Platy nepedagogů chce Bek řešit penězi z rozpočtového určení daní

Nahrávám video

Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN), který byl hostem Otázek Václava Moravce, je součástí projednávání státního rozpočtu také politická dohoda, „že se pokusíme prosadit další navýšení rozpočtu regionálního školství z veřejných rozpočtů přes rozpočtové určení daní“. To se podle Beka musí „překlopit“ do konkrétních legislativních návrhů. Dodal, že dohoda počítá se změnou zákona o rozpočtovém určení daní a školského zákona.

Zásadní podle něj je nastavit proporce při rozdělování výnosů sdílených daní. „A jak také nastavit nápočet rozpočtového určení daní na dítě ve škole, což mají nyní obce, ale pokud bychom chtěli tu změnu dělat, museli bychom to zavést také pro kraje,“ řekl Bek s tím, že proto s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) ustavili pracovní skupinu ze zástupců obou ministerstev.

Bek je přesvědčen, že sporná je především otázka přerozdělení finančních prostředků pro kraje a obce. „My jsme zatím nevedli jednání o tom školském nápočtu a já jsem připraven jednat o té věci i s opozicí, protože bylo to hnutí ANO, které schválilo vzdělávací strategii, která tímto směrem míří,“ avizoval ministr.

„Já jsem podmínil svůj souhlas s rozpočtem tím, že nebude docházet k nějaké redukci počtu financovaných nepedagogických pracovníků. To je pro mě a mé politické hnutí podmínka. Koaliční partneři s tím souhlasili,“ nechal se slyšet Bek.

Předseda školských odborů František Dobšík v pořadu uvedl, že na návrh, aby část pracovníků byla placena přes RUD, nechce jeho odborová organizace dlouhodobě přistoupit. Školské odbory v takovém postupu podle jejich předsedy vidí značná rizika. „Ale vnímáme, že i přes náš nesouhlas to prošlo,“ řekl Dobšík.

Vhodné by pro odbory podle něj bylo, aby finance šly z vládní rozpočtové rezervy. „Očekávání v tabulce číslo jedna, kde jsou zahrnuti nepedagogové, je zvýšeno o 1400 korun na hlavu, což pokryje třeba inflaci nebo reálný propad platů u těch nejnižších tříd. U těch vyšších už je prostě problém,“ věří předseda.

Podle Beka stát o nákladech nerozhoduje

Podle Dobšíka se část tabulky při zvýšení minimální mzdy na 20 800 korun ocitne pod hranicí minimální mzdy. Konkrétně se podle něj jedná o první, druhou a částečně třetí platovou třídu. „A všichni se ptají, jak stát může dovolit, že platí zaměstnance, a už dopředu říká, že jim nedá ani minimální mzdu?“ ptal se.

„My jsme před dvaceti lety odstátnili základní a střední školy, předali jsme je zřizovatelům a stát si nechal zodpovědnost za financování, což je systém, který má celou řadu rizik a neduhů, především z hlediska efektivity. Protože my vlastně celostátně nastavujeme nějaké normativy pro to, jak se má financovat plat uklízeček, kuchařek, administrativních sil ve školách, ale to vlastně není možné při různosti těch škol a při politikách těch zřizovatelů,“ vysvětlil Bek. O nákladech tak podle něj ve výsledku rozhoduje někdo jiný, než kdo to platí.

Nízké platy s sebou podle Dobšíka nesou nekonkurenceschopnost, protože už nyní je v Praze, a nejen tam, velký problém sehnat kvalifikovanou kuchařku za současné nabízené peníze.

Platy učitelů v regionálním školství se v průměrném hrubém měsíčním výdělku na základních školách pohybovaly ve druhém čtvrtletí 2023 na 47 738 korunách. O rok později to bylo 48 397 korun. U nepedagogů se průměrné hrubé příjmy ve druhém čtvrtletí 2023 pohybovaly na 26 792 korunách. O rok později se zvýšily na 27 405.

Návrh na slučování malých škol

Bek také v Otázkách Václava Moravce řekl, že návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, chce vládě předložit do konce října. V návrhu je podle něj odložená účinnost nejméně o tři roky.

„Tohle opatření nepovede k nějakým obrovským finančním úsporám, to by ty školy musely být ještě o hodně větší. Primární zájem je na tom, aby management školy se tomu (managementu) mohl opravdu věnovat,“ uvedl Bek. „Kdybychom chtěli dosáhnout velké úspory, tak optimální velikost té právnické osoby je osm tisíc dětí. Někteří si to přejí, to je potřeba říct, ale není to teď reálné,“ dodal.

Ministerstvo chce v návrhu zavést minimální počty žáků ve školách. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít nejméně 200 žáků alespoň jednou v posledních třech letech.

Nesouhlas s návrhem už dříve vyjádřilo Sdružení místních samospráv či Svaz měst a obcí. S návrhem ministerstva se ředitelé škol podle Dobšíka víceméně neztotožňují. „Vidí v tom více rizik, že to odbřemenění té administrativní práce v důsledku nebude,“ uvedl. Určitou finanční úsporu podle něj návrh může přinést.

Úprava týkající se slučování by se podle návrhu měla týkat mateřských, základních a středních škol či jejich kombinace. Nevztahovala by se na případy, kdy je v obci jedna škola, případně na školy speciální nebo ty, které vyučují v jazyce národnostní menšiny, vyplývá z návrhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPříběh zachránce: Vytáhl ženu z auta v rybníku

Vytáhl ženu z potápějícího se auta a tím jí zachránil život – v úterý za to dostal Jakub Vrbka ze Žďárska ocenění Gentleman silnic. Zařadil se tak mezi 245 lidí v Česku, kteří tento titul v minulosti získali. Žena skončila s lehkým otřesem v nemocnici. Jakubovi již osobně poděkovala a na udílení ocenění pak poslala písemný vzkaz. Vyjádřila v něm svou vděčnost a ocenila jeho odvahu, kterou by ne každý měl: „Bez něj by se mi ven dostat nepodařilo.“ Jako hrdina se Jakub Vrbka necítí, podle něj by to, co on, udělal každý. Záchranu si ale připomíná denně: vždy, když jede do práce kolem rybníka, kde se vše stalo.
před 3 hhodinami

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 5 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 8 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 10 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 11 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.