Státní pozemkový úřad podal žalobu kvůli vydání nezastavěných pozemků v pražské Březiněvsi řádu maltézským rytířům, o které rozhodla pražská pobočka úřadu. Rytíři žádali v Březiněvsi a v Ďáblicích o pozemky o výměře 180 hektarů, žaloba se týká pozemku velkého 0,8 hektaru. Jde o první žalobu, kterou úřad kvůli rozhodnutí některé své pobočky podal.
„Zákon tuto možnost dává, musíme vidět SPÚ v jeho dvojité roli. Z jedné strany je to povinná osoba, z druhé strany správní orgán na úrovni krajů,“ uvedla ředitelka úřadu Svatava Maradová.
Žalobu úřad podal proto, aby mohly být vyloučeny případné pochybnosti o rozhodnutí. Mohly by se podle ní týkat zejména otázky nástupnictví řádu a posouzení případné majetkové křivdy, která má být zákonem napravena.
Zmíněných 0,8 hektaru se podle Maradové sice nachází v zastavitelném území obce, nikoli ale zastavitelném veřejně prospěšnou stavbou. Jde o budovu bývalého březiněvského statku, ve kterém je dnes mimo jiné několik bytů.
Úřad v listopadu rozhodl o 126 hektarech
Maltézský řád požádal v rámci vyrovnání se státem o 180 hektarů v pražských čtvrtích Březiněves a Ďáblice. Na konci listopadu rozhodl pozemkový úřad o 126 hektarech, z toho u 24 hektarů řízení zastavil a pozemky nevydal, neboť jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob.
Zároveň rozhodl o tom, že řádu nevydá deset hektarů pozemků „z důvodu jejich zastavěnosti a potřebě pro budoucí výstavbu veřejně prospěšných dopravních staveb“, zejména Pražského silničního okruhu.
Naopak pozemkový úřad musel maltézským rytířům vydat třeba část pozemku, na kterém se plánuje výstavba školy a školky. Jde totiž o stavby veřejného vybavení a zákon o majetkovém vyrovnání vydání pozemků pro stavby takového charakteru ukládá. Nepřipouští pouze vydávání pozemků potřebných pro dopravní nebo technické stavby, což škola není, uvedl úřad.
Podle starosty Březiněvsi Jiřího Haramula (ANO) bude mít rozhodnutí úřadu obrovský vliv na rozvoj městské části. „Když jsme před deseti lety tvořili územní plán, nepočítali jsme s tím, že by byla prolomena hranice 25. února 1948,“ kritizoval v listopadu starosta. Teď rozhodnutí o žalobě uvítal: „Tento rozpor by měl posoudit nezávislý soud a hodnotím to kladně, že vedení Státního pozemkového úřadu se rozhodlo tuto kauzu nechat posoudit soudu.“
Jenže podle pozemkového úřadu byl restituční nárok podle zákona splněn. Nemovitosti byly řádu zabaveny rozhodnutím ze dne 24. února 1948, přičemž rozhodné období pro restituci začíná 25. únorem; rozhodnutí ale podle úřadu nabylo právní moci až 5. března 1948, proto tedy spadá do rozhodného období. „V rámci správního řízení byl shromážděn rozsáhlý důkazní materiál, z něhož vyplývá oprávněnost restituce v tomto případě,“ konstatuje ředitel krajského pozemkového úřadu pro Prahu Jiří Veselý.
