Koncertním vystoupením operních pěvců se v neděli večer otevřela po letech oprav historická budova Státní opery Praha. Rekonstrukce stála 1,3 miliardy korun a trvala téměř tři roky. Koncertu nazvaného Státní opera v proměnách času (1888–2018) v režii Alice Nellis se účastnili i čeští politici včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo zahraniční hosté jako maďarský premiér Viktor Orbán.
Finále druhého dějství opery Ludwiga van Beethovena Fidelio Heil sei dem Tag v neděli zakončilo slavnostní koncert u příležitosti znovuotevření historické budovy Státní opery Praha. Její rekonstrukce stála 1,3 miliardy korun a trvala téměř tři roky. Zahajovací koncert nazvaný Státní opera v proměnách času (1888–2018) v režii Alice Nellis začala předehrou opery Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští. Právě toto Wagnerovo dílo zde bylo poprvé uvedeno v roce 1888.
Operní gala se konalo 132 let od prvního otevření Státní opery, tehdy Nového německého divadla. Posluchači koncert odměnili dlouhotrvajícím aplausem vestoje.
Program provedl diváky historií čtyř zdejších operních souborů. Na jevišti se představili pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karla-Heinze Steffensese sólisté Opery Národního divadla a Státní opery, další čeští i mezinárodní hosté, například Pavel Černoch, Eva Urbanová, Kateřina Kněžíková či slovenský basista Peter Mikuláš. Zazpívala také mladá norská sopranistka Lise Davidsenová, která loni v listopadu debutovala v newyorské Metropolitní opeře.
Zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Leoše Janáčka, Richarda Strausse, Bedřicha Smetany nebo Bohuslava Martinů. Prostřednictvím speciální instalace na scéně několikrát během večera oslovil diváky dramatik Pavel Kohout, který zdůraznil mezinárodní rozměr v historii Státní opery.
„Usiloval jsem o komplexní rekonstrukci Státní opery, a ta je ve finále. Teď budu usilovat o její nový umělecký rozkvět v evropském kontextu. Národní divadlo se všemi svými scénami chce být uměleckou institucí, kam se diváci z domova i ze zahraničí budou chtít vracet,“ uvedl ředitel Národního divadla (ND) Jan Burian. Státní opera Praha je součástí ND.
Do Státní opery večer zavítali mimo jiné členové vlády, vedle premiéra Babiše s rodinou také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) či ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Dorazili i lidé z kulturní obce, například herci Miroslav Donutil a Jaromír Hanzlík.
„Nové německé divadlo nebylo v 19. století jenom německé divadlo, ale i rakouské, maďarské a s prvky židovské kultury. Státní opera je významnou součástí kultury pražské a české. My jsme s Dvořákem, Smetanou, Janáčkem a Martinů hudební velmoc, a tak byl ten dialog strašně důležitý. Dnes se tady propadneme do roku 1888 a bude zajímavé, jestli to bude silný podnět pro to, aby se toto nádherné divadlo stalo podobným partnerem, jako bylo v minulosti,“ poznamenal Zaorálek.
„Věřím, že znovuotevření Státní opery bude takový velice silný šťouch, který pomůže dostat do divadla možná lidi, kteří v něm dosud nebyli. Byl bych rád, kdyby se v divadle potkávaly nejen různé světy 19. století v malbách a architektuře s moderním světem různé techniky, ale aby se tady potkávalo různé publikum. Ta rekonstrukce je velkou šancí dát podnět české kultuře, vytvořit prostor pro českou hudbu a především zaujmout diváky,“ dodal ministr.
Součástí znovuotevření Státní opery byl také videomapping na historickou budovu, který bylo možné vidět už od 1. ledna. Projekce na objektu mohli lidé zhlédnout naposledy právě v neděli.
