Andrej Babiš

Rozsáhlé požáry u Bordeaux se v noci na středu nešířily, boj hasičů s ohněm má ale podle předpovědi v následujících hodinách ztížit nárůst teplot a zesílení větru. Teploty mají v oblasti překonat čtyřicet stupňů Celsia, píší agentury Reuters a AFP. Požár v departementu Gironde spálil od minulého týdne více než 42 tisíc hektarů a donutil k evakuaci přes 220 tisíc lidí. Situace v okolí Madridu je zatím příznivá, následujících 12 hodin bude rozhodujících, řekl premiér Pedro Sánchez.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) by mohl od příštího roku přijít o policejní ochrannou službu. Počítá s tím návrh ministerstva vnitra, o kterém ve středu informoval server Seznam Zprávy. Úřad by si podle webu musel v budoucnu platit soukromou ochranu, která bude podle předběžných propočtů stát zhruba dvacet milionů korun ročně. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v reakci uvedl, že návrh nevychází z politického rozhodnutí, ale z bezpečnostní analýzy policie.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) jednali o rozpočtu na příští rok. Podle premiéra bude schodek výrazně nižší než čtyři sta miliard korun. Letos kabinet přitom počítá s 310 miliardami. Příjmovou stranu chce posílit třeba skrze EET. Priority na té výdajové vidí mimo jiné v oblasti zdravotnictví nebo dopravních staveb. Prohlášení o vysokém deficitu kritizuje opozice. „Předešlá vláda se snažila snižovat tempo zadlužování. Babišova vláda dělá opak. Navíc nepředstavila žádné úspory,“ varoval v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Magie nad rozpočty minulých let byla neskutečná. My nebudeme kouzlit s čísly a maskovat výdaje. Snižování deficitu má zajistit například EET nebo snižování inflace,“ oponovala členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). K rozpočtu se vyjádřil také ekonom Aleš Bělohradský. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP. Schillerová po schůzce řekla, že přesnější odhad deficitu bude možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) jako první vládní politik po sedmi letech navštívil Čínu. Během jednání české delegace v Pekingu byla řeč i o českém občanovi, kterého Čína zadržela na konci června kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Sinolog Davida Gardáš podotkl, že Čína už v minulosti nejednou využila takzvanou diplomacii rukojmí. „Zadržení občanů cizích zemí se evidentně dá využít jako páka pro prosazení diplomatických a politických cílů,“ upozornil. „Čína vždy prokazuje, že snaží jednat ne se silným, ale se slabšími,“ míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar, který varoval před „podbízivostí“ vůči Pekingu a poukázal na chování Číny vůči rozvojovým zemím. „Snaží se je přivázat ekonomicky a potom držet pod krkem, když nemají peníze na splácení různých dluhů,“ poznamenal. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Vláda a opoziční ODS jsou ve sporu kvůli pražskému letišti. Do výběrového řízení na nového šéfa se podle ministerstva financí přihlásilo devět lidí, šest z nich dostalo pozvánku na pohovor. Opozice zpochybňuje průběh tendru i profesní minulost vítěze Radomíra Lašáka. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) jeho nominaci vidí naopak jako příležitost k rozvoji.

Kabinet schválil návrh na převody vozidel on-line bez návštěvy úřadů nebo doručování registračních značek a osvědčení o registraci vozidla do výdejních boxů a na výdejní místa. Vláda dále schválila, že povinnost zpracovávat nefinanční výkazy se omezí na zhruba sto největších firem z dosavadních dvou tisíc a že ve veřejné sféře můžou začít od srpna potřebným pomáhat peer pracovníci s vlastní zkušeností se zvládáním náročné životní situace. Kabinet naopak odmítl rozšířit zákaz prodeje v maloobchodu i na další svátky.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.

Sobotní útok při manifestaci za práva komunity LGBT+ v Berlíně byl podle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Incident si podle něj vyžádal jednu oběť a 29 zraněných. V neděli večer policie podezřelého muže zastřelila. České ministerstvo zahraničí nemá žádné informace o tom, že by se útok nějak dotkl tuzemských občanů.

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.

Úřad vlády na sociálních sítích hájí přípravy změny jednacího řádu vlády zastaralostí dosavadního znění, které pochází z konce devadesátých let. Odvolává se také na to, že úpravu začal chystat už předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Podle návrhu, který ČTK získala, by se podávání připomínek mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Podle Úřadu vlády ale body týkající se připomínkového řízení aktuální návrh pouze přebírá, úpravy podle něj neposilují pravomoci předsedy vlády.

Vláda v pondělí schválila zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách. V platnost má vejít v září příštího roku. Dosud školy rozhodovaly o zákazu dobrovolně samy. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ukázalo, že nařízení přispívá k lepší komunikaci mezi žáky i lepší koncentraci. Někteří odborníci však vyjadřují pochybnosti, jak se plošný zákaz bude vymáhat. Návrh kritizuje i dětský ombudsman Martin Beneš, podle něhož se neřeší příčina, ale jen následek. K plošným restrikcím už přistoupila řada států EU.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.