Pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb je vysoká, řekl Rusnok

Nahrávám video

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.

Inflace je v Česku podle Rusnoka z části tvořena také inflačním očekáváním. Obchodníci předpokládají, že ceny budou dále růst, a proto je již nyní zvedají v očekávání vyšších vstupních nákladů, aby si připravili rezervu na nejistou dobu.

„To je jeden z důvodů, proč tak strašně apelujeme na to, že musíme bohužel, je to nepříjemné, tlačit sazbami proti těm inflačním očekáváním, aby si prostě někdo nemyslel, že to tady bude natrvalo a že s tím začneme žít,“ zdůvodňuje guvernér ČNB.

Na otázku, zda se ještě v červnu, dříve než Rusnoka v čele ČNB nahradí Aleš Michl, zvedne základní úroková sazba, současný guvernér reagoval tím, že pokud nenastane v trendu vývoje ekonomiky zásadní zlom, je pravděpodobnost jejího růstu velmi vysoká. Může se tak stát, že ze současných 5,75 procenta se posune na více než šest.

Naposledy rada banka zvýšila úrokovou sazbu na jednání 5. května, kdy stoupla o 0,75 procentního bodu. Takto vysoko byla naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Červnové zasedání bude pro Rusnoka jako guvernéra poslední.

Nový guvernér a stávající člen bankovní rady Michl již avizoval, že na svém prvním měnovém zasedání v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.

Domácí inflační tlaky

Ekonomka Helena Horská, která byla rovněž hostem diskusního pořadu, dodává, že inflace roste rychleji v oblastech odívání, obuvi, elektroniky a dopravy, kde ji ovlivňují drahé pohonné hmoty. „To jsou oblasti, kde můžeme identifikovat domácí inflační tlaky, nemáme pouze z venku dovezenou inflaci, ale i tu doma upečenou,“ tvrdí ekonomka.

Podle Horské je však těžké rozklíčovat, zda ceny rostou kvůli vyšším maržím, z důvodu kompenzace výpadků tržeb během pandemie koronaviru nebo třeba růstem mezd. Růst jednotkových mzdových nákladů byl podle ní vysoký i v případě Lotyšska, Litvy a Estonska, což jsou státy, které se společně s Českem potýkají s nejvyšší inflací v Evropě.

Další host Otázek Václava Moravce, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, souhlasí s tím, že se na zvyšování cen podílí inflační očekávání. Sám předpokládá, že se růst cenové hladiny dostane až na patnáct procent.

„Život lidí je opravdu ohrožen, lidé se bojí budoucnosti. Nervozita je obrovská,“ varuje Středula a vyzývá vládu k zastavení „cenové pandemie“.

I Horská tvrdí, že inflace může dosáhnout patnácti procent, pokud nepřijde nějaký další šok. Vyzývá proto k sociálnímu dialogu, kterého by se vedle vlády, odborů a zaměstnavatelů účastnili i zástupci ČNB. „Inflace je kombinací mnoha faktorů a nelze ji řešit jenom například zvyšováním úrokových sazeb nebo jenom omezováním spotřebních daní či jakýchkoliv jiných daní,“ říká ekonomka.

Nahrávám video

Hrozba stagflace

Ekonomiku by mohla ohrozit také stagflace, tedy kombinace nulového či záporného růstu HDP a vysoké inflace. Že se jí Česko v následujících dvou čtvrtletích nevyhne, připouští i Rusnok. „Není to ale prosím ta stagflace, kterou si přečteme v učebnicích. To byly doby, kdy bylo dvacet procent lidí nezaměstnaných a kdy ekonomiky skutečně bojovaly s jakoukoliv poptávkou,“ srovnává guvernér.

Poptávka je podle šéfa ČNB v současnosti stále silná, a to zejména v průmyslu. Příští rok by navíc podle jeho odhadů měl být ekonomicky lepší. Horská však předpokládá, že se hospodářské šoky propíšou i do dalšího roku a stagflace bude trvat déle. Souhlasí však s tím, že situace nebude tak dramatická.

Pokud chce vláda lidem pomoci, měla by změnit státní rozpočet a prohloubit deficit, myslí si Středula. „To, co předvídáme, má obrovskou míru nejistoty. Může dojít k výpadku na světových trzích, může pokračovat válečný konflikt, může nám vypadnout spoustu dalších komodit,“ komentuje ekonomické výhledy odborový předák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...