Před 70 lety začal soud s Miladou Horákovou. Právnička se stala symbolem odporu proti totalitě

Jedinou českou ženou popravenou při politických procesech v padesátých letech byla Milada Horáková. Soud s ní začal 31. května 1950 a byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že využíval scénář uplatňovaný ve třicátých letech v Sovětském svazu. Horákovou za vykonstruované spiknutí a velezradu popravili navzdory přímluvám mnoha osobností z celého světa. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Po studiích práv pracovala Horáková, narozená 25. prosince 1901, na pražském magistrátu jako vedoucí oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí a spolupracovala se senátorkou Františkou Plamínkovou. Byla členkou různých sociálních spolků a místopředsedkyní zemského ústředí péče o mládež v Čechách.

Za druhé světové války působila s manželem v protifašistickém odboji, za což ji v roce 1944 odsoudili k osmi letům vězení a jen těsně unikla trestu smrti. Po válce ji za národně socialistickou stranu zvolili poslankyní Národního shromáždění. Stála v čele Československé rady žen a byla místopředsedkyní Svazu osvobozených politických vězňů. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se na protest vzdala svého poslaneckého mandátu.

Nejdřív nevěděli, z čeho ji obvinit

Zájem komunisty ovládané Státní bezpečnosti upoutala Horáková již v roce 1946 svými výroky o častých omylech lidových soudů. Na podzim 1948 iniciovala schůzku zástupců bývalých nekomunistických stran ke koordinaci společného postupu. Na této schůzce obžaloba později postavila značnou část procesu.

Horákovou zatkli 27. září 1949. Vyšetřovatelé nejdřív nevěděli, z čeho ji obvinit. Pomohly jim až výslechy člena ČSNS Jaromíra Kopeckého, kterého zatkli při pokusu o přechod hranic. Ten prozradil existenci ilegálního ústředí národních socialistů, jehož členem byla i Horáková a které bylo v kontaktu s představiteli někdejšího vedení strany v zahraničí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Soudní líčení začalo 31. května 1950 v Praze. Hlavní slovo při vyšetřování a přípravě procesu měli sovětští poradci, často se i sami účastnili výslechů. Obviněné pomocí fyzického i psychického násilí nutili naučit se zpaměti otázky i požadované odpovědi.

Proces jako divadlo

Se začátkem přelíčení také začala mediální kampaň, která měla komunistům zajistit požadovaný politický kapitál. Soudu denně přicházely stovky rezolucí dožadujících se nejpřísnějšího potrestání „zrádců a sabotérů“. Podle historika Karla Kaplana byl proces zinscenován jako velkolepá divadelní tragédie, která měla vyvolat politický ohlas u veřejnosti.

Rozsudek padl 8. června 1950. Čtyři obžalovaní, Horáková, historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Bouchal a podnikatel Oldřich Pecl, byli za velezradu a vyzvědačství odsouzeni k smrti, další čtyři lidé k doživotnímu žaláři a zbytek k dlouholetým trestům.

Případ Horáková a spol. se stal včetně pětatřiceti navazujících procesů největším v zemi. Celkem bylo souzeno 639 lidí, deset z nich popravili, ostatní dohromady dostali 7850 let vězení.

Milost pro ni chtěl i Churchill

Horáková odmítla požádat o milost. Žádost za ni podali její otec a dcera. Za milost pro odsouzené intervenovala řada významných osobností ze zahraničí, kde byl proces velmi sledován. Byli mezi nimi například Winston Churchill a Albert Einstein. Přesto prezident Klement Gottwald rozsudek potvrdil.

Horákovou popravili v ranních hodinách dne 27. června 1950. Urnu s jejím popelem rodině nevydali a není známo, kde skončila. Její poprava se později stala symbolem komunistického bezpráví a násilí v Československu.

V období politického uvolnění na konci 60. let byl rozsudek nad Horákovou zrušen. Plně soudně rehabilitována byla až v roce 1990. O rok později jí prezident Václav Havel udělil in memoriam Řád T. G. Masaryka I. třídy.

Za účast ve vykonstruovaném procesu s Horákovou byla v roce 2008 odsouzena na šest let do vězení bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, tehdy poslední z žijících aktérů této nejznámější české justiční vraždy z dob komunistické totality. Brožová-Polednová zemřela v lednu 2015.

Odkaz statečné Horákové je v Česku stále živý a aktivně o něj pečuje Klub Milady Horákové, její památku si každoročně připomínají lidé v České republice při výročí její popravy. Toto výročí se od roku 2004 připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Její tragický osud také zmapoval film Milada z roku 2017 režiséra Davida Mrnky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 8 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...