Pozitivních testů bylo skoro 60 tisíc. V úterý se spustí předregistrace na vakcínu od Novavaxu

Jen od začátku tohoto týdne denní nárůst množství nově potvrzených případů nákazy vzrostl o osmdesát procent. Už v pondělí bylo překonáno předchozí maximum v denním počtu nově nakažených, když bylo potvrzeno 30 380 případů, a znovu pak v úterý s 39 634 případy. V obou dnech pak bylo také ještě několik tisíc případů reinfekce. 

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek řekl ve čtvrtek Českému rozhlasu – Radiožurnálu, že současná vlna epidemie bude kulminovat na přelomu ledna a února. „Možná ještě do konce příštího týdne budeme vidět nárůst,“ uvedl. Vysoké denní nárůsty nově potvrzených případů nákazy podle něj souvisí s šířením nakažlivější varianty koronaviru omikron, ale částečně i s plošným testováním.  

Zvyšuje se i množství případů opakované nákazy u již dříve pozitivně testovaných lidí, které ministerstvo nezahrnuje do denního přírůstku nově nakažených. Ve středu počet reinfekcí činil 4945 případů, asi o sedm procent více než před týdnem. Celkem bylo opakovaných nákaz zatím zaznamenáno přes 71 tisíc.

Dál roste i incidenční číslo, tedy počet nových případů covidu za posledních sedm dní na každých sto tisíc obyvatel. Ke čtvrtku se ze středečních 1689 zvýšilo na rekordní hodnotu 1957 případů. Incidenční číslo stouplo ve všech regionech. Nejvyšší je stále v Praze s 2868 případy a nejnižší na Vysočině s 1374 případy.

Více hospitalizovaných v mezitýdenním srovnání

Znovu začaly spíše stoupat také počty lidí, kteří s covidem skončili v nemocnicích. Hospitalizovaných zatím převážně ubývalo, a to už zhruba od začátku loňského prosince, kdy jich bylo kolem sedmi tisíc, z toho přes tisíc ve vážném stavu.

Od pondělka ale podle aktualizovaných údajů ministerstva hospitalizovaných ve srovnání s předchozím týdnem přibývá. Navzdory nárůstu celkového počtu těch v nemocnicích však dále klesá množství lidí ve vážném stavu. Na začátku předchozího týdne jich bylo skoro tři sta, kdežto nyní kolem dvou set.

Ve středu stoupl oproti předešlému týdnu asi o čtvrtinu počet testovaných. Provedeno bylo téměř 135 tisíc PCR testů a 18 tisíc antigenních. I přes nárůst počtu testů však rekordně vzrostly podíly potvrzených případů nákazy na množství testovaných.

U preventivních a plošných testů, kterých se provádí nejvíce, podíl pozitivně testovaných vzrostl z 13,77 procenta za předchozí středu na 26,76 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z 23,39 procenta na 36,25 procenta.

U preventivní i epidemiologické kategorie testů jde o nejvyšší podíly pozitivních od 1. června 2020, tedy za celou dobu, kdy jsou data pro jednotlivé kategorie k dispozici. Podíl pozitivních u diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 34,73 na 49,72 procenta, což je nejvíce od 31. prosince 2020.

Ministerstvo zdravotnictví od pondělí zruší podrobnější vyšetřování pozitivních vzorků diskriminačními PCR testy, které mohou ukázat podezření na některou z variant koronaviru. Vyplývá to ze zveřejněného zrušení mimořádného opatření. V současné době se tak vyšetřují všechny vzorky u lidí s příznaky. Kvůli plošnému rozšíření varianty koronaviru omikron už nejsou nezbytné, jejich zrušením se uvolní kapacity testování.

Očkování zpomaluje

Za celou dobu epidemie v Česku od začátku března 2020 bylo zaznamenáno téměř 2,89 milionu případů nákazy a zemřelo 37 114 lidí s covidem-19. Navzdory rekordním nárůstům množství nakažených počty dalších úmrtí s covidem-19 nadále klesají. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů ministerstva 115 lidí, což bylo o dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.

Za celou dobu očkování od konce roku 2020 bylo podáno přes 16,9 milionu dávek vakcín. Plně naočkováno je asi 6,8 milionu lidí. Denní počet podaných vakcín už více než dva týdny postupně klesá.

