Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Ústavní soud (ÚS) v pondělí částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to s časovým odkladem do konce letošního roku. Vnitro už prý má připravenou novelu, jež stanovování odměn členů samospráv mění.
Soud vytvořil časový prostor pro úpravu zákonů. Přesnější pravidla odměňování by měly přímo stanovovat zákony, nikoliv až navazující nařízení vlády, plyne z odůvodnění. „Musí existovat nějaký základ, aby vše neurčovala vláda,“ poznamenal soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.
Skupině senátorů, která návrh předložila, vadilo zejména to, že stanovování odměn v samosprávách je plně v rukou exekutivy. Spatřovali v tom rozpor s principy dělby moci. Za senátory jednal Michael Canov z klubu Starostů a nezávislých. Návrh podpořilo 24 členů horní komory.
„Do budoucna věřím, že budou odměny v samosprávách stanoveny prostřednictvím zákona, obdobným koeficientem, jako je tomu u ústavních činitelů,“ sdělil Canov. Platy ústavních činitelů se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v celém hospodářství.
Právní úpravu pokládá soud za dvojznačnou
Dosud platnou právní úpravu, která zmocňovala vládu k vydání prováděcího právního předpisu, tedy nařízení o výši odměn, pokládá soud za dvojznačnou, umožňující exekutivě dvojí přístup.
„Vzhledem k tomu, že v posuzovaných zákonech chybí mechanismus pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev, jakož i pro jejich zvyšování, mohou být tyto odměny vládou stanoveny buď jako příliš nízké, anebo naopak jako příliš vysoké, což by mohlo vést k ‚devastaci‘ rozpočtů územních samosprávných celků,“ stojí v nálezu.
Nařízení vlády nyní obsahuje tabulku s konkrétními částkami. Fixní odměny pro uvolněné představitele samospráv a maximální odměny pro neuvolněné se odvozují jednak od lidnatosti obce či kraje, jednak od funkcí, které zastávají. Například uvolněný starosta obce či města, kde žije 1001 až tři tisíce obyvatel, by měl dostávat 66 206 korun, neuvolněný člen rady maximálně 7945 korun a neuvolněný zastupitel ne více než 1986 korun.
Nařízení by se mělo pravidelně novelizovat s ohledem na inflaci, naposledy se odměny zvyšovaly o deset procent od začátku letošního roku. Několik let před tím ale stagnovaly, senátoři proto vládě v návrhu vyčítali, že problematiku odměňování zastupitelů dlouhodobě přehlíží.
Rakušan: O odměnách starostů nemá vláda rozhodovat
Ministerstvo vnitra však v pondělí avizovalo, že už má připravenou obecní novelu. Odměny by se měly vypočítávat podle vzorce, který vychází z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a koeficientu podle velikostní kategorie obce a typu funkce.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) poukázal na dlouhodobé úsilí o to, aby o odměňování starostů nerozhodovala vláda. „V návrhu zákona o obcích, který jsme na ministerstvu vnitra připravili, už jsme to napravili. Nejen proto, že je to protiústavní, jak konstatoval Ústavní soud, ale také proto, že to zkrátka nedává smysl,“ napsal.
Výše odměn už nebude podle vnitra závislá na politické vůli vlády, ale bude se odvíjet od objektivního statistického údaje. „Automatická valorizace nemění stávající systém určování odměn: Uvolnění zastupitelé mají automatický nárok na odměnu, neuvolnění jen na odměnu, kterou jim zastupitelstvo přizná, a to až do maximální stanovené výše,“ popsal Rakušanův úřad. Sdělil, že novelu předloží v nejbližší době.
Nález Ústavního soudu přivítalo Sdružení místních samospráv České republiky. „Stávající úprava odměňování byla dlouhodobě neobhajitelná. Pokud zastupitelé nemají zákonné záruky odměny za svou práci, kterou navíc vyplácí obec z vlastního rozpočtu, ocitají se samosprávy v područí vlády, čímž je porušeno ústavní právo na samosprávu,“ řekla předsedkyně sdružení Eliška Olšáková (STAN).
