Před 76 lety probíhalo v Praze už druhým dnem povstání. Na českou metropoli začaly z několika směrů útočit německé jednotky s těžkou technikou. Té bylo na straně povstalců zoufale málo. Nahrazovaly ji hlavně obrněné vlakové soupravy. Celkem operovalo v metropoli nebo jejím okolí 17 obrněných vlaků.
Hlavní pohyblivou palebnou silou povstaleckých jednotek byly obrněné vlaky, jejich základ tvořily ukořistěné německé protiletadlové vagony. V Praze operovaly ze tří základen. Nejvíce, a to osm obrněných vlaků, bylo na nádraží Praha-Vršovice. Všechny se zapojily do bojů proti jednotkám SS na Pankráci a Spořilově.
„Obsluha protiletadlových děl je náročná a na výcvik nováčků v tak hektické době nebyl čas,“ přibližuje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha. Další základna povstaleckých obrněnců na kolejích byla na smíchovském nádraží, právě odtud operovaly dva obrněné vlaky.
„První obrněný vlak ze smíchovského nádraží byl nasazen 7. května do boje ve Velké Chuchli, kde byl zničen v boji s německými tanky, druhý smíchovský obrněný vlak 6. května sestřelil německé proudové letadlo,“ popisuje Jakl.
Poslední základna povstaleckých obrněných vlaků byla na nádraží v Roztokách u Prahy, čtyři soupravy bránily trať od Kralup nad Vltavou až do pražských Holešovic. „Roztocké soupravy byly nasazeny v Holešovicích i do obrany Trojského mostu a jedna z nich tam byla zničena německým dělostřelectvem,“ dodává Jakl.
Dva vlaky bojovaly v povstání také na německé straně. Po válce některé zůstaly ve výzbroji československé armády, pomáhaly obsazovat pohraničí.
