Vít Rakušan

Poslanci v pátek v závěrečném kole řešili novelu zákona o podpoře bydlení. Ta zahrnuje mimo jiné přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí z obcí na úřady práce. K hlasování o předloze se ale zákonodárci v pátek nedostali. Po 14:00 pak měli pokračovat ve druhém kole projednávání koaliční novely stavebního zákona, které přerušili ve čtvrtek v noci. Schůze však byla krátce před 14:20 přerušena do středy 3. června.

Sněmovna ve čtvrtek večer přerušila projednávání koaliční novely stavebního zákona, která má především urychlit stavební řízení. Na návrh poslankyně ANO Evy Fialové přerušila druhé čtení do pátečních 14:00. Čtvrteční debata trvala asi tři hodiny, středeční jednání o předloze asi čtyři hodiny. Poslanci ve čtvrtek probrali také malou část písemných interpelací na členy vlády. Dále se zabývali mimo jiné novelou, která by měla přispět ke zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií.

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.

Poslanci nezvolili ve středečním prvním kole tajné volby nominantku opozičního hnutí STAN Barboru Urbanovou místopředsedkyní sněmovny. Poslední volné místo ve vedení dolní komory tak zůstává nadále neobsazené. Urbanová je v nynější volbě jedinou kandidátkou, v dalších dnech se uskuteční druhé volební kolo.

Sněmovna v úterý večer odsouhlasila snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Koaliční novelu dříve odmítl Senát. Schůzi dlouho vyplňovali převážně zástupci opozice, podle nichž by se dolní komora měla věnovat spíše například řešení střetu zájmů premiéra či jiným agendám, které zároveň navrhovali zařadit do programu. K hlasování o něm se komora dostala až po téměř sedmi hodinách.

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to sdělil po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš míní, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však na účasti trvá, a pokud by mu ji vláda nedovolila, hrozí kompetenční žalobou. Podle Babiše se o složení delegace rozhodne v červnu.

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.

Poslanecká sněmovna na řádné schůzi přerušila jednání o stanovisku vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně. Usnesení, které mimo jiné vyzývá pořadatele sjezdu, aby od něj upustili, navrhl jménem koalice zařadit na program schůze šéf dolní komory a předseda SPD Tomio Okamura (SPD). Opozice žádnou ze tří desítek navrhovaných změn programu schůze neprosadila. Schůze byla přerušena v noci na středu, v debatě by měli zákonodárci pokračovat ve středu v 18 hodin.

Za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v pondělí Městský soud v Praze potrestal europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let a peněžitým trestem 500 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Nagyová v závěrečné řeči vinu opětovně odmítla, z vyhlášení rozhodnutí se omluvila.

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.

Novým předsedou opoziční KDU-ČSL byl zvolen jihomoravský hejtman Jan Grolich, který v čele strany nahrazuje Marka Výborného. Na sjezdu byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování. „My už nechceme jen přežívat, my chceme vyhrávat,“ řekl Grolich ve svém kandidátském projevu. Strana zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal poslanec Benjamin Činčila.

Odbory se ohradily proti výrokům vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy), jenž označil úředníky za parazity, které Motoristé chtějí deratizovat. Používal i výrazy jako škodná či chátra. Omluvu od něj očekávají Odborový svaz státních orgánů a organizací i Českomoravská konfederace odborových svazů. Po premiérovi Andreji Babišovi (ANO) chtějí, aby takové vyjadřování odmítnul. Předseda Motoristů Petr Macinka Turkova slova marginalizoval s tím, že je proti Turkovi vedena „hilsneriáda“.

Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do pracovní skupiny k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby pozval i zástupce opozice. Mělo by to tak podle něj být za předpokladu, že skupina nebude řešit pouze parametry nového systému financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), ale také možnost, zda současný systém poplatků financování není lepší.

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.

Sněmovna v úvodním kole podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor. Opozice rovněž neprosadila úplné vyškrtnutí volby šestice radních České televize (ČT) z programu sněmovní schůze. Na závěr jednání poslanci nedokončili úvodní kolo debaty nad návrhem skupiny poslanců vládní koalice, kteří chtějí zrušit takzvaný nominační zákon. Ve 23:00 bylo ukončeno jednání a pokračování je plánováno na středu ráno.

Hnutí STAN na pozici místopředsedy sněmovny několikrát nominovalo svého předsedu Víta Rakušana, ale poslanci vládní koalice pro něj nehlasovali. „Demaskovali jsme, že oni kádrují a vybírají. Silného představitele opozice ve vedení sněmovny nechtějí,“ dodal Rakušan v pořadu Interview ČT24. STAN nyní nominovalo do čela dolní komory svou poslankyni Barboru Urbanovou. Moderátor Jiří Václavek se Rakušana zeptal, jestli nebyla chyba, že po vypuknutí kauzy Dozimetr zůstal na pozici předsedy hnutí. „Nemyslím si,“ odpověděl politik. „Rozhodl jsem se, že hnutí opět dovedu k růstu a že ho očistím,“ dodal. Diskuze se dotkla i volby členů Rady ČT či schůzky zástupců sněmovních stran se členy managementu České televize a Českého rozhlasu kvůli vládou navrhovaným změnám ve financování veřejnoprávních médií, kterou svolalo hnutí STAN na čtvrtek.

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.

Premiér Andrej Babiš (ANO) pogratuloval Péteru Magyarovi k vítězství v maďarských parlamentních volbách. Babiš uvedl, že si předseda strany Tisza získal důvěru většiny Maďarů a jsou s ním spojená velká očekávání. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) řekl pro CNN Prima News, že Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy. Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Podle prezidenta Petra Pavla zvítězila demokracie.