Podnikatele Zátorského a další dva muže zprostil soud obžaloby z vytunelování Unibonu

Krajský soud v Ostravě ve čtvrtek zprostil obžaloby podnikatele Daneše Zátorského a další dva muže, Davida Rusňáka a Radka Hradila, obžalované z podílu na vytunelování ostravské záložny Unibon. Podle státního zástupce způsobili škodu až 120 milionů korun. Hrozilo jim deset let vězení. Soud ale ve čtvrtek konstatoval, že se jim žádnou vinu nepodařilo prokázat. Obžalovaní vinu od počátku odmítali. Rozsudek není pravomocný.

Zátorský po vynesení rozsudku řekl, že ho očekával. „Už v přípravném řízení mi právní zástupci dokládali, že ten skutek není trestným činem, což bylo judikováno. Upozorňovali jsme na to od počátku,“ uvedl. Během procesu před soudem vyloučil jakýkoliv svůj podíl na trestné činnosti, ať už vědomý či nevědomý. Tvrzení v obžalobě podle něj vycházela z neznalosti právních předpisů.

Zátorský stál v čele řady firem, které postupně zkrachovaly – například stavební společnosti VOKD, Geofinu, Slezského kamene, aerolinek Job Air – Central Connect Airlines nebo opravny letadel Job Air Technic.

 Firmy, které mu patřily nebo v nichž měl podíl, si v letech 2005 až 2011 braly v Unibonu úvěry. Podle obžaloby přitom uváděly nepravdivé informace, tajily vazby, které mezi sebou měly, a neplánovaly, že by úvěry splatily.

Podle obžaloby nebyly úvěry dostatečně zajištěny

V Unibonu měl Zátorský podíl a působil v úvěrové komisi. Rusňák byl předsedou a Hradil členem představenstva záložny. Podle obžaloby úvěry, které záložna poskytovala, nebyly dostatečně zajištěny a obžalovaní věděli, že firmy peníze nevrátí, ani je nikdo nebude vymáhat. 

Nic z toho se ale podle soudu u líčení, které trvalo téměř rok a vypovídalo při něm na 70 svědků, neprokázalo. „Došli jsme k jednoznačnému závěru, že se skutky nestaly tak, jak jsou uvedeny v obžalobě. Ano, jsou tady nesplacené úvěry, to je nezpochybnitelné, ale nedošlo k naplnění dalších skutečností uváděných obžalobou,“ konstatovala soudkyně Šárka Skalská.

„Nebylo ničím prokázáno, že by jakkoli obžalovaní na nějakém poskytování úvěrů a jejich nesplácení byli domluveni v okamžiku uzavírání úvěrových smluv. Nebylo prokázáno, že by ty úvěry byly nedostatečně zajištěny,“ řekla Skalská v odůvodnění rozsudku.

Úvěry vyřizovali pracovníci záložny, posuzovaly je komise a teprve po schválení je podepisovali Rusňák a Hradil. Podle soudu nikdo ze svědků nepotvrdil, že by byli nabádáni k tomu, aby byl nějaký úvěr schválen. Zároveň se také nepotvrdilo, že by byl nějaký úvěr schválen i přes nedoporučení. 

Soud: Nad záložnou měla dohled ČNB

Členství v úvěrových komisích – včetně Zátorského – schvalovala Česká národní banka (ČNB). Soudkyně řekla, že ČNB měla nad záložnou před jejím krachem čtyři a půl roku dohled a není žádný doklad o tom, že by za tu dobu zjistila nějaké nesrovnalosti.

V případě jednoho z úvěrů, kterých se obžaloba týkala, posílala podle soudu firma platby ještě dlouho po ukončení činnosti Unibonu. Další firma ke dni vstupu Unibonu do insolvence už z úvěru podstatnou část uhradila. V případě dalšího, developerského projektu je zase evidentní, že všechny peníze šly do tohoto projektu a nijak nebyly zneužity. To vše podle soudu odporuje tvrzením v obžalobě.

„Je to po právu a spravedlivé. To, co jsem očekával, co se celou dobu procesu v podstatě prokazovalo, tak bylo, že obžaloba jako taková je smyšlená věc, která se nezakládá na skutečnosti,“ komentoval rozsudek Hradil.

Rozsudek není pravomocný

Rozsudek není pravomocný. Zátorský i Hradil se sice odvolání vzdali, ale Rusňák se z dnešního vyhlášení pro nemoc omluvil a státní zástupce si pro případné odvolání ponechal lhůtu.

 Záložně Unibon odebrala Česká národní banka licenci v roce 2012. Fond pojištění vkladů později vyplatil klientům záložny více než 1,8 miliardy korun. Škoda přes 120 milionů, jíž se obžaloba týkala, představuje pouze nezaplacenou jistinu a podle státní zástupkyně Brigity Bilíkové jde jen o zlomek skutečných škod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 51 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...