Účastnil se i Orbán, který v Maďarsku čelil kritice. Tu podpořilo i Národní divadlo
Znovuotevření Státní opery, považované za jeden z nejkrásnějších operních domů v Evropě s vynikající akustikou a bohatou malířskou a sochařskou výzdobou, se zúčastnil mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán a také pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu Monika Grüttersová a velvyslanci USA, Německa, Rakouska, Francie, Polska, Izraele, Norska nebo Slovenské republiky.
Kabinet premiéra Orbána na konci loňského roku čelil protestům opozice kvůli přijetí zákona, který podle ní posiluje vládní kontrolu nad kulturou. Podle divadelníků zákon naruší jejich nezávislost a uměleckou svobodu. Podporu jim vyjádřili čeští umělci, dopis do Maďarska poslalo také Národní divadlo, jehož součástí je i Státní opera Praha.
Před Státní operou se proti maďarskému premiérovi, který na slavnostní koncert při znovuotevření historické budovy přijel krátce před 19:30, protestovalo. Odpůrci měli podle zpravodaje ČTK píšťalky, skandovali „Hanba!“, drželi vlajku Evropské unie či transparent „Orbán nebo Babiš, oba patří za mříž“ s odkazem na českého premiéra.
Maďarský premiér vyhrál se svou stranou Fidesz už několikery volby. Zároveň je obviňován opozicí z uzurpování moci, vazeb na Rusko či z protiimigračních nálad. Orbán je znám jako jeden z nejrozhodnějších odpůrců imigrace a Maďarsko pod jeho vedením přijalo řadu tvrdých protiimigračních opatření. Proti nacionalismu byl namířen jeden z transparentů protestujících lidí.
Náklady na renovaci zvedla i změna technologie jevištní točny
Původní odhad nákladů rekonstrukce byl přibližně 900 milionů korun, cena ale vzrostla na 1,3 miliardy korun.
„Navýšilo se to oproti původnímu plánu o dvě významné položky – nová točna vybavená novými hydraulickými stoly a druhý byla vzduchotechnika. My jsme museli na budovu přistavit jedno patro, aby se to sem vůbec vešlo,“ vysvětlil v prosinci loňského roku Jan Burian, ředitel Národního divadla, pod které Státní opera spadá.
Při nynější generální rekonstrukci, která začala v březnu 2017, prošly opravou mimo jiné baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Přibyla také křesla, která nyní obsahují individuální titulkovací zařízení, nová je i opona.
Největší bolestí staré budovy byly rozvody – elektroinstalace, topení i odpady. Budova má také problémy s vlhkostí. Jeviště bylo téměř v havarijním stavu. „Když děláte takovou velkou rekonstrukci, tak nemá cenu nechávat zařízení, které je staré desítky let, protože hrozí, že ho budete za dalších deset dvacet let měnit,“ uvedl také v minulosti Burian.
Rekonstrukce vrátila Státní opeře vzhled z roku 1888. Museli ho schválit památkáři. Staré vinylové tapety na stěnách lóží nahradily textilní. Použité materiály v interiéru prošly akustickými zkouškami. Scéna má nové, úsporné diodové osvětlení.
„Je zde pět tisíc osvětlení. Nouzové nebo umělé. Tři sta třicet kusů, které jsou restaurované, ať je to hlavní lustr, nebo ty boční,“ přiblížil ředitel výstavby Jan Křístek.
Opona malovaná podle fotky originálu
Jedním z posledních kroků byla instalace opony. Jejím autorem je scénograf Martin Černý. Spolu se svými studenty DAMU ji maloval v dílně Národního divadla podle jediné dochované fotografie originálu od Eduarda Veitha.
„Ta fotografie je černobílá, takže jsem si barvy musel do jisté míry vymyslet,“ vypověděl Černý. Práce mu zabraly 14 týdnů. „Každý den řekněme deset dvanáct hodin,“ doplnil.
Komplexnější opravou prošla budova naposledy na přelomu 60. a 70. let minulého století.
