Proces proti skautům. Pomáhali na Šumavě i lidem přes hranice, v roce 1952 je režim zlikvidoval

Nahrávám video

Říjen roku 1952 se zapsal do historie jedním z monstrprocesů, který dopadl na významnou prvorepublikovou organizaci Junák. Komunistům vadila, protože vychovávala mladé lidi v duchu etických zásad, které neladily s komunistickou ideologií. Využili toho, že řada skautů pomáhala lidem s útěkem přes hranice, a ve zinscenovaném procesu je odsoudili k tvrdým trestům. Události známé jako Akce StB Polom zachytil Reportér ČT Miroslav Petráček.

V říjnu 1952 před státním soudem v Praze skončil proces proti osmi členům Junáka, kteří se podle tehdejšího režimu dopustili trestných činů velezrady, vyzvědačství a sdružování proti republice. Sdělovací prostředky hřímaly proti „nepřátelům pracujícího lidu a ve službách západních imperialistů.“

„Takových propagandistických pořadů byly natočeny celé desítky. A je vlastně jedno, jestli byly o skautech, o kulacích, o inteligenci. Je to úplně fuk, fráze jsou stejné,“ říká o tehdejší době zvukař-archivář Českého rozhlasu Miloslav Turek.

„Proces jasně ukázal, jak nebezpečná je ideologie skautingu, která svými kořeny tkví v nenávisti k boji dělnické třídy, v nenávisti ke všemu pokrokovému,“ hlásal v říjnu 1952 Československý rozhlas. „Ve světovém měřítku je skautské hnutí nositelem kosmopolitismu a zejména v mládeži menších národů pěstuje slepý obdiv k anglosaské rase, a tak potlačuje národní sebevědomí mladých lidí,“ tvrdila propaganda.

Očernit celý skauting

Podle historiků šlo režimu především o zastrašení lidí, aby se do skautingu už žádným způsobem nezapojovali. „Hlavní téma procesu nebylo zavřít převaděče, ale očernit celý skauting,“ upozorňuje publicista Jaroslav Pulkrábek.

Oficiálním důvodem monstrprocesu bylo to, že skautské oddíly na Šumavě pomáhaly pronásledovaným lidem upustit zemi. „Skauti měli na Šumavě dobře zmapovaný terén, uměli se zde velice dobře orientovat, takže pomáhali i lidem, kteří utíkali přes státní hranici. Ta nebyla v těch letech ještě tak hlídaná, jako po padesátých letech, takže mnoha lidem se přechod díky Skautům tady v těch pohraničních územích podařil,“ říká historik skautského hnutí na Sušicku Vladimír Černý.

„Oddíly měly povolený vstup do pohraničního pásma, protože tam tábořily a pracovaly,“ doplňuje pamětník Vladimír Kopřiva. „Dostat se na hranici nebyl zase až tak velký problém, když se vědělo kudy.“

Borůvková brigáda

Převádění, při kterém skauti asistovali, je spojeno s „borůvkovou brigádou“. Zemská junácká brigáda Šumava, které se podle sběru lesních plodů říkalo „borůvková“, měla po vyhnání původních německých obyvatel pomoci nahradit chybějící pracovní síly. V okolí Prášil v letech 1947 a 1948 vyrostlo 41 táborů pro zhruba dvanáct stovek skautů a skautek.

„V rámci borůvkové brigády, která se netýkala jenom borůvek, skauti čistili cesty, opravovali domy, káceli dřevo nebo dělali sena. Přitom tábořili na Šumavě, orientaci v přírodě měli zmáklou – a teď se objevila potřeba někoho dostat ven. Samozřejmě pomohli,“ vysvětluje publicista Jaroslav Pulkrábek.

„Není to tím, že by skauti byli nějaká extra skupina, která převáděla. Byla to skupina lidí, která zastávala nějaké hodnoty, etický kodex, a měla v sobě zakódovanou povinnost pomáhat tomu, kdo to potřebuje,“ dodává. 

Během letní brigády v roce 1948 přešlo přes hranici do západního Německa díky skautům přes osmdesát lidí. Největší počet přechodů se uskutečnil v okolí hory Polom. Význačná byla především služba skautů z Klatov.

„V roce 1948 byl už skauting pod kleštěmi komunistické strany, některé oddíly byly zakázané, ale většinově mohl ještě fungovat. Proto byla borůvková brigáda zopakována, sice už tam byl politický dohled, ale v tom roce 1948 ještě malý,“ říká vedoucí skautského archivu Roman Šantora.

