Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
Většina odběratelů by tak měla v příštím roce za elektřinu oproti letošnímu roku ušetřit. Kromě regulované části ceny elektřiny postupně klesá i část ceny, kterou určují obchodníci.
Příspěvky na POZE jsou určeny na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované produkce elektřiny a tepla. Od roku 2006, kdy byly zavedeny, bylo na platby celkově vyplaceno více než půl bilionu korun. Část dotací poskytoval stát, další část pak dopláceli ve fakturách za elektřinu spotřebitelé. Výjimkou byl rok 2023, kdy vláda kvůli vysokému růstu cen v době energetické krize rozhodla o mimořádném přesunutí všech plateb na stát.
Podle původního usnesení, které schválila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), měl příspěvek státního rozpočtu na POZE v roce 2026 činit 24,6 miliardy korun, zbylých více než sedmnáct miliard korun měli doplatit odběratelé.
Havlíček: Ceny elektřiny snižují naši konkurenceschopnost
Rozhodnutí vlády přesune veškeré platby na stát. Cílem je podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) zlevnit elektřinu odběratelům. Podle dřívějších výpočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) by měla regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti klesnout v roce 2026 o více než patnáct procent. Pro větší odběratele by měl být pokles výraznější. Na vysokém napětí zhruba o pětinu a na velmi vysokém napětí až o třicet procent.
„Česká republika má suverénně nejvyšší ceny elektřiny v přepočtu na kupní sílu v Evropě. Dopadá to na domácnosti a fatálně i na firmy, které jsou tak méně konkurenceschopné,“ řekl Havlíček. V řadě ostatních zemí EU podle něj státy ceny energií různě regulují a pomáhají tak firmám s jejich náklady.
Vláda tak podle ministra dala ERÚ pokyn k úpravě cenových výměrů na příští rok.
„To, že elektřina v České republice zlevní, jednoznačně vítáme. Na druhou stranu ale vláda neříká, jak se s tím vypořádá a odkud ty peníze vezme,“ řekl místopředseda opoziční ODS Martin Kupka. Podotkl, že ke snížení regulované složky ceny elektřiny by mělo vést už v roce 2026 uvolnění peněz z Modernizačního fondu na posílení rozvodné a distribuční soustavy.
Na změny v úhradách POZE se předem připravovaly také energetické firmy, které deklarovaly, že jsou připraveny promítnout změny okamžitě, a to i během svátků. „Pokud bude zrušení POZE realizováno s platností od 1. ledna 2026, zákazníkům nižší ceny promítneme už od 2. ledna do nastavení záloh,“ řekl mluvčí ČEZu Roman Gazdík.
Další platby, které jsou zahrnuty do regulovaných cen, zůstávají podle Havlíčka v platnosti. Jde například o platby za distribuci a další služby.
ERÚ stihne změny regulovaných cen elektřiny do konce roku
ERÚ už zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Změny by měl úřad stihnout zapracovat do konce roku, nové regulované ceny by tak měly platit od začátku příštího roku. Původně měly regulované ceny elektřiny pro domácnosti vzrůst.
„Dopředu jsme avizovali, že pokud vláda převede financování POZE na stát, jsme připraveni reagovat obratem. Ihned jsme proto zahájili povinné konzultace k novému návrhu cenového výměru, který předpokládá, že regulované ceny elektřiny klesnou na všech napěťových hladinách,“ popsal předpokládané změny předseda ERÚ Jan Šefránek.
Konzultační proces bude zkrácený, trvat bude pět pracovních dnů, což vyžaduje zákon. Následně bude muset úřad ještě vypořádat a zohlednit případné připomínky, než vydá upravené cenové rozhodnutí.
„Byť jsou termíny velmi napjaté, předpokládám, že díky schválení usnesení vlády hned na prvním zasedání vyjde změnový cenový výměr ještě v tomto roce. Nižší regulované ceny by tak platily už od 1. ledna 2026,“ dodal Šefránek.
ERÚ tak změní cenové rozhodnutí z konce listopadu, v němž ještě vycházel z tehdy platného usnesení, podle něhož měly být poplatky za POZE rozděleny mezi stát a odběratele. Cenové rozhodnutí počítalo s růstem regulované části ceny elektřiny pro domácnosti v průměru o 1,1 procenta. Pro větší odběratele na hladině vysokého napětí naopak regulovaná cena měla klesnout o 5,8 procenta a na hladině velmi vysokého napětí o 11,8 procenta.