Ve středu dostalo vakcínu 37 720 lidí, což bylo o 28 procent méně než před týdnem. Většinu očkovaných za den tvoří v současnosti již plně naočkovaní lidé, kteří dostávají posilující dávku vakcíny. Dohromady dostalo posilující dávku asi 3,6 milionu lidí, tedy více než polovina plně očkovaných.

Současné zpomalení počtu nově očkovaných dal ministr zdravotnictví Válek do souvislosti s tím, že v Česku vrcholí aktuální vlna epidemie koronaviru, takže lidé jsou v karanténě či izolaci a s prodělanou nemocí covid-19 nebudou půl roku očkování potřebovat. „Nejpozději za tři týdny bude ta vlna za námi,“ míní Válek. Důležité pak podle něj bude připravit se na možnou další podzimní vlnu a případné přeočkování. Na neočkované je zaměřena cílená kampaň prostřednictvím textových zpráv a praktických lékařů, dodal.

Válek: Novavaxem by se mohlo začít očkovat v březnu

Ministr zdravotnictví ve čtvrtek na tiskové konferenci oznámil, že předregistrace vakcínou Novavaxu bude možná od úterý 1. února. Doplnil, že jde o vakcínu schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). „Jedná se o proteinovou vakcínu, která má srovnatelnou efektivitu a bezpečnost jako mRNA vakcína. Jde o dvoufázovou vakcínu, interval mezi dávkami je 21 dnů. Používá se primárně k očkování dospělých,“ vysvětlil Válek.

Zatím podle něj není jasné, jestli se s ní bude i přeočkovávat. Jako lékař se ale domnívá, že by to mělo být možné, včetně podání této vakcíny po očkování mRNA vakcínami jako boosteru.

Válek věří, že první zájemci budou očkováni v prvních březnových týdnech. Poslancům v rámci interpelací řekl, že toto očkování by podle odhadů mohlo podstoupit až půl milionu lidí. Předregistrace na webu na webu Centrálního rezervačního systému ukážou podle náměstka ministra Josefa Pavlovice (Piráti) zájem o novou vakcínu podle krajů, lidé pak budou informováni, kde a kdy se mohou nechat očkovat.

„Domnívám se a jsem o tom přesvědčený, že vakcína je vhodná pro všechny, kteří se zatím z nějakých důvodů nechtěli nechat očkovat, mají řekněme obavy z modernějších mRNA vakcín. Pro ty, kteří si chtěli vybrat vakcínu firmy Novavax, klasickou vakcínu, která je navíc částečně vyráběna na území České republiky, myslím, že tato nabídka bude sloužit,“ míní ministr. Část vakcíny – její spike proteiny – se vyrábí v závodě v obci Bohumil, která je součástí středočeských Jevan.

Nákaza omikronem bude v Česku podle ministra zdravotnictví vrcholit v příštím týdnu. „Tento týden počítám do konce týdne s čísly kolem osmdesáti tisíc. Čím budou nižší, tím lépe situaci zvládáme,“ nastínil Válek. Do pětadevadesáti tisíc případů budou podle něj ještě stačit současná opatření. Doplnil, že současná kapacita PCR testování je zhruba dvě stě tisíc testů denně. Zachytit může až sto dvacet tisíc pozitivních testů denně.

Zatím podle Válka nenarůstá počet vážně nemocných a zemřelých. „Budeme čekat ve druhém týdnu v únoru, jak se situace bude vyvíjet,“ dodal. Očekává, že v půlce února bude mít k dispozici přesné vyhodnocení epidemiologické situace, na jehož základě bude moct navrhnout vládě, jak postupovat dál ohledně proticovidových opatření. Zmínil, že v případě příznivého vývoje by k uvolnění opatření mohlo dojít 1. března. 

Evropská léková agentura doporučila schválit v EU paxlovid

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve čtvrtek doporučila paxlovid od firmy Pfizer ke schválení v Evropské unii. Jde o první medikament proti covidu-19 podávaný ve formě tabletek, který EMA doporučila. Podle ní paxlovid může u pacientů s covidem-19 zabránit závažnému průběhu onemocnění a hospitalizaci.

