Pracovitost a úsilí dopátrat se jádra věci. To je masarykovské „DNA“, říká pravnučka T. G. Masaryka

Před 170 lety se narodil Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel československého státu. Za první republiky byl nazýván „tatíček Masaryk “ a „prezident Osvoboditel“. Dodnes je pro mnoho lidí symbolem demokracie, humanity a mravnosti. Jak jej ale vnímala jeho vlastní rodina? S pravnučkou T. G. Masaryka Charlottou Kotíkovou, která žije v USA, si povídal redaktor ČT Ondřej Topinka.

Vy jste se narodila tři roky po smrti T. G. Masaryka. Kdy jste zjistila, kdo byl váš praděda a jakou byl osobností?
To jsem zjistila velice brzo, v době, kdy začínají děti vnímat cokoliv kolem sebe, protože jsme měli všude jeho portréty, tak jsem se musela automaticky zeptat, kdo to je. A bylo mi řečeno, kdo to byl. To muselo být někdy mezi druhým a třetím rokem.

Existuje nějaká historka, která o něm kolovala ve vaší rodině, kterou veřejnost nezná?
Mluvilo se o něm hodně s obdivem, ale také s tím, že byl přísný člověk. Když tam jely máma s tetou do Lán na návštěvu, tak vždycky očekával, že budou vědět o současné situaci nejen v Čechách, ale i po celém světě. Že budou mít načtené všechny nové knihy, které vyšly a že budou vědět o výstavách, které se konaly. Prostě byl to člověk, který nelenil, a který se snažil vědět všechno, co se kolem něj děje, a očekával, že i všichni ostatní budou vědět všechno, co se kolem děje.

Vy jste vyrůstala v době rostoucí komunistické totality. Jaké to bylo žít v rodině s takovou historií?
To bylo zajímavé ze všech stran. Někdy se lidé báli se mnou mluvit, a někdy zase naopak si toho hodně vážili. My to ale brali sportovně, protože každý se narodí do nějaké rodiny a nemá na to vliv, do jaké, bere to prostě tak, jak to je. Byly ale samozřejmě i nepříjemnosti. Když jsem žádala o něco ve škole, vždycky tam bylo napsáno, matka – taky jsem se nemohla oficiálně jmenovat Charlotta, oficiálně jsem se jmenovala Karla, protože za Němců jsem se nemohla jmenovat Charlotta – matka Karly Pocheové je Herberta Masaryková, vykřičník. No a tím všecko skončilo.

Jak odkaz vašeho pradědečka vykládal tehdejší režim?
Já bych řekla, že to vykládal tak, že to byl zloduch. Ale záleželo na učiteli nebo záleželo na lidech, se kterými se člověk stýkal. Někteří mlčeli a někteří prostě se „podepsali“ tomu pohledu, že střílel do dělníků a že byl zloduch. A někteří ho obdivovali, ale tajně, aby z toho neměli nepříjemnosti, takže to byla taková matoucí situace pro dítě. Ale u nás doma jsme s tím neměli problémy, protože jsme věděli, že jsme na tak nízkém žebříčku, v nomenklatuře té doby, že se nám už zas tak úplně nemůže nic moc víc stát, kromě toho jít do vězení, a to se, zaplať pánbůh, nestalo.

Ve třiceti letech jste emigrovala. Bylo psychologickou překážkou to, že opouštíte stát, který zakládal váš příbuzný?
V té době jsem neuvažovala o tom… příbuzným. Spíše jsem uvažovala o tom, že odcházet ze země, která potřebovala lidi, aby tam zůstali a pracovali na tom, aby se to nějak vylepšilo, tak to mě mrzelo. A s tím mám trochu problém i dnes.

Změnil se v něčem váš pohled na Tomáše Garrigua Masaryka po emigraci?
V zahraničí se člověk o něm moc nedozví, protože střední Evropa ve Spojených státech je neznámá veličina, takže to žádný vývoj v mém nazíraní na jeho osobu neznamenalo. Byl člověk, který neuvěřitelně pracoval, nebál se, to jsem se dozvěděla doma a to se mnou šlo a pořád jde dál. Na tom se nic nemění.

