Před pětapadesáti lety vtrhly do Československa sovětské tanky. Invaze ukončila reformní pražské jaro

Nahrávám video

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.

Akce s krycím jménem Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska a Polska. U východoněmeckých hranic byly připraveny i jednotky armády Německé demokratické republiky, ty ale podle historiků nakonec do Československa také kvůli možným reminiscencím na časy druhé světové války krom několika průzkumných oddílů nevstoupily.

Tato „internacionální pomoc“, zdůvodněná obavami z „kontrarevoluce“ a „odklonu Československa ze socialistické cesty“, ukončila zhruba půlroční pokus vládnoucí komunistické strany v čele s Alexandrem Dubčekem o opatrné reformy, které se komunistům postupně vymykaly z rukou.

V atmosféře celkového uvolnění rychle obnovovaly činnost organizace a církve a vznikaly nové protikomunisticky orientované organizace. Byla zrušena cenzura a zahájeny rehabilitace obětí komunistických represí z padesátých let. Takový vývoj však narazil na odpor Kremlu.

Zvací dopis

„Obrodný proces Moskva zpočátku sledovala v klidu a s určitým porozuměním. To se ale rychle změnilo už v jarních měsících. Co bylo pro ni velmi alarmující, byla svoboda tisku. (…) Nešla dohromady s kontrolou společnosti,“ popsal historik z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Prokop Tomek.

Záminkou pro invazi v roce 1968 byl údajně takzvaný zvací dopis, který Leonidu Brežněvovi poslala pětice československých komunistů, kteří s liberalizačními procesy v zemi nesouhlasili. „Hlavním spiklencem byl Vasil Biľak, později v sedmdesátých, osmdesátých letech velký ideolog. A několik dalších, kteří měli poměrně vysoké pozice, ale ne klíčové. Obávali se, že reformy zajdou příliš daleko,“ vysvětlil Tomek.

Zvací dopis ale nebyl jenom jeden, připomněl historik z Historického ústavu AV ČR Jaroslav Šebek. „Dá se říci, že tu byla celá kampaň, která se během léta 1968 objevila,“ doplnil.

O intervenci bylo definitivně rozhodnuto 18. srpna v Moskvě na jednání pěti generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy. O necelé tři dny později vstoupilo v prvním sledu zhruba sto tisíc vojáků s 2300 tanky a sedmi sty letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků a šest tisíc tanků.

Moskevský protokol

Hned první noci bylo několik vedoucích politiků — Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, František Kriegel a Josef Špaček — uneseno do Moskvy. Okupantům se ale nepodařilo získat podporu prezidenta Ludvíka Svobody a instalovat kolaborantskou vládu, která by zajistila politickou legitimitu intervence. Za této situace Kreml souhlasil se Svobodovou nabídkou, že přijede jednat do Moskvy výměnou za návrat internovaných politiků.

Do Moskvy 23. srpna odletěli kromě prezidenta i Gustáv Husák, Martin Dzúr, Bohuslav Kučera, Milan Klusák, Jan Piller, Alois Indra a Vasil Biľak. K moskevským rozhovorům se později připojili internovaní politici. Následné čtyřdenní rozhovory se však odehrávaly pod diktátem Sovětů a výsledný protokol byl v podstatě kapitulací.

Protokol stvrdil počátek normalizace a podepsalo jej devatenáct vrcholných politiků Československa. To odmítl jen předseda Národní fronty František Kriegel. „Zbytek delegace se ho snažil přesvědčit, včetně Ludvíka Svobody. Ale myslím, že on měl v sobě vnitřní sílu, která pramenila i z toho, že býval ve Španělsku interbrigadistou. Nenechal se tak lehce zlomit,“ zhodnotil Šebek.

Odpor Čechoslováků proti invazi trval celý týden až do podepsání zmíněného moskevského protokolu, sdělil historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma. „Mimořádnou roli hrála média, která vlastně převzala na těch několik dní roli centra, které odporu dávalo jakýsi smysl a společný záměr,“ poznamenal.

Zatímco vojáci Maďarska, NDR, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk byl legalizován v říjnu 1968 Národním shromážděním smlouvou o jejich dočasném pobytu, který se nakonec protáhl na 23 let. Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 podle ÚSTR vyžádala 137 mrtvých, zhruba pět set těžce a stovky lehce zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 1 hhodinou

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 2 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 6 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 14 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 15 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.