Policie uzavřela případ poškození elektrárny Chvaletice. Podala návrh na obžalobu

Policie podala návrh na obžalobu aktivistů Greenpeace, kteří při protestu v roce 2016 podle ní poškodili chladicí věž elektrárny Chvaletice. Podle státního zástupce Petra Nečase se skupina pěti aktivistů, která již část škody uhradila, odmítla dohodnout na vině a trestu. Vše tedy směřuje k obžalobě. Vyšetřovatelé podali státnímu zástupci návrh již podruhé, první verzi z roku 2019 museli doplnit.

Petr Nečas z pardubického státního zastupitelství České televizi potvrdil, že od policie obdržel veškeré podklady pro podání obžaloby.

„Po prostudování návrhu jsem dospěl k závěru, že je zde důvod pro podání obžaloby. Ještě předtím jsem s ohledem na charakter věci a úhradu vzniklé škody ze strany obviněných oslovil obhájce aktivistů Pavla Uhla s návrhem na uzavření dohody o vině a trestu. Ten však po konzultaci s obviněnými tuto možnost vyloučil, a proto bude s nejvyšší pravděpodobností ve věci podána obžaloba,“ uvedl Nečas.

Kriminalisté pětici aktivistů viní z neoprávněného vniknutí do areálu elektrárny a poškození jedné z chladicích věží. Hrozí jim až šest let vězení. Skupina aktivistů je obviněna od května 2018.

„Obviněným je kladeno za vinu to, že neoprávněně vnikli do areálu elektrárny, vystoupali na ochoz chladicí věže, kde za pomocí horolezecké techniky slanili a navrtali opláštění chladicí věže. Zde ukotvili a rozvinuli transparenty. Tím poškodili chladicí věž a vyvolali situaci poruchy uvedeného zařízení, snížení funkčnosti obecně prospěšného zařízení, která vedla k podstatnému omezení plnění účelu stavby,“ uvedla dříve k případu mluvčí policie Pardubického kraje Markéta Janovská.

Aktivisté údajně způsobili škodu za více než milion korun

Doplnění návrhu obžaloby se vleklo rok a pět měsíců. Policisté museli zjistit přesnou výši škody, kterou aktivisté způsobili navrtáním pláště chladicí věže kvůli umístění transparentů. Dále pak rozšiřovali a upřesňovali, co aktivisté spáchali, proti čemuž podali obvinění stížnost. Kromě toho muselo státní zastupitelství řešit opakované stížnosti soudního znalce proti rozhodnutí o přiznání jeho odměny.

Incident se stal v říjnu 2016. Několik aktivistů Greenpeace protestovalo proti modernizaci elektrárny, která by měla prodloužit její provoz do roku 2030. Podle demonstrantů to přinese další zhoršení životního prostředí.

Greenpeace tehdy mimo jiné podalo i žalobu na to, že před stavebním povolením na modernizaci kotlů elektrárny neproběhlo řízení o vlivu na životní prostředí.

„Kdyby se dělala EIA, mohla se vyjádřit veřejnost a integrované povolení by se řešilo v režimu podstatné změny. Garantuji vám, že by to majitelé elektrárny takhle snadným způsobem obejít nemohli,“ řekl v roce 2016 vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Že vlastník elektrárny stavební povolení získal, považoval za „šlendrián, či dokonce zlý úmysl krajských úředníků“. 

Vlastník elektrárny reagoval tím, že nesouhlas Greenpeace je absurdní a že modernizace hnědouhelné elektrárny sníží emise škodlivých látek i prachu.

„Je smutné, že ekologická organizace bojuje proti zlepšení životního prostředí, které má zajistit dokončovaná oprava elektrárny,“ podotkla tehdy mluvčí Severočeské energetické Gabriela Sáričková Benešová.

Škodu, kterou aktivisté údajně způsobili, vyčíslili vyšetřovatelé na více než milion korun. Přes čtyři sta tisíc korun loni zaplatila pětice obviněných společnosti Severní energetická. Firma musela opravit stovku vyvrtaných děr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 42 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.