Odborníci lékového regulačního úřadu doporučují, aby lék dostávali dospělí, kteří nepotřebují kyslík a kterým hrozí větší riziko závažného průběhu covidu-19. Vyzdvihují jeho vysokou účinnost a mírné vedlejší účinky. „Na základě laboratorních studií se očekává, že působí i proti omikronu a dalším variantám,“ uvedli experti EMA podle agentury DPA. Nyní musí doporučení schválit ještě Evropská komise, což se považuje za formalitu.

Ministr Válek uvedl, že zatím nemá Česko uzavřenou smlouvu s firmou Pfizer na dodávku léku paxlovid. Podmínky smlouvy podle něj není možné zveřejnit. Zatím není jasné, kdy bude dodaný. „Proto o tom jedná celá Evropská unie společně. Já jsem uvolnil z rozpočtu Všeobecné zdravotní pojišťovny, po dohodě s jejím vedením, miliardu korun. Teď záleží na tom, kdy firma podepíše smlouvu s EU,“ dodal. Nemocnice ale podle něj mají jiné léky, kterými mohou pacienty s covidem-19 léčit. Léčebné protokoly mají nastavené také praktičtí lékaři.

Platnost pandemického zákona chce koalice omezit letošním rokem

Platnost pandemického zákona by měla skončit s letošním rokem, dohodla se na tom vládní koalice SPOLU, Pirátů a STAN. V pořadu Českého rozhlasu Radiožurnálu to ve čtvrtek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Doufá, že v souvislosti s vývojem epidemie covidu normu už nebude stát potřebovat, musí být ale připraven. „Domluvili jsme se na tom, že upravíme dobu účinnosti,“ uvedl. Nevyloučil ani diskusi o dalších změnách. Vláda původně navrhla, aby bylo možné vydávat mimořádná opatření podle pandemického zákona neomezenou dobu.

Projednání vládní předlohy na schůzi v tomto týdnu zablokovali poslanci opozičního hnutí SPD, výhrady k ní má také opoziční ANO. Schůzi sněmovny ke sporné novele pandemického zákona svolala předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na úterý 1. února. Vláda chce, aby dolní komora schválila pandemickou novelu zrychleně ve stavu legislativní nouze. „Končí s posledním únorem, tak s tím musíme něco udělat,“ poznamenal Fiala.

Školy žádají rychlejší schvalování mimořádné výuky na dálku

Současná epidemická situace ve školách si vyžaduje co nejrychlejší schválení zákona o mimořádném ředitelském volnu a výuce na dálku, řekl předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. Školy by podle něj uvítaly, kdyby Senát hlasoval o návrhu zákona dřív než příští čtvrtek. Ředitelé nechtějí vyhlašovat volno nebo žádat ministerstvo školství o změnu organizace školního roku, protože to by znamenalo přerušení výuky. Vzhledem k obtížnosti zajištění prezenčního vzdělávání a bezpečného prostředí ve školách by ale podle Zajíčka někde už nyní pomohlo, kdyby mohli rozhodnout o převedení výuky do on-line prostředí.

Zákon, na jehož základě by měli mít ředitelé škol možnost vyhlásit kvůli epidemické situaci až deset dní mimořádného volna nebo distanční výuky, schválila vláda ve středu 19. ledna a sněmovna toto úterý. Kancelář Senátu ve středu oznámila, že senátoři budou o návrhu hlasovat ve čtvrtek 3. února. Očekává se, že normu schválí beze změn.

Podle ministerstva školství mají školy nyní možnost řešit nedostatek učitelů kvůli covidu-19 buď vyhlášením až pěti dnů běžného ředitelského volna nebo tím, že požádají úřad o změnu organizace školního roku. Takové řešení ale podle Zajíčka školám nevyhovuje. „Nepotřebujeme poslat děti na týden na prázdniny navíc. Chceme učit aspoň distančně, protože to je pořád lepší než to, co máme teď,“ řekl.

Domovy pro seniory v problémech

Dvanáctihodinové služby i ve dnech, kdy mají mít volno, tak teď vypadá nasazení pečovatelů v některých domovech pro seniory. Kvůli omikronu zařízením chybí až pětina pracovníků přímé péče. ČT to potvrdila polovina z šestnácti oslovených domovů. Zavádějí kvůli tomu vlastní opatření a krizové scénáře.

