Povinná vojna v Evropě ožívá, v Česku zanikla před dvaceti lety

Nahrávám video

Povinné základní vojenské službě v Česku po téměř 140 letech odzvonilo před dvěma desetiletími. Ve světle ruských výhrůžek a imperiálních snah či personálních problémů české armády je však nyní otázka, zda neměla povinná vojna zůstat, opět relevantní. V jiných zemích Evropy ji často obnovují.

Již přímo u podpisu zrušení základní vojenské služby panovaly pochyby, jestli je transformace armády správné rozhodnutí. „Obávám se, že profesionalizací armády my všichni ztrácíme něco, co k životu mladých mužů po generace v dobrém i zlém patřilo. Tato zkušenost může dalším generacím v životě chybět,“ komentoval tehdejší prezident Václav Klaus, který 18. listopadu 2004 podepsal příslušné zákony.

Volání po návratu vojenské služby přibývá ve světle současné napjaté světové bezpečnostní situace. „Je mylné se domnívat, že nám plnění požadavků NATO dát dvě procenta HDP na obranu zajistí bezpečnost. Vidíme to všude ve světě. Naši občané nejsou připraveni na krizové situace. (…) Proto jsem pro znovuzavedení povinné základní vojenské služby,“ prohlásil nedávno senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Díky ní někteří mladí muži vůbec poprvé zjistí, že musí poslouchat,“ dodal s tím, že jim služba dá „schopnost postarat se nejen o sebe, ale i své blízké“.

Podobně se na věc dívá například vládní koordinátor pro potlačování dezinformací Otakar Foltýn. „Samotný institut základní vojenské služby zanikat neměl,“ prohlásil v rozhovoru se serverem Info.cz. Podle něj mělo dojít k její modernizaci a zkrácení třeba na dobu několika měsíců.

Argumentem pro obnovu vojny jsou i personální potíže armády. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se do ní nedaří přilákat tolik lidí, kolik je třeba. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Zůstává otázkou, jak se bude tyto cíle dařit plnit. Letos chtěla armáda získat 2200 lidí, úspěšná bude z 80 procent. I po odečtení těch, co uniformu svléknou a odejdou letos do civilu, by ji mělo nosit celkově o 400 příslušníků více.

Řehka se domnívá, že obnovení povinné vojenské služby není v současnosti reálné. I když se povinná vojenská služba těší u části veřejnosti, která ji zažila, určité nostalgii, obecně je považována za velmi nepopulární, jak částečně dokládají i dobové záběry z roku 2004 s posledními branci, kteří ji zažili.

Nahrávám video

Ačkoli vojáků z povolání v armádě bylo v letech před zrušením vojny podobně, nebo dokonce méně než dnes, počty těch v základní službě dosahovaly několika desítek tisíc, přestože u nich byl pokles rok od roku velmi strmý.

Velikost armády během let od konce povinné služby kolísala, relativně nedávno ale začala opět překračovat hranici 25 tisíc vojáků. Stejně tak počet příslušníků aktivních záloh, tedy těch, kteří procházejí výcvikem a vojensky se nasazují jen při ohrožení státu nebo za válečného stavu, začal citelně růst od roku 2017.

Historie povinné vojny

Na českém území platila všeobecná branná povinnost od roku 1868, tehdy ještě do armády Rakouska-Uherska. Přikročilo se k ní v reakci na prohranou válku s Pruskem. Od té doby se povinná vojenská služba v českých zemích týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři.

Za samostatného Československa byl branný zákon zahrnující všeobecnou brannou povinnost vyhlášen v roce 1920. Délka služby byla stanovena zpočátku na 14 měsíců, ovšem dočasně prodloužena. Od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců a od roku 1933 s ohledem na mezinárodní situaci dva roky.

Komunistický režim přijal nový branný zákon v roce 1949, ten se v následujících desetiletích několikrát novelizoval. Zpočátku stanovil délku základní vojenské služby pro muže od 17 do 60 let na 24 měsíců.

Další změna nastala po sametové revoluci v roce 1990. Základní vojenská služba trvala 18 měsíců. V dalších letech došlo k jejímu zkrácení, až k 31. prosinci 2004 zanikla úplně. Od roku 2005 má tedy Česko profesionální armádu, tedy takovou, která sestává z plně vycvičených vojáků zaměstnaných na plný úvazek.

Povinná služba v Evropě

Povinná vojenská služba aktuálně platí v sedmnácti evropských zemích a také v Gruzii. Řada z nich, například Litva, Gruzie a Lotyšsko, se k ní vrátily poměrně nedávno. Horkým tématem zůstává třeba v Polsku, Německu či Francii.

Ve Švédsku, stejně jako v Norsku se týká i žen. V Nizozemsku povinnost sice platí, ale země ji – zatím – nevynucuje. V řadě států je navíc služba výběrová – to znamená, že nakonec nenastoupí všichni. Od příštího roku povinnou vojnu obnoví Chorvatsko, zvažuje to i Srbsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 41 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 58 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...