Prezident podepsal zákony o placení alimentů státem či hrazeném očkování

Očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a nebude povinné. Někteří studenti medicíny zase budou moci nově zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Vyplývá to ze zákonů, které v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Schválil také předpisy, podle kterých bude za neplatiče alimentů výživné hradit stát, firmy s postiženými nebudou muset dokládat bezdlužnost nebo zákon o platech ústavních činitelů.

Očkování proti onemocnění covid-19 nebude povinné a bude hrazeno z pojištění. Jeho dobrovolnost a zákaz diskriminace neočkovaných lidí ale v zákoně o pravidlech pro nákup a distribuci vakcín nebudou výslovně stanoveny. Vakcíny zakoupí stát na základě objednávky Evropské unie, první dodávka se očekává za dva týdny. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by první očkovací látky měly být schváleny Evropskou lékovou agenturou 21. prosince a do konce roku by se do Česka mělo dostat prvních 9750 dávek.

Lidé se budou moci podle ministra nechat očkovat ve dvou stovkách center ve zdravotnických zařízeních. Jejich kapacita bude zhruba tři sta očkovaných denně. Centra doplní i praktičtí lékaři, očkovat se má také v náhradních vojenských nemocnicích. Vakcinace všech obyvatel by mohla stát až pět miliard korun, pokud by byly nutné dvě dávky.

Návrh zákona předpokládá i odškodnění za případnou újmu způsobenou očkováním. Postupovat se má podle zákona o náhradách za újmu při povinných očkováních.

Medici budou moci pracovat jako praktické sestry

Zeman také podepsal novelu o nelékařských zdravotnických povoláních. Někteří studenti medicíny tak budou moci zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Nyní mohou působit jen jako sanitáři nebo ošetřovatelé.

Jako praktické sestry budou moci pracovat ti z nich, kteří mají za sebou osm semestrů studia a zkoušky z ošetřovatelství či péče o nemocné. V případě absolvování čtyř semestrů programu zubního lékařství a po zkoušce z preklinického zubního lékařství budou moci studenti pracovat jako zubní instrumentáři.

Za neplatiče alimentů bude výživné platit stát

Podle zákona o náhradním výživném, který Zeman v pátek také podepsal, bude výživné na děti za neplatiče alimentů od poloviny příštího roku platit stát. Ten je bude po dlužnících vymáhat. Příjemce náhradního výživného bude muset každé čtyři měsíce dokládat, že má na pomoc státu dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí.

Podmínkou poskytnutí náhradního výživného bude podle předlohy také to, že rodič – samoživitel už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo soudně. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně.

Náhradní výživné se týká odhadem 24 tisíců dětí. Přesnější počet by měla přinést evidence, s níž zákon počítá. Částka 3000 korun byla podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zvolena kvůli tomu, že výživné se pohybuje nejčastěji mezi 2500 a 2900 korunami měsíčně. Minimální výživné by mělo do budoucna činit tisíc korun, uvedla.

Nízkou vymahatelnost dlužného výživného by měla zlepšit chystaná novela občanského zákoníku, kterou se zabývá sněmovna. Ve hře je kromě zabavení řidičského průkazu, rybářského či loveckého lístku také zákaz vstupu na sportovní a kulturní akce pro dlužníky.

Firmy s postiženými nebudou muset dokládat bezdlužnost

Nově bude platit i zákon, podle kterého firmy, které zaměstnávají postižené lidi, nebudou muset ani v příštím roce dokládat bezdlužnost při žádání o příspěvky od státu. Budou moci čerpat i peníze z programu Antivirus. Mírnější pravidla platí podle úpravy zákona přijaté při jarní první vlně epidemie koronaviru do konce roku. Novela je prodlužuje na celou dobu nařízených omezení.

Novela zákona o zaměstnanosti se změnou pravidel u potvrzení o bezdlužnosti u příspěvků na zaměstnávání postižených byla přijata v dubnu. Zaměstnavatelé za nouzového stavu nemusí dokládat úřadu práce, že nedluží na daních či odvodech a penále. Podle ministerstva práce by nemuseli kvůli vytíženosti úřadů a omezení jejich provozu dostat potřebné doklady včas a o podporu od státu by mohli přijít. Lidé s handicapem by tak mohli ztratit práci. Povinnost platit daně a odvody či dluhy a penále norma neruší.

Firmy mohou čerpat příspěvek na handicapované pracovníky i v době, kdy musely za nouzového stavu omezit výrobu či služby a nechat zaměstnance doma.

Platy ústavních činitelů se zvyšovat nebudou

Prezident také podepsal zákon, který se týká i jeho příjmu. Platy ústavních činitelů včetně soudců se podle něj příští rok zvyšovat nebudou. Základní měsíční plat poslance a senátora podle novely v příštím roce zůstane na letošní úrovni 90 800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun.

Pokud by novela o platech ústavních činitelů nebyla přijata, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos.

Novela má také od roku 2022, pokud to parlament v příštím roce nezmění, upravit výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní. V roce 2022 se platy budou odvíjet od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Podle předpokladu ministerstva práce a sociálních věcí by v roce 2022 mohl být základní plat poslance 92 600 korun.

Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...