Právo mít zbraň bude zákonem výslovně zaručeno, schválil Senát

Senátoři schválili, že právo nosit zbraň bude zákonem výslovně zaručeno. Také odsouhlasili, že očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a podpořili i vyplácení dlužného výživného. Naopak odmítli zrychleně projednat novelu krizového zákona, která zavádí až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření. Senát zamítl pro zbytečnost zákon o sbírce obecních a krajských vyhlášek, která by měla fungovat od roku 2022.

Senát schválil zaručené právo mít zbraň v novele, která zavede do českého práva nové kategorie zbraní kvůli sporné směrnici Evropské unie. Ustanovení je reakcí na její odzbrojovací tendence. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Zákon bude nově obsahovat ustanovení, podle něhož „právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem“. Součástí novely je i nová evropská úprava, která se týká technických požadavků na poplašné a signální zbraně a pro označování palných zbraní.

Platnost zbrojních průkazů zůstane desetiletá. Zachování této platnosti bylo sněmovnou schváleno s tím, že policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky.

Nová pravidla mají na rozdíl od původního vládního návrhu umožnit například používat tlumiče hluku výstřelu či zaměřovače pro noční vidění. Zjednodušen bude způsob likvidace zbraní nebo jejich prezentace.

Novela má také jednoznačně umožnit biatlonistům a biatlonistkám viditelné nošení jejich zbraní během jejich závodů. Zákon má také zavést požadavky na střelnice. Majitelé také budou mít na určité typy zbraní nově ohlašovací povinnost, jedná se o historické, znehodnocené, nebo plynové zbraně.

Očkování proti koronaviru bude dobrovolné

Senátoři se věnovali také očkování proti koronaviru, které podle nich nebude povinné. Jeho dobrovolnost a zákaz diskriminace neočkovaných lidí ale v zákoně o pravidlech pro nákup a distribuci vakcín nebude výslovně stanovena.

Senátoři se přeli o to, zda má být spolu s výslovnou dobrovolností očkování uzákoněn zákaz diskriminace neočkovaných lidí například na trhu práce. Požadovala to zejména ODS s ohledem na to, že povinnost očkování by mohla být zavedena dodatečně na základě zákona o zdraví lidu. Posílilo by to důvěru lidí. „Vládní opatření jsou zdrojem nedůvěry. Někdy jsou postavené způsobem, který není rovným přístupem ke všem postiženým koronavirovou krizí,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Vakcíny zakoupí stát na základě objednávky Evropské unie. Očkování všech obyvatel by mohlo stát až pět miliard korun, pokud by byly nutné dvě dávky.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by první očkovací látky měly být schváleny Evropskou lékovou agenturou 21. prosince a do konce roku by se do Česka mělo dostat prvních 9750 dávek.

Lékař nebo očkovací centrum od zdravotní pojišťovny dostane za aplikaci vakcíny 223 korun jako za každé jiné očkování. Návrh zákona předpokládá i odškodnění za případnou újmu způsobenou očkováním. Postupovat se má podle zákona o náhradách za újmu při povinných očkováních.

Medici budou moci zastat pozici praktické sestry

Senát také zrychleně schválil vládní novelu, podle níž někteří studenti medicíny budou moci zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Nyní mohou medici působit jen jako sanitáři nebo ošetřovatelé.

V pozici praktické sestry budou moci podle předlohy pracovat studenti medicíny, kteří mají za sebou osm semestrů studia a zkoušky z ošetřovatelství či péče o nemocné. Piráti ve sněmovně do zákona prosadili dodatek, podle kterého budou moci studenti po absolvování čtyř semestrů programu zubního lékařství a po zkoušce z preklinického zubního lékařství pracovat jako zubní instrumentáři.

Praktická sestra je nelékařské povolání, které vzniklo kvůli sladění s unijními směrnicemi o uznávání odborných kvalifikací. Praktické sestry mohou vykonávat méně kvalifikované činnosti než takzvané všeobecné sestry, které získaly vzdělání na vysoké nebo vyšší odborné škole. 

Krizový zákon

Vláda předložila novelu krizového zákona kvůli tomu, že za porušení opatření lze nyní sankcionovat jednotlivé občany, ale ne firmy. Podle senátorů je výše pokuty neúměrně přísná a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady opatření. Kritici poukazovali i na to, že vládní opatření se přijímají a mění prakticky každý týden.

Vláda původně požadovala v novele zvýšit i horní hranici pokut pro jednotlivce z 20 tisíc korun na 50 tisíc korun, poslanci to ale odmítli. Pokuty je možné udělit nejen za porušování protikoronavirových omezení, ale i za další prohřešky proti krizovému zákonu. Jde například o neuposlechnutí výzvy úřadů zaevidovat se kvůli uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci.

Náhradní výživné

Horní komora souhlasila s novelou, podle které za neplatiče alimentů bude výživné na děti ve výši až tři tisíce korun měsíčně platit stát. Po dlužnících bude pak peníze vymáhat. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) to uvítala. „Po 15 letech je tu konečně pomoc pro asi 24 tisíc dětí, a to je skvělá zpráva,“ uvedla Maláčová.

Podmínkou poskytnutí náhradního výživného bude podle předlohy to, že rodič samoživitel už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo soudně. O alimenty by žádal krajský úřad práce. Ten by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku, a to nejvyše dva roky. Pokud druhý rodič poslal na výživném jen část peněz, stát by doplatil zbytek do stanovené částky tři tisíce korun. Pokladnu to bude stát podle ministryně Maláčové zhruba miliardu korun ročně.

Firmy s postiženými nebudou muset dokládat bezdlužnost

Senátoři podpořili také novelu zákona o zaměstnanosti. Firmy, které zaměstnávají postižené, nebudou muset ani v příštím roce dokládat bezdlužnost při žádání o příspěvky od státu. Budou moci čerpat i peníze z programu Antivirus.

Mírnější pravidla platí podle úpravy zákona přijaté při jarní první vlně epidemie koronaviru do konce roku. Novela je prodlužuje na celou dobu nařízených omezení. Firmy tak mohou čerpat příspěvek na handicapované pracovníky i v době, kdy musely za nouzového stavu omezit výrobu nebo služby a nechat zaměstnance doma.  

Podle Senátu je zákon o vyhláškách zbytečný

Senát také zamítl pro zbytečnost zákon o sbírce obecních a krajských vyhlášek, která by měla fungovat od roku 2022. Zveřejněním ve sbírce by měla být podmíněna účinnost vyhlášek. Zákon se tak vrátí do sněmovny, která může čtvrteční veto Senátu přehlasovat.

Kritici návrhu argumentovali tím, že zákon by znamenal nadbytečné zvýšení administrativy zejména pro menší obce. Vyhlášky musejí být už nyní zveřejňovány na úředních deskách či webových stránkách obcí. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) hájil návrh mimo jiné tím, že krajské a obecní předpisy budou přehledně na jednom místě. Poukazoval také na to, že třetina obcí neplní povinnost informovat o vyhláškách ministerstvo vnitra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 1 hhodinou

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 1 hhodinou

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 1 hhodinou

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 6 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 6 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.