Pozitivní test, nařízená karanténa nebo dítě, které kvůli pozitivnímu kontaktu ve škole náhle přejde na domácí výuku, jsou nejčastější důvody, proč teď chybí v domovech pro seniory pečovatelé. „U nás je to aktuálně deset lidí z padesáti,“ uvedl ředitel Domova seniorů Karlovy Vary Pavel Kyzlink.

Pražský domov Sue Ryder pociťuje projevy omikronové vlny napříč celou organizací, uvedla vedoucí komunikace Denisa Ratajová. Podle ředitele neziskové organizace Sue Ryder Matěje Lejsala nyní chybí deset procent pracovníků přímé péče, protože jsou v karanténě.

Oslovené domovy, kterým chybí zaměstnanci nebo mají pozitivně testované klienty, přešly na krizové scénáře. Snaží se tak předejít dramatickému průběhu. „Zpřísnili jsme pravidla pro všechny návštěvníky. Zvedla se vlna nevole. Rodiny to vnímají i negativně, ale nám to pomohlo,“ sdělil ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek Petr Kuchta.

Minulý týden měli ve frýdecko-místeckém domově dva pozitivní zaměstnance. Tento týden je jich podle Kuchty už pět. Přítomní pečovatelé proto pracují i ve dnech, kdy měli mít volno. Více směn teď musí odpracovat také pečovatelé z Domova seniorů Karlovy Vary. Ředitel Kyzlink uvedl, že jejich zařízení zavedlo kvůli čtyřem pozitivním klientům ještě další opatření navíc.

Síť kasin dostala z Antiviru téměř čtvrt miliardy, nejvíc měla Škoda

Největším příjemcem peněz z programu Antivirus byla automobilka Škoda. Stát jí v době epidemie na mzdy poskytl přes 1,33 miliardy korun. Druhou nejvyšší podporu získala společnost HP TRONIC Zlín, pod kterou spadá Datart či některé e-shopy s elektronikou a spotřebiči. Z veřejných peněz na výdělky dostala 252,8 milionu korun.

Třetí nejvyšší částku čerpalo Paradise Casino Admiral, a to téměř 226,5 milionu. V první dvacítce příjemců jsou například i České dráhy, další síť kasin, některé obchodní řetězce, Smartwings či pražské letiště. Sdělilo to ministerstvo práce, které vychází z údajů Úřadu práce.

Mluvčí resortu Eva Davidová upozornila na to, že částky ještě nemusejí být konečné. „S ohledem na možné kontroly, které v některých případech mohou vést k povinnosti vrátit část těchto příjmů,“ podotkla mluvčí.

Antivirus měl bránit propouštění. Firmy, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize, z něj mohly získat příspěvky na mzdy a náhrady mezd. Peníze se vyplácely za dobu od vyhlášení prvního nouzového stavu, tedy od předloňského 12. března.

Záruční programy u konce

Podnikatelé ze záručních programů Covid II, III, Praha a plus k 31. prosinci podle aktuálních dat České národní banky (ČNB) získali 72,4 miliardy korun. Banky ke stejnému datu schválily žádosti o úvěry se státní zárukou za zhruba 81,1 miliardy korun. Čerpání od naposledy zveřejněných údajů k 15. prosinci do konce prosince vzrostlo o 2,4 miliardy korun, objem schválených žádostí stoupl o 2,6 miliardy korun.

Ve srovnání s předchozími měsíci jde v obou případech o výraznější nárůst, dříve se pohyboval většinou kolem jedné miliardy korun. Příjem žádostí do posledních otevřených programů skončil na konci roku.

Nejvíce peněz čerpaly podniky ve zpracovatelském průmyslu, a to 28,5 miliardy korun. Podnikatelé ve velkoobchodě, maloobchodě, opravách a údržbě motorových vozidel získali 19,5 miliardy korun. Firmy působící ve stavebnictví čerpaly 7,5 miliardy korun.

Živnostníci a firmy s až pěti sty zaměstnanci mohli do 31. prosince podávat žádosti o půjčky z programu Covid III. Na provozní výdaje mohli získat nejvýše 50 milionů korun, na investice činila maximální výše úvěru 90 milionů korun. Za půjčky ručí stát prostřednictvím Národní rozvojové banky (NRB).