Po rakouském vzoru. SOS vesničky pomáhají ohroženým a opuštěným dětem už 50 let

Nahrávám video

Zatímco před půl stoletím SOS dětské vesničky zajišťovaly hlavně domov dětem, které ho nemají, nyní se pracovníci organizace snaží pomáhat chlapcům a děvčatům v jejich rodinách. Náhradní matky sirotkům už nevybírají, usilují spíš o to, aby domácnosti problémy zvládly a děti se z nich nemusely odebírat. Uvedla to výkonná ředitelka spolku SOS dětské vesničky Jindra Šalátová. V současné době v Česku fungují tři vesničky, ve kterých žije dvacet rodin.

„Prvopočátek SOS dětských vesniček byl založen na vytvoření bezpečného domova pro děti, když nemají svůj vlastní. Aktuálně se ale snažíme o to, aby děti mohly mít svůj vlastní domov s vlastními rodiči a nepotřebovaly náhradní hledat,“ uvedla Šalátová. Sociální pracovníci docházejí do rodin a snaží se problémy řešit už v jejich počátku.

Organizace SOS dětské vesničky dlouhodobě kritizuje velký počet dětí v ústavech. Od svého vzniku klade důraz na péči v rodině. „Před 50 lety upozorňovali profesoři Zdeněk Matějček, Josef Langmeier a Jiří Dunovský na potřebu transformace ústavních zařízení, aby v nich děti nevyrůstaly. Kde jsme dnes? I po padesáti letech na to stále upozorňujeme. Legislativa neodpovídá tomu, co by se dalo očekávat ve střední Evropě ve 21. století,“ uvedla Šalátová. Podle ní roli hraje politická vůle k modernizaci.

Organizace má po republice sedm kanceláří. Poskytuje podporu pěstounům a zajišťuje preventivní pomoc v rodinách. Provozuje krizové centrum pro děti, středisko volného času či tréninkové bydlení pro ty, kteří v dospělosti odcházejí z pěstounských rodin.

Nápad přišel z Rakouska

První SOS dětská vesnička vznikla v roce 1949 v rakouském Imstu. S myšlenkou dát po válce dohromady sirotky a bezdětné ženy, které ztratily muže, přišel rakouský filantrop Hermann Gmeiner. Model pomoci se rychle rozšířil po světě a inspiroval i skupinu českých vědců, kteří upozorňovali na negativní dopady pobytu v ústavu na děti. 

Ustavující schůze českého Sdružení přátel SOS dětské vesničky se sešla 14. června 1969; s přípravou a výstavbou první vesničky se ale začalo už v roce 1968, peníze na ni vynesla celonárodní sbírka. Do založení organizace na sbírkovém kontě bylo přes 28 milionů korun.

„Po přepočítání by se dnes částka blížila půl miliardě korun. Peníze stačily na výstavbu tří vesniček,“ uvedla Michaela Poláková ze spolku SOS dětské vesničky.

První vesnička vznikla v Doubí

První vesnička se v Česku otevřela 1. června 1970 v Doubí u Karlových Varů. Ve dvanácti domcích pak žilo dvanáct maminek, každá postupně přijala osm dětí. Další vesnička se začala stavět na přelomu let 1970 a 1971 ve Chvalčově na Kroměřížsku a fungovala od konce roku 1973. Třetí projekt se chystal v brněnských Medlánkách.

Po nástupu normalizace sdružení muselo státu vesničky odevzdat a přestalo existovat. Po listopadu 1989 obnovilo svou činnost a požádalo o vrácení majetku. Obě první vesničky zrekonstruovalo a díky sbírkám a podpoře federace SOS Kinderdorf International dokončilo a otevřelo v říjnu 2003 brněnskou vesničku s deseti domky.

Podle Šalátové vesničky dnes nevypadají jako před půl stoletím. Už v nich nejsou předem vybrané ženy, které přebírají děti. Pěstounská rodina požádá o ubytování v domečku a s organizací uzavře dohodu. Platí nájemné 5000 korun. Dostává také podporu a odbornou pomoc.

Neobsazené domky se pronajímají jiným zájemcům. Peníze z pronájmů se využívají na opravy. „Není cílem, aby byla vesnička plná pěstounských rodin. Snažíme se je naředit, aby se děti potkávaly i s někým jiným než jen s dětmi v pěstounské péči. I lidé v sociální nouzi mohou u nás nalézt útočiště,“ uvedla Šalátová.

Fungování je závislé na dárcích

Organizace svou činnost financuje z více zdrojů. Nespoléhá jen na příspěvky od státu, na dohody s pěstouny a na pobyt dětí v zařízení pro okamžitou pomoc. Největší sumu má od firem a dárců. Žádá i o dotace.

„Bojujeme o dotace každý rok, pořád a stále. Kdybychom záviseli ale jen na státních zdrojích, nebylo by možné udržitelně dělat to, co děláme. Jde to jen díky dárcům,“ dodala Šalátová.

České SOS dětské vesničky jsou součástí celosvětové sítě. Ta má po sedmdesáti letech od vzniku prvního zařízení v Rakousku své organizace ve 118 zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 17 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 45 mminutami

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 3 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 3 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.