Proč Češi nevolili? Postrádali velký politický střet, krajům navíc nerozumí

Češi rozhodli o složení krajských zastupitelstev, hlasování se ale neodehrávalo ve velkém počtu; k urnám zamířilo jen něco přes třetinu oprávněných voličů. Podle expertů a výstupů z průzkumu pro Českou televizi za nízkou účastí stojí relativně poklidná kampaň, která nenabídla ostrý střet vlády a opozice, a nízké povědomí Čechů o tom, k čemu kraje vlastně jsou.

V krajských volbách mohlo letos rozhodovat přibližně sedm a půl milionu oprávněných voličů, přičemž pouhé tři kraje – střední Čechy, jižní Morava a Moravskoslezský kraj – se na tomto čísle podílí bezmála z poloviny a dohromady mohou vygenerovat tři a půl milionu voličů. Naopak nejmenší kraje podle počtu obyvatel představuje Vysočina s přibližně půl milionem lidí, do Libereckého kraje se jich počítá zhruba o 70 tisíc méně a hobitem mezi regiony je Karlovarský kraj s necelými 300 tisíci lidmi.

Šanci promluvit do podoby regionální politiky ale využila jen menšina z nich; volební účast v krajských volbách dosáhla 34,6 procenta, což je ještě méně než před čtyřmi lety (36,9 procenta). A důvodů je hned několik. 

První důvod: Absence vyhroceného střetu

„Potvrzuje se železné pravidlo českého politického cyklu: nejsilnější vládní strana, která nese zodpovědnost, za to platí v krajských volbách,“ komentoval volební propad občanských demokratů před čtyřmi lety jejich tehdejší předseda Petr Nečas.

ODS v roce 2012 vedla centrální vládu už pátým rokem (s přestávkou Fischerovy úřednické vlády) a nepodařilo se jí vyhrát dvoje krajské volby za sebou; před čtyřmi lety ještě opoziční sociální demokracie pojala volby jako referendum o politice trojkoaličního kabinetu ODS – TOP 09 a Věcí veřejných a varovala mimo jiné před církevními restitucemi. Vyhrála v deseti krajích a v jedenácti obsadila hejtmanské křeslo.

V roce 2008 pak tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek spolu se stínovým ministrem zdravotnictví Davidem Rathem dokázali pro Lidový dům získat dokonce všechny kraje v republice, když místo regionálních témat v předvolební kampani tematizovali celorepublikovou otázku regulačních poplatků ve zdravotnictví – a slíbili je zrušit. Pro tehdejší rozhodnutí českých voličů se vžilo označení oranžové tsunami.

Volební kampaň ČSSD v roce 2006
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Palackého univerzity nyní uvádí, že aktuálnímu hlasování podobný vyhrocený střet mezi vládou a opozicí chyběl, protože hlavními konkurenty se stala obhajující ČSSD a její vládní partner ANO, což se poznamenalo i na voličské účasti.

„Motorem účasti v krajských volbách je postoj k celostátní politice. Toto byly volby, které nejsou nijak vypjaté mezi vládou a opozicí, dvěma favority jsou strany vládní koalice a není se čemu divit, že v atmosféře méně napjatých voleb přijde méně voličů,“ vysvětluje Lebeda relativní nezájem Čechů o krajské hlasování a pro srovnání upozorňuje na osm let starou oranžovou vlnu, kdy vyhrocená zdravotnická kampaň přivedla k urnám 40,3 procenta voličů, tedy nejvíc v historii krajských hlasování.

Druhý důvod: Neschopnost kraje docenit

Za nízkou účastí u voleb stojí ale i zásadnější věc než mediální prezentace volebního střetu a vypovídají o tom i data z exkluzivního šetření, které těsně před hlasováním pro Českou televizi vypracovala agentura Median. Čechy totiž kraje příliš nezajímají: nevědí, kdo v nich vládne ani k čemu jsou.

Podle zmiňovaného průzkumu jen třináct procent oslovených dokázalo správně určit dosluhující krajskou koalici, třiatřicet procent ji určilo špatně a čtyřiapadesát procent respondentů přiznalo, že vládní strany nezná. Sociolog Daniel Prokop v této souvislosti dodává, že oslovení voliči ve svých odpovědích do krajských vlád bezděčně delegovali občanské demokraty, kteří ztratili vládu nad kraji před osmi lety, i hnutí ANO, které kandiduje poprvé až letos.

Znáte strany, které vládnou ve vašem kraji?
Zdroj: Median

„Nízká znalost je jeden z důvodů nízké účasti a důsledkem malého zájmu o krajskou politiku,“ upozorňuje Prokop. Čtyřicet procent lidí, kteří k urnám nezamířili, vysvětlili svou neochotu hlasovat tím, že neví, koho mají volit, dalších dvanáct a půl procenta se hájilo také argumentem, že pravomocem krajů nerozumí.

„Jen šest procent lidí řeklo, že má podrobné informace o kompetencích a pravomocích krajských vlád. To ukazuje, že schopnost efektivně participovat (na volbách) je omezená,“ dodává zmíněný sociolog – a stejně mluví i olomoucký politolog Lebeda. „Politická gramotnost je v České republice dlouhodobě nízká, ale s kompetencemi občana úzce souvisí. A jestliže nerozumím politice, jak kvalitně můžu participovat na politickém procesu?“

Důvody neúčasti u voleb
Zdroj: Median

Regionální geograf z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Pavel Chromý pak z neporozumění krajům viní právě ono hledání politicky vyhrocených kampaní. „Politikům se podařilo volební mapu krajů převálcovat a přesvědčovat voliče, že je to politická záležitost. Selhávaly krajské elity, které se nechaly ovlivnit vějičkou politiky, místo aby budovaly regionální komunitu,“ dodává s tím, že úkolem krajů přece není vykonávat politiku, ale především budovat a spravovat region. 

ANO přišlo o 26 procent hlasů

Nízká účast výrazně poškodila vítězné hnutí ANO. Z průzkumu Medianu pro Českou televizi vyplývá, že z lidí, kteří nešli k volbám, by ANO volilo 26 procent občanů. V případě volební účasti kolem 40 procent by tak ANO získalo možná 22 až 23 procent hlasů, vypočetl sociolog Prokop. 

Podle něj však neúčast u voleb nejvíce poškodila TOP 09 a Piráty. Nevoličů, kteří byli schopni v průzkumu říct stranu, kterou by v případě účasti volili, bylo u každé z těchto dvou stran deset procent. 

Jak by volili neúčastníci voleb
Zdroj: Median
  • Výzkum motivací a struktury voličů realizovala agentura MEDIAN. Finální vzorek představoval 2137 respondentů (minimálně 150 respondentů v každém kraji kromě Prahy). Vzorek je reprezentativní pro jednotlivé kraje i pro celou populaci ČR. Kvótní výběr v rámci kraje byl podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště. Sběr dat a jejich zpracování proběhl ve dnech 3. - 7. října 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 1 hhodinou

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 2 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 2 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 7 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 7 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.