráněné vězně převáželi do nádražní čekárny. Tam se převlíkli do civilu a zadníma dveřma utekli ven. „Můj táta byl četník. V uniformě stál před dveřma čekárny a hlídal, takže si Němci mysleli: ,No dobře, hlídá no,‘ a on hlídal, aby nešli ti Němci,“ doplnil vzpomínku Miroslav Košťál.

„Češi tady rozhodně projevili velikou statečnost, maximální na tu dobu. Konec války, všude byli Němci, ale ve filmu vidíte, že i malé děti nosí potraviny a vozí s rodiči polévku v hrncích. Absolutně o tom nepřemýšleli, jestli pomoct, nebo nepomoct,“ zdůrazňuje historička Marcela Šášinková.

Pro nemocné vězně se podařilo v místním chudobinci vybudovat provizorní lazaret, ve kterém pomáhala i Václava Stárková: „My jsme tam vedle od sousedů půjčili takovou plechovou vanu, že jsme si tam mohli nabrat horkou vodu, abychom tam prali prostěradla, protože jen jsme člověka umyli, trošku opatřili, tak jsme to mohli dělat znova. Leželi na zemi, my neměli slamníky, nic nebylo, až později se to zorganizovalo.“

Do Roztok přijelo vyšetřovat gestapo

V Roztokách také bylo vyloženo několik mrtvých, kteří už zemřeli předtím, než transport do města přijel. Několik vězňů pak zemřelo i v provizorním lazaretu. Přímo na nádraží byl navíc jeden vězeň zastřelen, uvádí historička Pavla Plachá.

Třicátého dubna pozdě odpoledne vlak z Roztok odjel směrem na Prahu. Krátce po odjezdu vlaku přijelo roztocké události vyšetřovat pražské gestapo. „Dostali se i k tomu chudobinci, kde byl provizorní lazaret, ale údajně se zalekli toho, že tam jsou nemocní tyfem, že je tam karanténa a vrátili se zpátky do Prahy,“ doplňuje Pavla Plachá. Vyšetřování pak už nepokračovalo, protože zanedlouho vypuklo Květnové povstání.

Vlak s vězni pak pokračoval přes Prahu, kde došlo k dalším spontánním projevům pomoci, a dál směrem na jih. Železničáři z Velešína, když se dozvěděli, že k nim vlak přijíždí, se rozhodli ho zastavit a osvobodit. V tom jim pomohli vojáci Ruské osvobozenecké armády, jejichž jednotky se v té době v této oblasti nacházely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 3 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...