Naopak u plynu se nic měnit nebude, platby za POZE se totiž u něj nehradily. U domácností tak regulovaná složka ceny stoupne o 4,7 procenta pro maloodběratele, tedy kolem dvaadvaceti korun za MWh. Pro velké odběratele regulovaná část ceny plynu pak stoupne o 4,5 procenta, tedy zhruba deset korun za MWh.
Koncové ceny energií se skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část určují dodavatelé, regulovanou naopak stát prostřednictvím ERÚ. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny nyní také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Svazy: Krok pomůže českému průmyslu, nutné jsou ale i další
Přesun všech poplatků za POZE na stát alespoň částečně pomůže tuzemskému průmyslu, sníží totiž ceny elektřiny, zároveň jsou však nutná další opatření pro posílení konkurenceschopnosti tuzemských firem, vyplývá z komentářů průmyslových svazů.
Svaz průmyslu ČR rozhodnutí o dlouhodobém snížení poplatku za podporované zdroje na nulu uvítal. „Pomůže alespoň částečně snížit cenu elektřiny, která je v Česku pro firmy jedna z nevyšších v EU,“ řekl generální ředitel svazu Daniel Urban.
Připomněl, že například Německo se chystá dotovat i cenu komodity, takže je podle něj dobře, že se vláda rozhodla rychle jednat. „Doufáme, že přijdou další opatření na posílení konkurenceschopnosti českého byznysu a jsme připravení s vládou spolupracovat,“ dodal Urban.
Podle Svazu energetiky ČR je přenesení poplatků za POZE zcela na stát krok správným směrem. „Jde o funkční a rychlé opatření ve vztahu k cenám energií v tuzemsku,“ řekl ředitel pro legislativu svazu Bohuslav Čížek. Očekává, že opatření bude mít pozitivní dopad na zákazníky z řad průmyslu i domácností, a přispěje tak ke zlepšení ekonomické situace mnoha zákazníků.
„Nyní bude potřeba obrátit pozornost také na další opatření, včetně těch systémových, jako je dokončení inovace tarifní struktury, která má přinést optimalizaci nákladů a motivaci k efektivní spotřebě,“ podotkl Čížek. Svaz energetiky bude podle něj o těchto tématech s vládou dál diskutovat.
Analytici: Přesun POZE na stát zatíží rozpočet
Převedení veškerých plateb za POZE na stát v příštím roce ušetří domácnostem zhruba deset procent celkové ceny za elektřinu, celkově by mohlo jít o tisíce korun za rok, vyplývá z komentářů analytiků. Snížení nákladů na elektřinu by podle nich měly pocítit i firmy, pro konkurenceschopnost energeticky náročných firem ale budou zapotřebí i další kroky. Zároveň ale mluví o populistickém kroku vlády, který může prohloubit deficit veřejných financí.
„Vychází to vstříc především volání českého průmyslu, který potřebuje srovnat svou konkurenční pozici především s Německem, kde stejné opatření již platí. A uvítají jej i české domácnosti, které tím ušetří cca 600 korun za MWh včetně DPH, což představuje zhruba deset procent celkové ceny,“ komentoval rozhodnutí analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.
Jako dobrou zprávu pro všechny odběratele elektřiny hodnotí rozhodnutí také ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer. „Je výborná především pro ty, kteří mají vysoký odběr, tedy pro odběratele s přímotopy a tepelnými čerpadly ve větších objektech. Bude to mít pozitivní vliv i na citlivé, energeticky náročné průmyslové odběratele,“ vysvětlil.
Energeticky náročným provozům však pouze tato úleva nebude podle Macenauera stačit. „Mnoho zemí náklady na energie pro průmysl dotuje, chystá se k tomu i Německo a hrozí tak další prohloubení problémů nejen celosvětově, ale i v rámci EU,“ upozornil Macenauer.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala jde naopak o první velkou chybu vlády, která zapadá do dotačního konceptu hnutí ANO. „Identifikujeme problém, ale vztáhneme ho na celou ekonomiku a bezhlavě dotujeme všem. Protože takto budeme dotovat i velmi bohatým domácnostem a podnikům, které mají velké marže a na ceně elektřiny jim nezáleží. Chtějí to udělat rychle a populisticky. Takto ovšem nepomohou domácnostem, které mají problém, ani energeticky náročným podnikům,“ řekl Dohnal.
Podle něj se měla vláda poučit v Německu a stejný objem podpory poslat energeticky náročným podnikům a ulevit jim v cenách plynu a elektřiny.
