Odchod do penze chce vláda navázat na věk dožití. Cílem je 21,5 roku v důchodu

Nahrávám video

Věk odchodu do důchodu chce vláda navázat na dobu dožití s tím, že každý bude vědět, kdy přesně půjde do penze, v roce, kdy se dožije 50 let. Při představení důchodové reformy to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výši důchodu by v budoucnu mělo částečně zajistit penzijní připojištění. Příjmům má také mimo jiné pomoci častější odvádění pojistného při práci na dohodu a zvýšení minimálních odvodů osob samostatně výdělečně činných. Každý důchodce by měl mít garantovanou minimální penzi ve výši 20 procent průměrné mzdy.

Premiér Petr Fiala (ODS) shrnul jako změny výpočtu věku odchodu do důchodu, valorizace penzí a pravidel pro předčasné důchody. Věk odchodu do důchodu bude podle ministra práce a sociálních věcí v budoucnu navázán na průměrný věk dožití, cílem by mělo být, aby průměrná doba důchodu byla 21,5 roku jako nyní.

Český statistický úřad předpokládá, že za dvacet let se zvýší naděje dožití oproti současnosti (81 let u žen a 74 u mužů) zhruba o šest let, v 60. letech by měl být život o osm až devět let delší než dnes. Věk odchodu by se tedy měl postupně také zvyšovat. „Mezi populačními ročníky budou maximálně dva měsíce prodloužení věku,“ upřesnil Jurečka. Kdy konkrétně bude mít na penzi nárok, se každý ročník dozví v době, kdy se dožije 50 let.

Bude se také měnit výše penzí. Ambicí reformy je zabránit tomu, aby důchody rostly rychleji než průměrná mzda. Postupně proto ministerstvo práce a sociálních věcí chce snižovat zápočty příjmů při překonání 44 procent průměrné mzdy a mírně snížit procento zápočtu výpočtového základu z nynějších 1,5 procenta. Výsledkem by mělo být, že za deset let nové důchody stoupnou o deset tisíc místo dvanácti tisíc korun. Ministr proto předpokládá, že bude větší roli mít penzijní připojištění. „Bude sloužit také k tomu, aby pomáhalo posilovat příjmovou a sociální situaci lidí v důchodovém věku,“ předeslal.

Již dříve Jurečka ohlásil změny ve valorizacích. MPSV chce běžné valorizace vrátit k pravidlům platným před rokem 2018, takže by důchody rostly každoročně ne o polovinu, ale jen o třetinu reálných mezd. Mimořádné valorizace kvůli inflaci by měly nahradit jednorázové mimořádné příspěvky.

Nahrávám video

Vláda slibuje i zvýšení garantované minimální penze na 20 procent průměrné mzdy, přičemž by Jurečka chtěl penzisty motivovat, aby i v důchodu zůstali aktivní a dál i pracovali. Ujistil nicméně, že se dál počítá s předčasnými důchody podle pravidel, která nastínil již dříve, tedy po odpracování 40 let. Po 45 odpracovaných letech by měly být parametry předčasného důchodu výhodnější – krátit se bude o polovinu méně.

Náročné profese ministerstvo teprve určí

Ve fyzicky náročných profesích by měl být možný dřívější odchod do penze bez jakéhokoli krácení, ovšem s tím, že v době představení reformy seznam těchto povolání ještě Jurečka neměl připravený. Stanovit jej chce v budoucnu ve spolupráci s resortem zdravotnictví. Na seznam by se měly dostat práce z třetí a čtvrté kategorie rizika. V souvislosti s dřívější penzí ovšem budou také zaměstnavatelé platit o pět procent vyšší odvody.

Peníze na důchody chce vláda do budoucna sehnat i od osob samostatně výdělečně činných a od lidí pracujících na dohodu. OSVČ by v budoucnu měly začít platit minimální odvody odpovídající nejméně 40 procentům průměrné mzdy, respektive výši minimální mzdy. Minimální částka by měla růst postupně v tříletém období. Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje toto zvýšení tím, že kdo platí minimální částku, nejenže málo přispívá do průběžného systému, ale má pak také velmi nízký důchod.

Změny se dotknou i lidí pracující na dohodu. Podle Jurečky zatím odvádí sociální pojištění jen zlomek z nich. Domnívá se, že někteří lidé ale takovou práci kumulují, proto vláda plánuje zavést evidenci dohod. „Pokud to někdo chce dělat současně a mít dohod více, tak stanovíme strop. Nad ten strop bude vybíráno pojistné,“ avizoval Jurečka.

Zachovat naopak plánuje výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované děti. Podpořit rodiny chce vláda také prostřednictvím společného základu manželů pro důchod, který by se vypočítal z průměru jejich příjmů, Jurečka slíbil i úpravu vdovských a vdoveckých důchodů. Podmínky pro jejich získání zůstanou podobné jako nyní, ale bude delší doba, kdy bude možné po ztrátě nároku na vdovský důchod jej znovu získat. Nyní je dvouletá, nově to bude pět let. Když tedy například vdova přestane pečovat o dítě, ale čtyři roky potom dosáhne důchodového věku, měla by vdovský důchod opět dostávat.

Některé změny, konkrétně již dříve představené úpravy valorizací důchodů či změny podmínek pro předčasné důchody, jsou již v legislativním procesu. Jurečka by je chtěl mít schválené již na podzim.

Úpravy minimálních odvodů OSVČ a limitů pro odvody dohodářů budou součástí celkového daňového balíčku, který by chtěl mít ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) účinný k začátku rok 2024, takže bude potřeba schválit ho před koncem roku. Zbývající část důchodové reformy by vláda měla projednat v druhé polovině letošního roku a parlament v prvním pololetí příštího roku. Účinnost MPSV očekává k 1. lednu 2025.

Nerudová ocenila, že se podařilo to, k čemu jako šéfka komise neměla sílu

Principy reformy, kterou Jurečka ve čtvrtek představil, podpořila ekonomka Danuše Nerudová, která předsedala důchodové komisi zřízené minulou vládou, která však výsledky práce této komise nakonec nevyužila.

Považuje je mimo jiné za opatření, která kromě jiného odstraňují nespravedlnosti dlouhodobě obsažené v systému. Jurečka podle ní „našel sílu vyjednat politický kompromis, na který já jsem jako předsedkyně důchodové komise sílu neměla“. Reformu považuje hlavně za „signál čtyřicátníkům a mladším, že také s nimi se ve státním důchodovém systému počítá“.

Vláda zdůvodňuje potřebu reformovat důchodový systém obavami z toho, že v budoucnu by nebylo možné jej za stávajících podmínek ufinancovat. Výdaje na penze již nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů a deficit důchodového pojištění bude letos kolem 80 miliard korun. Výdaje důchodového systému činily v posledním roce 595 miliard korun, přičemž za tři roky se zvedly více než o sto miliard.

V příštích letech by mohl deficit stoupnout na několik procent HDP ročně, až do důchodu nastoupí silné ročníky Husákových dětí ze 70. let. S jejich důchodem přibude penzistů a zároveň ubude pracovníků, kteří na penze přispívají. Nyní je poměr tří lidí v produktivním věku na jednoho penzistu, ale beze změn by Česko spělo k poměru dvou ku jednoho ve 40. letech a jednoho a ještě nepříznivějšího poměru ve vzdálenější budoucnosti. Z představených opatření mají nejvíc přibrzdit růst výdajů úpravy důchodového věku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 10 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 16 hhodinami
Načítání...