Starožitník Josef Salmon připravil Univerzitu Karlovu o dvacet milionů korun. Jeho vinu a trest potvrdil odvolací pražský městský soud. České televizi informaci sdělila mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který o případu rozhodoval v první instanci. Zakládací listiny zmizely z archivu před více než sto lety. Starožitník je získal v roce 2018 a prodal univerzitě za dvacet milionů korun. Rozhodnutí je pravomocné, Salmon se proti němu ale dál brání. V případu teď bude ale rozhodovat Nejvyšší soud.
O tom, že je Salmon vinný, rozhodl pražský obvodní soud už 8. prosince 2021. Uložil mu tehdy tříletou podmínku a peněžitý trest pět milionů korun. Univerzitě Karlově musí také nahradit škodu dvacet milionů korun. Tuto částku zajistila už při vyšetřování policie na Salmonově účtu. Rozsudek pravomocně potvrdil i odvolací Městský soud v Praze, když zamítl Salmonovo odvolání.
Kauzu kolem zakládacích listin bude ale řešit ještě Nejvyšší soud. „Odsouzený podal dovolání,“ potvrdila mluvčí Švíglerová. Salmon totiž tvrdí, že důkazy jsou v jeho prospěch. Vinu od začátku případu odmítá.
„Nález tisíciletí“
Univerzita Karlova představila listiny v červnu 2018 na tiskové konferenci. „Jsem šťasten, že v roce 670. výročí vzniku univerzity a stého výročí vzniku Československa se podařila věc, v niž nikdo nedoufal. Je to historický okamžik nejen pro univerzitu a Českou republiku, ale i pro evropskou vzdělanost,“ řekl tehdejší rektor univerzity Tomáš Zima.
O nálezu tisíciletí, jak ho tehdy Zima označoval, uzavřela univerzita kupní smlouvu s J&T Bankou. Cenu ani historii listin nezveřejnili. Tvrdili, že dokumenty zkoumalo také několik znalců, aby si ověřili, že jsou pravé. To, že pocházejí z trestné činnosti, tehdy univerzita nevěděla.
Původní prodejce byl ale skrytý. Policie později zjistila, že jím byl šéf obchodu se starožitnostmi u Obecního domu v Praze Josef Salmon. Podle obžaloby muž věděl, že jsou listiny kradené a že patří státu. I tak je ale obratem prodal univerzitě. Salmon naopak tvrdí, že je koupil od starožitníka v Rakousku a s krádeží dokumentů neměl nic společného.
Soudy mu ale neuvěřily. „Toto tvrzení považujeme za nevěrohodné, účelově vytvořené v rámci uzavírání smlouvy mezi J&T Bankou a mezi obžalovaným Salmonem, když samozřejmě banka požadovala od obžalovaného, aby jí dodal původ těchto věcí,“ uvedla dříve předsedkyně trestního senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková.
Listiny ze 14. století
Významné dokumenty pocházejí z roku 1347. Oba předcházely vzniku Univerzity Karlovy. První z nich představuje souhlas papeže Klimenta VI. s vybudováním obecného vysokého učení v Praze. Právě papež Kliment VI. byl vychovatelem mladého Karla IV. u pařížského dvora. Jeho souhlas je dochován na italském pergamenu ve velmi dobrém stavu a obsahuje olověnou papežskou pečeť.
Druhou listinou je notářský opis souhlasu, který vydal pražský notář Petr Michalův. Obsahuje také podpisy svědků, kterými byli členové Svatovítské kapituly. Dokument je mírně poškozený. Univerzita tvrdila, že je to důkaz, že se s ním zacházelo méně pečlivě.