Vedoucím celé šumavské borůvkové brigády v roce 1948 byl Pavel Křivský, charizmatický vůdce vysokoškolských skautů, ale také člen KSČ a funkcionář s komunisty spolupracujícího akčního výboru Junáka. „Na druhou stranu nevěděl nic o tom, že někdo převádí přes hranice, že některé oddíly se podílely na této činnosti. V tom nebyl angažovaný a podílel se jenom na chodu té brigády samotné,“ uvádí Roman Šantora.

„Rozloučili se po skautsku a sdělili nám, že opouští rodný kraj“

Tábora u opuštěné šumavské vesnice Hohenstegen, čili Vysoké Lávky, poblíž soutoku Černého a Prášilského potoka, se roku 1948 zúčastnil i tehdy čtrnáctiletý skaut Emil Kintzl. Jeho skautským vedoucím byl potomek rodu sušických sirkařů Vojtěch Scheinost, který měl přezdívku Sir.

„V roce 1945 jsem se zásluhou Vojtěcha Scheinosta v Sušici stal skautem a jezdili jsme o prázdninách na skautské tábory. To byla naše nejmilejší činnost. Poslední tábor, na který vzpomínám, je z roku 1948, kdy už se bolševik chopil moci a skautské hnutí bylo před zánikem,“ vypráví Emil Kintzl.

„V okolí byly desítky takových táborů. Byla to akce Junáci nebo Skauti na pomoc Šumavě. Dopoledne jsme makali v lese nebo jsme sbírali lesní plody a odpoledne jsme měli svoje skautská zaměstnání, pochody do okolí, hry v táboře, plnění různých bobříků,“ pokračuje.

„Na konci tábora se s námi naši vedoucí, kteří se nám věnovali ty tři neděle, rozloučili po skautsku, podáním levé ruky, a sdělili nám, že opouští tento rodný kraj a že jdou přes hranice pryč. Jako kluci jsme nechápali proč, ale oni dobře věděli, že nás v těch dalších letech nic dobrého v republice nečeká,“ vzpomíná Emil Kintzl.

Již tehdy byla situace vážná. „Už v roce 1948 na podzim byli někteří členové klatovských skautů chyceni a zavřeni, ale ty tresty, které dostali, byly malé, protože se ta činnost v té míře, v jaké jí prováděli, neprovalila,“ říká vedoucí skautského archivu Roman Šantora.

Výpovědi vynucené tvrdými výslechy

Chystaný proces se skautským hnutím však už byl na spadnutí. „Došlo k tomu, že komunisti, kteří věděli, že se převádí, začali zpřísňovat režim na hranicích, byly propustky, byly kontroly, a jednak chytili nějaké skupiny a jednak mezi nimi byli udavači, kteří to na ně práskli,“ popisuje publicista Jaroslav Pulkrábek.

Zatčené skauty nahradili jejich kamarádi, ale to už je Státní bezpečnost i za pomoci konfidentů začala sledovat. Postupně došlo k dalšímu zatýkání, které vyvrcholilo v roce 1952 zinscenovaným soudním procesem.

Hlavu protistátní skupiny udělali komunisté z Pavla Křivského, vedoucího borůvkové brigády v létě roku 1948, i když s přechody přes hranice neměl nic společného. Komunisté se ho však potřebovali zbavit. Výpovědi byly vynucené tvrdými výslechy a obžalovaní se je museli naučit nazpaměť. „Pavel Křivský také jako jediný vypovídal tak, že bylo na první poslech znát, že má ty odpovědi naučené,“ říká archivář ČRo Miloslav Turek.

Komunisty vedený proces proti skautskému hnutí dospěl do finále 17. října 1952. Obvinění byli uznáni z trestných činů velezrady, špionáže a sdružování proti republice a odsouzeni k vysokým trestům. Domnělý vůdce skupiny Pavel Křivský byl odsouzen na doživotí, další skauti dostali tresty odnětí svobody, které často převyšovaly dvacet let.

„Skauting je postavený na rozvoji osobnosti, na etických a v podstatě křesťanských hodnotách. To se samozřejmě režimu nemohlo líbit – lidé, kteří na sobě chtějí pracovat a zastávají etický kodex, morálku. Každá totalita měla se skautingem problémy,“ uzavírá Jaroslav Pulkrábek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 2 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 3 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 7 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 15 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 16 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.