Řekla jste, že byste chtěla znova otevřít vyšetřování smrti Jana Masaryka (syn T. G. Masaryka, někdejší československý ministr zahraničí a prastrýc Charlotty Kotíkové – pozn.redakce). Máte pocit, že po tolika letech se dá ještě na něco přijít, že to má ještě smysl?
Já bych byla pro, aby se to vyšetřovalo absolutně nejsprávnějším způsobem, to znamená soudy v České republice, když rozhodnou jakkoliv, tak jaksi z nejvyšších míst. A bylo by zajímavé vědět, co se tam stalo v noci z 9. na 10. března (v roce 1948 – pozn. red.). Jestli se to někdy dozvíme, to je ale velká otázka.

Ptal se někdo vás jako rodiny, co jste viděli?
My jsme byli mimo Prahu, přijel šofér z ministerstva a oznámil, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu, čemuž rodina nikdy nevěřila. Dospělí odjeli do Prahy a já jsem zůstala na vesničce Rybné nad Zdobnicí, a potom jsem přijela až na pohřeb. Ale že by to byla sebevražda, tomu jsme v rodině nevěřili.

Co byste označila za masarykovskou DNA, která se line rodinnou historií?
To je hrozně rozdílné, protože jak každý člověk je jiný, DNA se smíchávají různě a vyrážejí v jedné postavě tak a v druhé osobnosti jinak. Řekla bych, že u všech byla obrovská zvědavost se dozvědět to, co se ve světě děje a co je nejnovější, ať je to ve vědeckém světě, uměleckém světě, prostě informace, informace, informace. A u některých byla taková houževnatost a zavilost, zavilost pracovní, ne negativní, ale prostě dopátrat se věcí, a snažit se dělat věci co nejvíce můžu, i když to někdy člověka vyčerpává neuvěřitelným způsobem. To je hodně po panu prezidentovi, protože ten pracoval 24/7, co to prostě šlo. Takže pracovitost a dopátrat se toho jádra věci, to by se dalo říct, že to je nějaká DNA.

A jsou podle vás tyto hodnoty v dnešní společnosti dostatečně zastoupeny?
Někteří lidé jsou velice významní touhle schopností analyzovat věci a pak z toho, co se dozvědí, dělat syntézu; někteří méně, tak jak je to po celém světě. Ale já bych neřekla, že to je horší nebo lepší, prostě vše záleží na možnostech, které lidé mají a jakým způsobem se rozhodnou svůj život vést. A také na tom, jak jsou schopni věci chápat a analyzovat. Já bych to neviděla vše černé, ovšem já jsem optimista a s tím se nedá už nic dělat.

Národní muzeum teď digitalizovalo fonografické válečky ze 7. března 1930, měla jste je možnost slyšet? T. G. Masaryk v nich popisuje potřebu podpory školství, vědy a obecně ten jeho projev má být dost nadčasový.
Neslyšela, bohužel ne, ale ráda si to poslechnu, až to bude dostupné, protože to je moc zajímavé, financovat výzkum, vědu, školství, tak to sedí na to, co jsem doma slyšela, jak on věci viděl. Jeho věci hrozně zajímaly a chtěl, aby byly lepší a lepší. A také jedna věc, co jsem si já tak nějak vymyslela, protože on si vždy věci organizoval a tenkrát vše bylo na papíře, tak on papíry měl rozděleny do holubníku. A já jsem si říkala, to by byl člověk, který by používal „computery“, od začátku, kdyby se mu to dostalo do ruky, tak by se to naučil a jel by s tím a vše by si to perfektně zorganizoval.

Jak se vám žije s tím, že se vás někdo neustále ptá na člověka, kterého vy jste neměla ani možnost potkat, a neustále slýcháte, že jste nositelkou odkazu T. G. Masaryka?
V první řadě, tady v Americe to nikoho opravdu moc nezajímá. A já myslím, že se s tím žije normálně, všichni máme příbuzné, všichni jsme z nějaké rodiny a ta rodina pro nás něco znamená a někdy je to prezident a někdy ne. Beru to ležérně, samozřejmě si toho vážím, snažím se nedělat věci, které by mohly odkaz pošpinit, nebo nebyly by dobré pro odkaz celé rodiny. To není jen pan prezident, člověk musí mít úctu ke svým předkům a rodině a tak to beru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 34 mminutami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 36 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 3 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 6 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 7 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.