Plošné roušky nic neřeší. V lese se nenakazíte, říká rektor Zima

Nahrávám video

Rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima v Interview ČT24 znovu odmítl plošnou povinnost ochrany nosu i úst, která v současnosti platí v České republice. Roušky nebo respirátory v lese či na prázdné ulici považuje za zbytečné, a to i s vědomím toho, že sám velmi komplikovaný covid-19 prodělal.

„Ohledně roušek a případně respirátorů od března říkám, že je vhodné je nosit a dodržovat hygienická pravidla. Nosit je na prázdné ulici a v lese, jako je vyžadováno teď, je nadbytečné. Plošně roušky nic neřeší. V lese se nenakazíte a na prázdné ulici také ne,“ konstatoval v Interview ČT24 a fakticky tak zopakoval své vyjádření z loňského srpna.

Nad účinností tohoto opatření zapochyboval i proto, že během letních měsíců neplatilo, a kdyby se ukázalo jako nutné, nárůst případů nemoci covid-19 by se v Česku objevil už o prázdninách, a nikoliv až po podzimním návratu z dovolených do práce a do škol. Současně odmítá, že by se z jeho strany jednalo o politikum.

„Co je politického na tom, když řeknu, že je nesmysl nosit roušku v lese?“ ptá se. „Na univerzitách se vedly učené disputace od středověku. Zachovávám to, že na univerzitě je pluralita názorů. Mohu i já něco říci a zatím mi nikdo nedoložil, že by to bylo špatně.“

Teoretici a experimentátoři

Nejedná se o první Zimovy výhrady k průběhu pandemie v Česku a některé rektorovy výroky vzbudily pozornost už v minulých týdnech a měsících. V lednu například pro Seznam Zprávy uvedl, že se čeští občané stali pokusnými králíky „v rukou teoretických imunologů, matematiků a experimentátorů“ – což je vyjádření, na kterém si trvá i nyní.

Argumentuje disfunkčním protiepidemickým systémem PES (právě ten označuje za experiment) i tím, že nejsou veřejně známá data, která by dokládala rizikovost nákazy v dopravních prostředcích, zaměstnání, školách – a sloužila jako argument pro stávající tuhou uzávěru.

Své jiné vyjádření o tom, že je třeba „aby se zdravá mladá generace setkávala, aby získávala antigeny“, potom obhajuje upozorněním na to, že mladí trpí po dlouhodobém lockdownu pocitem osamění, depresemi a ztrácejí motivaci ke studiu.

Sám rektor Zima se v současnosti vrací do veřejného i profesního života po těžkém průběhu nemoci covid-19, kterou u něj původně neprokázal antigenní test a která neměla typické příznaky, jako je ztráta čichu. Během hospitalizace se zápalem plic u něj došlo k plicní embolii, musel být v péči lékařů na JIP. Z nemocnice je v tuto chvíli měsíc a ještě nyní, jak uvádí, u něj přetrvávají dýchací potíže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 2 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 9 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 10 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 20 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.