Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
Jak funguje křížkování
V komunálních volbách každý volič disponuje tolika hlasy, kolik členů zastupitelstva obce se volí. Jejich počet je uvedený v záhlaví volebního lístku. Hlasy nemusí dát volič jen jedné straně – může je pomocí křížků rozdělit kandidátům z různých politických stran. Proto je i hlasovací lístek pouze jeden a obsahuje všechny kandidující strany i všechny jejich kandidáty. Může být vytištěný i oboustranně.
Systém přidělování hlasů se odehrává výhradně prostřednictvím křížků, nikoliv kroužků jako při volbách do Poslanecké sněmovny. „Pokud by volič kroužkoval, nemohla by volební komise započítat žádný hlas, protože by nešlo o úpravu hlasovacího lístku v souladu se zákonem,“ upozorňuje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Tři způsoby, jak křížkovat
Volič má tři možnosti, jak upravit hlasovací lístek:
- strana – volič si vybere jednu politickou stranu a křížek umístí do čtverečku vedle jejího názvu. Takový křížek lze použít pouze jednou a znamená, že volič dává všechny své hlasy kandidátům této strany.
- kandidáti – jednotlivým kandidátům volič udělí křížky, a to i napříč různými stranami. Kandidátů ale může volič označit maximálně tolik, kolik členů zastupitelstva se v obci volí, jinak by byl lístek neplatný.
- kombinace obou – volič označí křížkem jak jednu stranu, tak i kandidáty jiných stran. V takovém případě dostane strana s křížkem jen tolik hlasů, kolik voliči zbylo po odečtení udělených křížků jednotlivým kandidátům. Pokud ale volič označí stranu jako celek, nemůže už platně zakřížkovat její vlastní kandidáty.
„V situaci, kdy je voleno pět členů zastupitelstva obce, disponuje volič pěti hlasy. Pokud udělí jen jeden velký křížek jedné z kandidujících volebních stran, tak této straně komise započítá pět hlasů. Pokud by však vedle tohoto velkého křížku udělil dva malé křížky kandidátům jiných volebních stran, tak straně s velkým křížkem se započítají tři hlasy,“ uvedla pro příklad mluvčí resortu Malá.
Co dělá hlas neplatným
Aby byl hlasovací lístek platný, smí volič křížek použít jen u jedné strany a stejně tak nesmí označit křížkem více kandidátů, než kolik členů zastupitelstva se v obci volí. Voliči by také měli křížky psát pouze do předtištěných políček na hlasovacím lístku.
Hlas je neplatný v případě, že:
- není proveden na oficiálním hlasovacím lístku
- je hlasovací lístek přetržený
- hlasovací lístek není odevzdaný v úřední obálce
- v úřední obálce je vloženo více hlasovacích lístků do stejného zastupitelstva
- volič neoznačí žádnou stranu, ani žádného kandidáta
- křížkem je označena více než jedna strana
- křížkem je označeno více kandidátů, než kolik se volí členů do zastupitelstva
„Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na platnost hlasu, pokud jsou z hlasovacího lístku patrné potřebné údaje,“ doplňuje Malá. V případě, že jsou křížky čitelné, je lístek platný i v případě, že jsou na něm nakreslené obrázky nebo textové poznámky.
Křížek je vždy primárně hlas pro stranu
Křížky, ať už pro stranu, nebo jen pro jednotlivé kandidáty, se vždy primárně počítají jako hlasy pro danou volební stranu jako celek. Teprve podle celkového počtu hlasů se mezi strany rozdělují mandáty v zastupitelstvu. Křížky u konkrétních kandidátů tak rozhodují jen o tom, kdo z nich získané mandáty obsadí.
K posunu na kandidátce ale nestačí získat jen více křížků. Vybraný politik musí mít o deset procent více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, teprve potom se posouvá na první místo. Pokud nikdo v rámci strany více než deset procent hlasů nezíská, mandáty se rozdělí podle pořadí na kandidátce bez ohledu na přidělené křížky.
