Omezení nestačí, volá Selinger po regulaci energy drinků. Pánek je skeptický

Nahrávám video

Poslanci z vládních stran i opozice pracují na vyhlášce, která by omezila prodej energetických nápojů pro děti a mladistvé. Zákaz ale podle výrobců nic nevyřeší. Za lepší cestu považují osvětu. S tím souhlasí i ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek, který byl hostem Událostí, komentářů. Podle nutriční epidemioložky ze Státního zdravotního ústavu Elišky Selinger sice zákon nevyřeší všechny problémy stoprocentně, ale dá jasný signál obchodníkům i úřadům, že mohou zasáhnout.

Konzumace energetických nápojů mezi mladistvými stoupá. Podle Selinger to potvrzují statistická data i informace z praxe, od učitelů i od lékařů. „Setkávají s tím, že i velmi malé děti tyto nápoje konzumují ve velkém množství prakticky každý den. A bohužel lékaři hlásí i případy hospitalizovaných dětí. Z našeho úhlu pohledu s ohledem na to, že ten produkt je pro děti úplně zbytečný, tak jakákoliv rizika s ním spojená jsou nadměrná,“ řekla.

Podle průzkumů jeden z pěti školáků vypije energetický nápoj každý týden. „Musíme si uvědomit, že energetické nápoje jsou plné cukru a v jedné plechovce obsah cukru velmi často přesahuje doporučení i pro dospělého, natož pak pro dítě. Takže jakékoliv množství, které školák vypije, je více, než by měl. A samozřejmě to platí i u kofeinu,“ poznamenala Selinger.

Osvěta

Děti jsou podle ní na kofein a další stimulační látky mnohem citlivější než dospělý organismus. „Množství v některých energetických nápojích opět přesahuje uznané bezpečné limity,“ upozornila.

„Možná konzumace stoupá. To je na posouzení odborníků, ale ne na všechny problémy je lékem legislativa,“ poznamenal ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. Efektivnější než zakázat prodej energetických nápojů zákonem je podle Pánka například neprodávat je ve školách, apelovat na vedoucí ve skautu či dalších kroužcích, aby hlídali děti, aby si je nekupovaly. „A jak na rodiče, to upřímně nevím, na to jsou asi jiní odborníci, jak změnit smýšlení v populaci,“ řekl.

Podle Selinger není problém v tom, že by energetické nápoje kupovali rodiče. Ve škole to navíc řeší pamlsková vyhláška. „Dítě velmi často odejde z domu a rodič ani netuší, že si jde koupit energetický nápoj, protože z domu odchází se zdravou svačinou. Dítě se po cestě staví v nějaké večerce nebo v supermarketu, tam nápoje nakoupí, ve škole nebo před školou je s kamarády vypije, vyhodí plechovku a domů přijde už zase bez energetického nápoje,“ popsala.

První krok a opatření kombinovat, říká Selinger

I když je osvěta mezi rodiči důležitá, je to potřeba dát důrazněji najevo obchodníkům. Zákon vytvoří podle Selinger překážku pro děti, aby pro ně nebylo tak jednoduché si produkt sehnat. „A pro obchodníky to bude jednoznačná zpráva, že tohle se to dělat nemá, a případně dá úřadům možnost zasáhnout ve chvíli, kdy zjistí, že nějaký obchodník toto porušuje,“ nastínila.

Pánek má ovšem o účinnosti regulace pochybnosti. „Pokud se bavíme o patnáctiletých, tak ty už dnes nesmí nakupovat alkohol, cigarety, samozřejmě nesmí nakupovat nelegální drogy, a přesto všichni víme, že si všechny tyhle věci bez problémů opatří. Já jsem četl, že s alkoholem má zkušenost třiasedmdesát procent patnáctiletých, a ten je zakázaný,“ upozornil.

Selinger souhlasí, že samotné omezení prodeje nestačí. „Je to první krok, který je možné udělat. Řada států už k němu dávno přistoupila. Pokud bychom ale chtěli skutečně zlepšit chování dětí a ochránit je před negativním vlivem těchto nápojů, tak opatření nejlépe fungují v kombinaci,“ vysvětlila.

Jak má vypadat regulace

Podle ní se nabízí zdanění nebo regulace marketingu cílícího na děti. „Protože my bohužel z dostupných dat víme, že školáci to pijí právě proto, že to vidí u youtuberů, influencerů, vidí to u sportovců, u nějakých dalších vzorů, které zvlášť v některém věku jsou pro ně už vzorem více než rodiče nebo učitelé, a i to samozřejmě ovlivňuje to jejich chování.“

Podle Pánka také záleží na tom, o jak staré děti nebo mladistvé se jedná. „Pokud se bavíme o mladistvých do osmnácti let, tam si myslím, že by se měl legalizovat prodej alkoholu a cigaret, protože pokud si je každý bez problémů koupí a je to nelegální, tak to nevede k respektování zákona a není to dobrá veřejná politika,“ poznamenal.

S tím ovšem nutriční epidemioložka nesouhlasí. „Alkohol je karcinogen, to víme velmi dobře, návyk vzniká už v nižším věku a věková hranice funguje jako bariéra. Já si také myslím, že z hlediska alkoholu bychom měli přistoupit k výrazně důraznějším opatřením než jenom věkové omezení prodeje,“ řekla. Užívání alkoholu navíc jde podle ní často ruku v ruce s pitím energetických nápojů. „Je faktem, že kofein a stimulační látky v energetických nápojích překryjí účinky alkoholu a dítě alkoholu zkonzumuje ještě více,“ poznamenala.

Pánek míní, že by regulace nefungovala ani na internetu. „Pochybuju, že budeme vypínat YouTube nebo celý web jenom kvůli tomu, že je tam několik uživatelů, kteří propagují energeťáky,“ uvažoval. Skeptický je i v případě omezení reklamy v televizi. „Já nevím, jestli ještě dneska někdo kouká na dětské pořady na televizi.“

Pánek volá po obezřetnosti

Podle Selinger je důležitá regulace marketingu. „ My se nebavíme samozřejmě jenom o reklamách v televizi. Ale třeba i o tom, jaké nápoje mají obaly. U tabákových výrobků také regulujeme, co smí a nesmí výrobci dělat,“ vysvětlila.

„Příklad s cigaretami znamená řadu padělků a dominanci velkých hráčů. Všechno má svoje náklady a ve veřejné politice se často stává, že nezamýšlené důsledky nakonec převáží dobré úmysly. Takže bych postupoval obezřetně,“ podotkl Pánek. Problematické by podle něj bylo také zakázat prodej energetických nápojů dětem a mladistvým na internetu, protože není možnost ověřit, kolik je kupujícímu roků.

„Já si myslím, že nemůžeme vyřešit všechny problémy světa, ale tohle je problém, který poškozuje zdraví našich dětí, který prokazatelně zvyšuje riziko rozvoje nemocí, které nás také stojí nemalé náklady. A i z toho důvodu věřím, že implementovat promyšlené legislativní kroky může být oprávněné,“ uzavřela Selinger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 11 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.