Při reformě školství je nutné zohlednit nejen zájmy zaměstnavatelů, míní Bek

Nahrávám video

Při plánování změn ve školství je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nutné zohledňovat nejen poptávku zaměstnavatelů a trhu práce, ale také zájmy školáků a jejich rodičů, jak řekl na konferenci Reforma vzdělávacího systému České republiky. Bek krátce po svém nástupu do funkce sdělil, že chce jednat o zrušení devátých tříd a prodloužení povinné školní docházky o dva středoškolské roky.

„Musíme najít podobu vzdělávacího systému, která nalezne rovnováhu mezi zájmy klíčových skupin. Mezi dětmi, rodiči, zaměstnavateli, a také mezi zájmy společnosti jako celku. Velkou chybou českého vzdělávacího systému je, že dostatečně nefunguje jako sociální výtah. Do vyšších pater nevtahuje děti, které nemají příznivé rodinné zázemí,“ prohlásil Bek.

Nahrávám video

Podle ministra je tak nutné opustit představu, že potřeby trhu práce jsou jediným faktorem, který by měl determinovat podobu struktury středního školství. „Myslím si, že nás čeká debata o tom, jak vyvážit zájmy, jak je dobře vyjadřovat, měřit, zjišťovat,“ sdělil.

Vzdělávání by se podle Beka mělo rovněž reformovat jako celek. Podle něj nelze úspěšně reformovat základní školství bez ohledu na to, jak bude vypadat střední školství a střední školství bez provázanosti na vysoké školství. Ministr rovněž uvedl, že změny ve vzdělávání se ale musí ohlížet na ekonomickou realitu státu. Doplnil, že podle něj je ale potřeba do školství a vzdělávání investovat i v ekonomicky náročných dobách.

Zrušení devátých tříd

Co se zrušení devátých tříd týče, ty by spolu s prodloužením povinné školní docházky chtěla prosadit poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Proti návrhu ODS se však už dříve vyslovili lidovci. Ministr Bek na konferenci podotkl, že zatím není rozhodnuto, zda by povinná školní docházka měla mít podobu osm let na základní a dva roky na střední škole, jak navrhuje Zajíčková, nebo jinou formu.

„Je potřeba, abychom o těchto tématech nalézali shodu také mimo vládní koalici, protože je jasné, že změny vzdělávacího systému, pokud je teď nastartujeme, budou implementovány v období nejméně deseti let,“ poznamenal ministr.

Nutnost podpory v odborné komunitě

Aby byla reforma vzdělávání úspěšná, je podle Beka zásadní, aby změny měly „přiměřenou míru podpory v odborné komunitě“. Proti zrušení devátých tříd se dříve vyjádřily mnohé školské asociace a organizace. Patří k nim například Unie školských asociací ČR CZESHA nebo spolek Učitelská platforma, řekli jejich zástupci Jiří Zajíček a Petra Mazancová již dříve.

Pro školy nyní Národní pedagogický institut (NPI) připravuje nové vzdělávací plány, které zatím počítají se zachováním devítiletého vzdělávání na základních školách, řekl za institut Kamil Ubr. Ředitel NPI Ivo Jupa sdělil, že možné zkrácení základní školy z devíti na osm let neohrožuje dosavadní práce na úpravách vzdělávacích plánů a není kvůli tomu zatím nutné ani měnit harmonogram revize učiva. První školy by podle schváleného harmonogramu mohly přizpůsobit výuku novým vzdělávacím plánům od září 2024.

Bek v pondělí řekl, že zástupci ministerstva se nyní seznamují s prvními výstupy, které pracovníci při NPI připravili a úřadu předložili na konci května. O dalším postupu se chce ministr rozhodnout do konce června. „Předpokládám, že během léta dojde k určitým úpravám organizačního zajištění procesu (revize). Dosavadní debata byla velmi široká a dosavadní pokrok z mého pohledu není dostatečný. Musíme postupovat dopředu trochu cílevědoměji,“ avizoval.

Nyní je školní vzdělávání i s posledním ročníkem školky povinné deset let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník základní školy. Povinný devátý ročník byl v Česku zavedený v roce 1995, roční předškolní vzdělávání je povinné od roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 1 hhodinou

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 1 hhodinou

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 2 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 7 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 7 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.