Plánované rozšíření dálnic je v ohrožení, otevření D49 brzdí ekologové

Nahrávám video

Plán vlády otevřít do konce roku 74 kilometrů nových dálnic je v ohrožení. Chybět totiž může necelých deset kilometrů dálnice D49. Dělníci je sice dokončí, chybí ale stavební povolení k propojovací komunikaci. Po výtkách ekologických organizací ho zrušil soud. Napřesrok už má být délka zprovozněných úseků zhruba poloviční. Základní dálniční síť chce přitom mít ministerstvo pro řidiče k dispozici nejpozději do osmi let.

„Usilujeme o to, aby opravdu to číslo se blížilo sedmdesáti kilometrům. Bojujeme teď o úsek D49 u Zlína. Tady jde opravdu o konkrétní lhůty, které musíme naplnit a získat finální napadená povolení zpět,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle resortu dopravy se teď buduje téměř dvě stě kilometrů dálnic a dalších zhruba sto kilometrů se soutěží. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má letos na investice rekordní sumu, a to přes osmdesát miliard korun.

Problémy na D49

Auta měla po D49 z Holešova do Fryštáku jezdit v létě. Jenže zatímco na jedné straně práce finišují, na druhé stroje stojí. Na chybějících zhruba šest set metrů ŘSD po letech stavební povolení získalo. Posledních klíčových zhruba dvě stě metrů, které dálnici provizorně napojují na stávající síť, ale povolení nemá. Po stížnostech ekologů ho zrušil soud.

„Stavební úřad vyhodnotil, že nemusí být účastníkem řízení, protože není potřeba na ten provizorní objekt, na ten sjezd, řízení EIA. Potvrdilo to i ministerstvo životního prostředí a krajský úřad,“ uvedl ředitel ŘSD pro Zlínský kraj Karel Chudárek.

Justice dala ekologům za pravdu s tím, že se mají právo řízení účastnit a úřady musí brát v potaz jejich připomínky. Kdy zbývající část silnice povolení dostane a otevře se, ŘSD odhadovat nechce. Do té doby zůstane druhý úsek nové dálnice slepý. „Čímž pádem se nedá používat těch dalších zhruba sedm kilometrů,“ dodal Chudárek.

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl ale ujistil, že s touto výjimkou všechny ostatní úseky, ať na dálnici D35, nebo D6, budou „skutečně zprovozněny“.

Zákon má zrychlit výstavbu

Budování nejen dálnic má uspíšit zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Poslanci z různých stran volají po jeho doplnění.

„Třeba přísněji ukotvit umísťování staveb v území. Nebo pojďme tady ve sněmovně najít napříč politickým spektrem dohodu třeba na nějakém přísnějším nebo ostřejším režimu právě ve vztahu ke spekulantům nebo ekologickým aktivistům,“ vyzval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Exner (STAN) v této souvislosti uvedl, že třeba i úřady, které o všem rozhodují, by neměly vracet či předávat rozhodnutí na nižší úřady, ale měly by mít povinnost rozhodnout samy a rovnou.

Případné změny už ale budou až na novém složení sněmovny. Bez ohledu na to se příští rok podle resortu dopravy zprovozní kolem třiceti kilometrů nových dálnic. „Pro to další období připravujeme zase ještě významnější objem nově otevíraných dálničních úseků. Měli bychom se dostat k hodnotě zhruba 240 kilometrů nových dálnic v tom dalším čtyřletém období,“ nastínil Kupka.

První dálniční úsek se otevřel v roce 1971. Prioritou byla stavba D1 z Prahy do Brna a následně do Bratislavy. Po celé délce se jezdilo do deseti let. Pak se stavba dálnic a rychlostních silnic zpomalila. Přibývaly spíš jen krátké části. Po revoluci se začalo rychle budovat spojení do Německa. Klíčová dálnice D5 přes Plzeň byla kompletně hotová v roce 2006. Mezi priority patřilo i napojení Ostravy na dálnici D1, tady většinu úseků silničáři zprovoznili do roku 2010. Kompletní základní síť by měla být podle ministerstva hotová nejpozději v roce 2033.

PPP projekty

Pomoct s financováním staveb má větší zapojení soukromých firem v rámci takzvaných PPP projektů. Podle opozice by měl stát uvažovat i o takzvaných dopravních dluhopisech. „Lidé rádi půjčí státu třeba na dálnici nebo obchvat, který je v jejich okolí. O tyhle produkty mají hodně zájem i různé penzijní fondy, investiční společnosti,“ míní Kolovratník.

Jeden z významných nástrojů je podle Kupky Státní fond dopravní infrastruktury a zároveň prostředky z výběru mýta, které rostou. A také výběr z dálničních známek. Loni dopravci na mýtném odvedli přes sedmnáct miliard, na dálničních vinětách stát vybral zhruba 6,5 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 3 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 6 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 17 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...