Před třiceti lety začínala privatizace bydlení, soukromníci vlastnili jen procento bytů

Nahrávám video

Jak dál s byty, jejichž většinu vlastnil stát, řešila před 30 lety celá společnost. I jejich privatizace byla součástí ekonomické transformace. Zákon o vlastnictví bytů v roce 1992 federální parlament neschválil, potřebná legislativa vznikla až po rozdělení Československa.

Zájem o vlastnictví bytů v roce 1992 byl, zákony ale jejich soukromé vlastnictví stále neumožňovaly. „Ve všech případech, kde chtějí a mohou a kde je souhlas na obou stranách, by měli mít právo, aby si byty mohli koupit,“ říkal na začátku roku 1992 tehdejší poradce ministra hospodářství Vojtěch Cepl.

Jenže se nevědělo, jak určit cenu a jestli privatizovat celé domy nebo jednotlivé byty. Začaly se objevovat i první spory mezi majiteli restituovaných nebo podnikateli koupených domů a nájemníky jejich bytů. Problémem mohlo být třeba omezení dodávek plynu.

Nájemné zůstávalo i po první skokové deregulaci stále nízké a na opravy domů často nestačilo. Nový občanský zákoník měl nájemníky chránit. „Výpověď je možná jen ze zákonem uvedených důvodů, s přivolením soudu a ve většině případů pod náhradou,“ uváděl tehdejší místopředseda federální vlády a právník Pavel Rychetský.

Nájemníci bez vody

Soukromí vlastníci domů někdy používali nevybíravé metody, jak nájemníky z bytů dostat. „Už jsme třetí týden na cisterně, dokonce pět dní jsme byli úplně bez vody, protože cisterna byla prázdná,“ stěžoval si nájemník v reportáži v červnu 1993. „Probíhá rekonstrukce na základě žádosti dvou nájemníků o porušení potrubí a nevím, co bych k tomu říkal,“ reagoval tehdy jeho pronajímatel.

Nabídky na odkoupení bytů od majitelů byly pro naprostou většinu lidí nepřijatelné. Například prodej za 816 tisíc korun se zdál pohledem tehdejších násobně menších platů nemyslitelný. Ještě v roce 1993 bylo v soukromém vlastnictví občanů necelé procento bytů, většinou patřily po bezúplatném převodu ze státu obcím, část vlastnila i družstva.

„Vycházíme ze základní teze, že bydlení je soukromý, nikoliv veřejný statek, tedy není pravda, že je to jakýsi sociální nárok, právo a podobně,“ vysvětloval v roce 1993 tehdejší premiér Václav Klaus. Zákon o vlastnictví bytů schválila česká sněmovna až v roce 1994. Vlastník domu podle něj musel přednostně nabídnout byt v případě jeho prodeje dosavadnímu nájemníkovi. Privatizace bytů tak mohla začít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 19 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 36 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 41 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...