Osud Balíkovny zůstává nejasný

V roce 2019 existovaly velké plány na modernizaci pošty. Zavádět se měly například samoobslužné kiosky, odkud by lidé posílali i zásilky. Značka Balíkovna tehdy existovala dva roky. Z podobných plánů však sešlo, podnik se totiž dostal do ekonomických problémů. V době pandemie se ale Balíkovna rozrostla o síť výdejních míst a začala využívat také výdejní boxy – stejně jako její komerční konkurence.

Právě to, jestli by stát měl podporovat službu, která už na trhu existuje, je předmětem debaty. Aby Balíkovna stíhala tempo s konkurencí, musela by podle šéfa pošty Miroslava Štěpána investovat dvě až tři miliardy korun. V současnosti má na trhu téměř třetinový podíl, v letošním roce by měla být stále v provozní ztrátě asi jedné miliardy. „Ideální scénář je takový, že stát by neměl podnikat v těch oborech, kde si trh umí vytvořit řešení sám,“ míní Štěpán.

Rozhodnout musí politici. V současnosti Balíkovna spadá stále pod Českou poštu, přestože od dubna funguje jako takzvaný odštěpný závod. „Z pohledu zákazníka to bude fungovat úplně stejně, jako tomu bylo doposud. Akorát mezi odštěpným závodem a Českou poštou budou existovat smluvní vztahy,“ vysvětluje Štěpán.

Verdikt až po volbách?

„O tom, co se stane s Balíkovnou dál, se bude rozhodovat téměř jistě až po volbách. Zda to bude akciová společnost se strategickým partnerem, zda by se stát chtěl zabývat nějakým prodejem, nebo zda by si stát tu akciovou společnost nechal,“ okomentoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Proti prodeji je například předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová. „Já bych chtěla připomenout slova pana ministra vnitra, který říkal, že bylo v minulosti velmi strategicky špatně, že jsme se zbavili vodohospodářské infrastruktury. A teď se budeme zbavovat balíkové infrastruktury?“ poznamenala.

Management pošty přitom vyzývá k dlouhodobé strategii, na které se politické strany shodnou, aby podnik mohl fungovat stabilně.