Před 80 lety se v Plzni rozpoutalo válečné inferno. Město zasáhlo ničivé bombardování

Nahrávám video

Před osmdesáti lety zažila Plzeň rozsáhlé bombardování. Britské Královské letectvo chtělo zničit především seřaďovací nádraží, ale silně poškozené byly i okolní části Plzně. Obětí byly stovky. Šlo o nejmohutnější a nejtragičtější nálet za celou druhou světovou válku v západočeské metropoli.

V dubnu už všichni čekali na mír. Ale noc 17. dubna 1945 znamenala tragédii téměř pro 850 lidí, kteří při náletu zemřeli. Jindřich Fiala má stále živé vzpomínky. „To bylo jako když prasklo potrubí, hukot (...). Táta šel držet dveře, toho to roztrhalo,“ vzpomíná. Přišel o oba rodiče. Do krytu nešli, schovali se doma. „Matka dostala střepinu do hlavy, brácha se zachránil pod dekou v rohu. Ale měl díru v noze,“ popisuje.

Tehdy pětiletý Jindřich Fiala přežil nálet pod neckami, to mu zřejmě zachránilo život. O sirotka se nejdřív staral strýc, který se vrátil z koncentračního tábora. „Ale on jenom plakal a pil, tak si pro mě přišla sociálka a skončil jsem v dětském domově,“ říká. Zážitky z bombardování se mu stále vracely. „Dlouho se mi zdálo, že na mě něco padá. Kamarád, který spal vedle mě, už věděl, co se mnou má dělat. Říkal: Jindro, já jsem u tebe, Jindro…,“ vypráví pamětník.

Plzeňské peklo, stovky mrtvých a zraněných

Právě nálet 17. dubna byl vůbec nejničivější a nejtragičtější ve městě. Se zemí bylo srovnáno na 320 domů, víc než dva tisíce jich bylo poškozených. Stavení, na která padaly bomby, neměla kryty, jen zpevněné sklepy. Byl to nejpustošivější úder, o kterém pamětníci mluvili jako o válečném infernu.

Nálet decimoval i části Plzně Doubravky několik kilometrů od nádraží. I tam se lidé báli o život, mnozí nepřežili. Vzpomínky na smutný konec války zaznamenala Libuše Novotná, při bombardování jí bylo devatenáct let.

„Vzápětí se rozpoutalo peklo vybuchujících bomb a řevu. Držely jsme se s maminkou ve tmě sklepa kolem krku a jedna druhé držela uši,“ cituje historik Jiří Sankot z připravované knihy o plzeňské rodačce.

„Já si myslím, že co do počtu i vůbec té hrůzy, kterou ti lidé museli prožit, že to byla jedna z nejtragičtějších nocí v dějinách Plzně,“ poznamenává historik Karel Foud. „Tři sta čtyřicet spočítaných mrtvých a dalších čtyři sta zraněných, ale nejsou započítáni návštěvníci, kteří v Plzni byli, nebo vojáci, kteří zahynuli. Na nádraží byl lazaretní vůz plný zraněných. Předpokládá se až 850 obětí,“ vyjmenoval historik.

Den po tomto krvavém náletu Plzeň bombardovali Američané. Jejich cílem bylo nádraží ve čtvrti Koterov, ale bomby zasáhly čtvrti Slovany a Petrohrad a zahynulo 79 lidí.

Plzeňskou Škodovku, která byla nejvýznamnější protektorátní zbrojovkou vyrábějící pro německou armádu děla, dělostřeleckou munici nebo stíhače tanků Hetzer, se Spojenci pokusili bombardovat několikrát. První neúspěšný pokus o útok podnikli Britové v říjnu 1940.

Maketa Škodovky za Plzní

Proniknout nad Plzeň se posádkám bombardérů RAF podařilo ale teprve na jaře 1942. Kvůli husté oblačnosti však bylo bombardování nepřesné a továrna žádný zásah nedostala. Přesto tato událost přiměla protektorátní úřady k tomu, aby západně od Plzně nechaly postavit dřevěnou maketu Škodovky, která měla odvést pozornost od skutečného cíle.

V polovině dubna 1943 vyslalo Velitelství bombardovacího letectva RAF nad západní Čechy více než tři stovky letadel. Noční nálet však skončil tragickou blamáží. Posádky značkovacích letounů omylem označily za terč psychiatrickou kliniku v Dobřanech. Výsledkem bylo přes dvě stě mrtvých, zatímco Škodovka zůstala nedotčena.

První vážnější škody Britové továrně způsobili až v půli května 1943, i tehdy ale většina bomb dopadla do polí v okolí Plzně a zbrojovku zasáhla jen malá část. Továrna navíc utrpěla jen menší škody a válečná výroba bez větších obtíží pokračovala.

Po Britech převzali úkol bombardovat Škodovy závody Američané, kteří se nad Plzní prvně objevili koncem února 1944 a kteří na rozdíl od RAF útočili za denního světla. Ani jim se ale zpočátku příliš nedařilo. Poprvé za celou válku se Američanům podařilo vážně narušit výrobu teprve krátce před Štědrým dnem 1944.

Vůbec nejtěžší a poslední nálet podniklo americké letectvo pouhé dva týdny před německou kapitulací, 25. dubna 1945, kdy bombardéry americké 8. letecké armády provoz ve zbrojovce zcela ochromily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 4 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...