Považovat nákup CV90 za kompenzaci pro Švédsko kvůli gripenům by podle Šedivého bylo slaboduché

Nákup nových bojových vozidel pěchoty, která nahradí stárnoucí BVP-2, schválila vláda ve středu, a to docela nečekaně – na programu své schůze měla jiné body. Opozice se zlobí. Nejen proto, že se kabinet klíčovou armádní zakázkou za necelých 60 miliard korun zabýval bez výstrahy a předchozího projednání v parlamentním výboru, ale také kvůli tomu, která vozidla vojákům odkýval.

„Kupujeme vozidlo CV90 konstrukčně z devadesátých let. Je to obdobné, jako kdybychom do felicie z devadesátých let namontovali nové technologie současného superbu,“ konstatoval místopředseda sněmovního branného výboru Pavel Růžička (ANO).

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek i bývalý náčelník armádního generálního štábu a nynější vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý připustili, že typ CV90 dopodrobna neznají, přesto pochybnosti opozičních politiků zcela nesdílejí.

„Zas tak ošuntělé to asi nebude. (…) Kdyby to bylo úplně špatně, tak se to nevyrábí,“ poznamenal Hynek. Podle Šedivého je důležité, že si o CV90 řekla sama armáda. „Neznám přesně tu technologii, která se do toho nacpala. Ale doufám, že vojáci rozhodli správně,“ podotkl.

Generační obměna

Odmítl, že by volba CV90 byla hlavně „odškodněním“ Švédska za to, že si české letectvo do budoucna nejspíše jako svoji nadzvukovou stíhačku nevybere novou generaci gripenů od Saabu, nýbrž americký typ Lightning II. „Pokud by někdo zdůvodňoval to, že se nakoupí CV90 ze Švédska jako náhrada za to, že nebudou gripeny, považoval bych to za slaboduché,“ prohlásil Šedivý.

Za podstatné považuje někdejší náčelník generálního štábu i to, že se armáda díky CV90 bude moci zbavit BVP-2. Čeká ji generační obměna, nové bojové vozidlo je podle něj „úplně někde jinde“. Za zásadní pokrok považuje schopnost vzájemného propojení vozidel celé jednotky a velitelé mají dobré povědomí o situaci na bojišti. „To současná bojová vozidla pěchoty nemají. To jsou vozidla, která pracují separátně bez takových možností mimo vysílačky, které mají k dispozici. (…) Je to technologie sedmdesátých, osmdesátých let,“ míní.

Schopnost vzájemného propojení považuje obecně za hlavní výhodu západní vojenské techniky také politolog a bývalý diplomat Vladimír Votápek. „Moderní obrněnci mají lepší rozděl, lepší schopnost najít protivníka v terénu a především moderní západní obrněnci bojují v roji. Každý tank nebo obrněný transportér je úzce koordinován s ostatními. Tuto schopnost ruští obrněnci zatím nemají. A tak lze očekávat, že v jinak vyrovnaných soubojích budou naše zbraně vítězit,“ srovnal.

Zapojení českého průmyslu

Součástí transakce mají být i offsety, tedy kontrakty na části zakázky, které zadá generální dodavatel v Česku. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v minulosti v parlamentu hovořila o tom, že český průmysl by měl být do dodávek CV90 zapojen ze čtyřiceti procent. Hynek coby představitel českého zbrojního průmyslu nyní zdůraznil, že považuje za zásadní, „jestli bude zachován podíl práce domácího průmyslu“.

Připustil ale také, že i český zbrojní průmysl trápí nedostatek materiálu. „Je obrovská poptávka a my v tom musíme fungovat stejně, jako fungují jiné třeba evropské země. Takže jsou problémy s dodávkami materiálu. Evropská unie se strašně diví, že více než devadesát procent základních surovin nutných pro fungování evropského průmyslu, nejenom obranného, je závislé na dovozech materiálu z ciziny. (…) Ale my jako výrobci obranného průmyslu si s tím nějakým způsobem umíme poradit,“ ujistil.

Západ má podle Hynka ve zbrojní výrobě nevýhodu oproti nesvobodným státům, protože nemůže průmysl ovládat tak důrazně. „Není schopen zvýšit výrobu tak rychle, jak by bylo najednou potřeba. Pro Rusko je to jednodušší, je to autokratická až diktátorská země. Tam se snáz přechází na válečnou výrobu, kdežto v demokracii je to velmi obtížné,“ míní.